Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

11.5.2018

Jak jsme v OSN prosazovali lepší české školství

Před nedávnem dorazil k nám do kanceláře Nadace OSF dopis, v němž se autor ptal, co jsme v loňském roce prosazovali v OSN. K dotazu ho podnítil článek s mou fotografií z briefingu pořádaného organizací UPR info. Dopis je myslím dobrá ukázka toho, že práce v neziskovém sektoru a ochrana práv lidí jsou dnes pro část společnosti minimálně podezřelé. Obzvláště pokud nepůsobíte jen v České republice, ale vaše práce vás taky někdy zavede do Štrasburku (sídlo Rady Evropy) nebo do Ženevy (jedno ze sídel OSN). O Bruselu ani nemluvě.

V loňském roce jsme ve spolupráci s kolegy z Open Society Justice Initiative (OSJI) podali zprávu k Radě OSN pro lidská práva v rámci procesu zvaného Univerzální periodický přezkum (Universal Periodic Review, UPR), a to k tématu inkluzivního vzdělávání romských žáků. Před nedávnem se vláda České republiky k doporučením ze strany dalších členů OSN vyjádřila a přijala (nejen) ta, která se týkala inkluzivního vzdělávání. Jak naše práce probíhala a co jsme v OSN prosazovali?

Během Univerzální periodického přezkumu se v pětiletých cyklech sleduje, jak jednotlivé státy OSN naplňují své lidskoprávní závazky. Více o tom najdete například v článku Šárky Duškové. Občanská společnost nemá právo dávat přímá doporučení jednotlivým členským státům. Avšak máme možnost připravit vlastní zprávy a následně je představit jiným členským státům, které si naše doporučení mohou osvojit.

Nadace OSF ve spolupráci jak s mnoha dalšími organizacemi v České republice, tak s partnery ze zahraničí dlouhodobě podporuje rovné šance ve vzdělávání. Naše práce se týká převážně romských žáků a žáků s postižením. V minulém roce jsme se tedy rozhodli využít možnosti připravit zprávu v rámci UPR. V březnu 2017 jsme s kolegy z OSJI podali zprávu o tom, co se změnilo v České republice v nálepkování romských žáků diagnózou lehkého mentálního postižení (LMP) a v jejich zařazování do (dnes již bývalých) základních škol praktických.

Ve zprávě jsme ocenili pokrok v zavedení inkluzivních podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Zároveň jsme poukázali na stále vysoké číslo romských žáků, kteří dostanou horší vzdělání kvůli špatné diagnóze – LMP. Jedním z našich požadavků bylo, že změna nesmí zůstat jen v paragrafech, ale musí se dostat k dětem a do škol. K tomu je podle nás důležité, aby školy měly dostatečnou finanční a metodickou podporu. Školská poradenská zařízení by podle nás měla být personálně posílena. K našim doporučením patřilo také zavedení žaloby ve veřejném zájmu, aby oběti diskriminace byly chráněny lépe než dnes. Všechna doporučení jsou v naší zprávě. Díky briefingu organizace UPR info jsem mohl tato doporučení přednést přímo na půdě OSN. Tedy na akci, k níž jsme nedávno dostali onen zvídavý dopis.

A jak to celé dopadlo? Česká republika obdržela během třetího cyklu Univerzálního periodického přezkumu celkem 201 doporučení. A 178 z nich se rozhodla přijmout. Mezi nimi jsou dvě desítky doporučení k inkluzivnímu vzdělávání, k nimž se Česká republika postavila pozitivně, a zavázala se tedy nadále zlepšovat situaci v českém školství.

 

Štěpán Vidím Drahokoupil Koordinátor vzdělávání

Štěpán pracuje v programu Vzdělávání dětí a mladých lidí, kde má na starosti advokační aktivity. Dlouhodobě se věnuje tématu lidských práv. V české pobočce Amnesty International byl členem správní rady (2012 – 2016) a dříve se v ní angažoval jako koordinátor aktivistické skupiny, lektor lidských práv nebo stážista. S kolegy a kolegyněmi z Univerzity Karlovy a dalších pražských vysokých škol založil v roce 2013 Studentský Majáles. Vystudoval politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na FF UK dnes pokračuje jako doktorand na Ústavu politologie. Jeho odborným zájmem je komparativní politologie.