Sebevědomé Česko v silné Evropě

| Blog | Nezařazené

Den před červnovým summitem EU vydalo 14 předních zástupců českého byznysu a nevládních organizací společné prohlášení „Sebevědomé Česko v silné Evropě“. Připomínají v něm pozitivní změny, které Česku členství v EU přineslo, a vyzývají vládu a parlament, aby se přestaly distancovat od současných evropských diskusí a problémů a zachovaly Českou republiku v hlavním integračním proudu EU. Mezi signatáře patří i Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund Praha. Autoři prohlášení se shodují, že trend, který v současné době směrem k EU Česká republika vykazuje, může jít dlouhodobě proti jejím hospodářským a bezpečnostním zájmům. O těch je podle jejich názoru třeba opět začít vést racionální diskuzi. Na tiskové konferenci proto oznámili vznik neformální, dlouhodobé a otevřené platformy pro pozitivní, ale zároveň kritickou diskuzi o českém vztahu k EU.

Celé prohlášení zde:

Sebevědomé Česko v silné Evropě

Společný text zástupců byznysu a neziskových organizací

Růst a vyšší kvalita života – obrovské změny k lepšímu, kterými jsme prošli – jsou do značné míry výsledkem našeho směřování k Evropské unii. Členství v unii je bez velké nadsázky patrně nejlepší věcí, která naši republiku v minulém desetiletí potkala.

Stali jsme se součástí společenství, s nímž sdílíme stejné hodnoty svobody, práva a státu, který svým občanům nevládne, nýbrž se jim snaží být ku prospěchu. Blízkost sjednocené Evropě pomáhala prosadit důležité reformy podnikání, soudů či státní správy už před vstupem do EU. Všechna důležitá rozhodnutí o našem světadílu se nám nemusí vždy líbit. Ani všechny změny, které z nich pro nás vyplývají. Česko je ale u toho, když vznikají. Jistě, hrajeme jen roli odpovídající naší velikosti a významu, ale pořád máme hlas, který, je-li promyšlený, konstruktivní a sebevědomý, má vliv.

Unie nám, stejně jako všem svým ostatním členům, garantuje širší bezpečnost a v dobrém slova smyslu hlídá slušné vztahy se sousedy. A to není málo ve světě, v němž se nyní proměňují dlouho platná rozložení ekonomických a politických sil. A není to málo ani v Evropě, schopné se tolikrát vyčerpávat nesmyslnými spory a konflikty. Naopak. Pro naši budoucnost je to zásadní.

Naše členství v unii má přímé praktické přínosy, které většina z nás zažívá v běžném životě. Unie našim firmám otevřela velký trh k volnému obchodování. Česká ekonomika orientovaná na vývoz díky tomu deset let rychle rostla. Evropské fondy mají své problémy. Ale tam, kde s nimi dobře hospodaříme, nám pomáhají opravovat školy nebo náměstí, oživovat vesnice, podporovat drobné podnikání, vytvářet pracovní místa, budovat lepší dopravu nebo čistit řeky. Můžeme svobodně cestovat napříč kontinentem, na občanku a bez kontrol. Desetitisíce studentů a studentek vyjíždí na univerzity v celé Evropě. Můžeme bez překážek žít i pracovat v ostatních zemích EU. Stali jsme se – nejen jako stát, ale jako občané – skutečnou součástí západní, demokratické Evropy.

Chceme z těchto výhod nadále těžit – a chceme i napříště využívat nových příležitostí, které pro nás vzniknou z členství v silné a úspěšné Evropské unii. Máme-li si do budoucna zachovat alespoň základní bezpečnost a prosperitu, pak více než kde jinde leží v jádru Evropy.

Stejně jako v životě nemůžeme čekat, že všechno půjde jen hladce. Kombinací našich evropských i globálních příčin ekonomika nyní drhne, lidé přicházejí o práci a řada zemí zápasí s dluhy. Evropské země proto společně hledají řešení k překonání krize. Chceme-li být férovým členem společenství, měl by na nás být spoleh i ve chvíli, kdy to není snadné. V opačném případě ztratíme to nejdůležitější pro každý zdravý vztah – důvěru.

Bylo by dvojnásob velkou chybou, kdybychom právě v těžké době směřovali jinam, než kam jdou naši sousedé a sousedé našich sousedů. Pokud bychom přišli o možnost podílet se na klíčových ekonomických rozhodnutích. Pokud bychom skončili na periferii demokratické Evropy a sami.

Proto věříme, že parlament a vláda učiní vše proto, aby Česko zůstalo i nadále součástí jádra Evropské unie.

Signatáři:

Business

Jannis Samaras, generální ředitel společnosti Kofola

Constantin Kinský, ředitel Roland Berger Strategy Consultants

Libor Winkler, předseda představenstva společnosti RSJ, a.s.

Petr Kuchař, spoluzakladatel společnosti ABRA Software, a.s.

Monika Ladmanová, právnička

Ondřej Jonáš, investiční bankéř

Petr Vyroubal, advokát

Nevládní organizace

Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni

David Ondráčka, ředitel Transparency International ČR

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha

Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund Praha

Jana Smiggels-Kavková, výkonná ředitelka Forum 50%

Marta Smolíková, ředitelka centra ProCulture

David Král, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM