Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

12.5.2013

Segregace po švédsku

Nejen v Česku, ale i ve Švédsku čelí romská komunita diskriminaci na školách a jak se zdá, v obou zemích tento problém vyvolává stejné otázky a dilemata. Může fungovat cílená segregace Romů ve vzdělávání? Je vhodné, aby se romští žáci učili odděleně od ostatních?

Do Švédska jsem jela spolu se zástupci šesti nevládních organizací z Ostravy, Brna a Prahy. Společně jsme navštívili školy, kulturní instituce a nevládní organizace a studovali jsme, jak zde řeší inkluzi dětí v předškolním věku, jaké metody sociální práce tu fungují a jakými způsoby se do projektů daří zapojovat rodiče. Studijní cestu podpořila Open Society Foundations a její Early Childhood Program.

Švédská vláda přijala strategii pro období 2012-2032, díky které nyní realizuje řada aktivit, jež by měly posílit práva Romů a snížit nerovnosti mezi Romy a většinovou společností. Tvoří se vzdělávací projekty na podporu romské kultury i podpůrné materiály pro učitele. Na úrovni pěti samospráv také vzniká institut romského mediátora pro oblast školství, jenž by měl pomoci nastavit vzájemnou spolupráci mezi romskou komunitou, většinovou společnosti a školou a napomoci tak inkluzi Romů do běžných škol.

Organizace Safe the Children nás například seznámila se sociální prací a vzdělávacími aktivitami pro rodiče ve třech stockholmských lokalitách se silným podílem etnických menšin. Muzeum v Upsalle zase představilo edukační projekt Romské hlasy, díky kterému se žáci základních a středních škol dovídají o romské kultuře a historii.

Ve Stockholmu jsme však navštívili i čistě romskou školu Roma Kulturkass vedenou Angelinou Dimiter Taikon. Škola vznikla z iniciativy samotných Romů, kteří si stěžovali na utlačování, diskriminaci a špatné výsledky v běžných základních školách. V této škole se vzdělávají děti od předškolních let až do ukončení povinné školní docházky. Je to malá škola, má zhruba 30 romských žáků, a funguje přes deset let. Romští učitelé zde své žáky učí ve dvou jazycích, švédštině a romštině. Na chodu školy se podílejí dobrovolníci z řad romských rodičů. Připravují v jídelně romská jídla, pomáhají s organizací volnočasových aktivit. Škola také pamatuje na podporu rodičů v oblasti výchovy a péče o děti.

Roma Kulturklass je příkladem „vyžádané“ segregace. Otázkou ale zůstává, co vzdělávání v takové škole přináší a zda kultivuje mladé lidi k toleranci a spolupráci. Není řešením spíš situace, v níž se děti s jakoukoli odlišností budou cítit bezpečně na běžné škole a v níž se jim dostane takové podpory, která jim pomůže dosáhnout co možná nejlepších výsledků? Snad bude v tomto vládní strategie ve Švédsku úspěšná.

Markéta Kráčalíková Koordinátorka programu Vzdělávání

Markéta koordinuje v programu Vzdělávání dětí a mladých lidí projekty včasné péče v sociálně vyloučených komunitách a mimo to spravuje Nadační fond Hyundai. Dříve pracovala ve společnosti Top Vision, kde působila jako koordinátorka manažerských tréninků a konferencí, dlouhodobě spolupracovala na mezinárodních dobrovolnických projektech s organizací INEX-SDA a za studií absolvovala stáž ve společnosti Člověk v tísni. Vystudovala obor veřejná správa a regionální rozvoj na Vysoké škole ekonomické v Praze.