Vyhoďte prachy!

| Blog | Nezařazené

Kdy jste si naposledy pořídili na nemalé peníze něco, co jste vlastně nepotřebovali? Dejme tomu za 100 až 300 000 korun? – Předpokládám, že nikdy. Neziskovky v Česku i ve světě to ale v poslední době dělají relativně často. Horečka má jméno mobilní aplikace.

Opentlili jsme je aurou čehosi zázračného, nadpřirozenou mocí, která virálně rozšíří naše služby a posune je „o level výš“. V endorfinovém opojení možnostmi se pak častokrát zapomene na základní otázky, které by – ať už v nezisku, státní správě nebo komerčním sektoru – měly předcházet každé investici a vývoji nového produktu: „Potřebuje to někdo?“ „Co nám jeho výroba přinese?“

Pokud to nedělají zadavatelé, musíte to udělat my – pojďme kriticky zhodnotit, kde veřejně prospěšné mobilní aplikace skutečně přinášejí nějakou přidanou hodnotu a kde přinesou jen hořké zklamání.

Základní mýlka

Propadnout dojmu zvláštní moci mobilních aplikací je relativně snadné. Potenciálně toho totiž nabízejí opravdu hodně: neustálou přítomnost klienta, geolokační služby, připojení k internetu… Bohužel, zdaleka ne vždy jsou právě takové funkce třeba, nicméně autoři málokdy odolají jich nevyužít.

Aplikace se uplatní, pokud zjednoduší úkon, který uživatel prováděl relativně často už před ní. Oceňované aplikace proto najdeme mezi těmi, které přinášejí řešení pro rutinní nebo alespoň pravidelné činnosti: Namísto papírových jízdenek si kupujete elektronické, nerozkládáte mapové archy, ale hledáte na mapách v mobilu, namísto do diáře si schůzky píšete do telefonu.

Služby, které nabízejí neziskovky, ale do toho často nespadají. Přesto se řada organizací opájí představou, že nějakou činnost (hlásit problémy ve svém městě, kontrolovat uhlíkovou stopu výrobků apod.) bude uživatel dělat nově a jen proto, že k tomu existuje mobilní aplikace. Realita je jiná. Každý uživatel jde cestou nejmenšího odporu a nebude – přiznejme si – v lehce nepříjemném uživatelském prostředí nebude dělat to, co není buď příjemné, anebo alespoň pohodlné.

Zbytečnosti…

V AppStoru i na Google Play tak najdete stohy zbytečných aplikací, kterým evidentně předchozí banální úvahy nepředcházely. Pojďme si pro zábavu některé z nich projít.

Greenpeace Tissue Guide

Patříte-li mezi ekologicky odpovědné konzumenty, jistě vás nadchne, že uvědoměle můžete nakupovat i papírové kapesníky. Namísto toho, aby etablovaná organizace Greenpeace udělala nějaký pěkný manuál spotřebitele (jako to třeba dělají u výrobců spotřební elektroniky), vytvořili mobilní aplikaci. Místo na paměťové kartě tak bude zabírat program, jehož výstupem je prostě jednoduchá informace – název značky, kterou Greenpeace doporučuje.

Restaurace se specifickými službami

Mnohokrát variovaný nápad: Mobilní aplikace, která vám doporučí nejbližší restauraci se specifickým menu nebo službou (dětský koutek, veganské jídlo, kohoutková voda zdarma ad.). Opravdu si někdo něco takového stáhne? Kdepak, lepší nápad je propojit se s provozovatelem už rozšířených aplikací a nabídnout jim nové kritérium u každého podniku.

Fix My Street 4x jinak

Slavná a mnohokrát replikovaná služba britské MySociety.org „FixMyStreet“ nabízí hlášení problémů v daném městě; ty se pak předávají radnici. Zdá se to jako skvělá příležitost pro mobilní aplikaci, že? Zkušenosti to zatím neříkají a měly by nás spíš nabádat k opatrnosti. Existují mobilní aplikace FixMyStreet Brazil a Germany, obě ale byly staženy maximálně 1000x a delší dobu zůstávají bez aktualizace. Původní britský projekt s mobilní verzí evidentně dlouho váhal, dnes si na webu přečtete „New iPhone and Android apps coming soon“. Jeho krach anebo úspěch bude určující.

V Česku (podle slovenského vzoru http://www.odkazprestarostu.sk/) úspěšně funguje služba zaměřená na pražské chodce (www.chodcisobe.cz), která se ovšem zdárně rozvíjí i bez aplikace; Pražské matky, které službu provozují, jsou zavaleny podněty. Slovenská předloha mobilní aplikaci má, počet instalací se však pohybuje mezi 500 a 1000.

Velké ambice má www.lepsimisto.cz. Přestože nedošlo k velkému rozšíření služby mimo 3 města, mobilní aplikace je v závěrečné fáze vývoje a stejně jako u britského pravzoru bude i osud Lepšího místa určující.

… a mezi nimi několik výjimek

Abychom však veřejně prospěšné mobilní aplikace nestrhali neoprávněně, i v současné nabídce se najde několik skvělých počinů.

Z českých je třeba zmínit tři:

PubTran Františka Hejla

Přestože byl v začátcích tvorba aplikace její autor pouhým studentem, vytvořil jednu z nejlépe designovaných aplikací na jízdní řády v Česku. Počet stažení (do půl milionu) se vyrovná konkurenci od nakladatelského domu MAFRA (Jízdní řády), v uživatelském hodnocení na Google Play ji ale hravě strčí do kapsy.

SmartLib

Aplikace, jejíž potenciál je daleko za hranicí knihovny Masarykovy univerzity, pro níž vznikla: SmartLib. Její nejsilnější funkce je poznamenávání knih, na které narazíte mimo školu (doma, u přátel, v knihkupectví) – velmi snadno pomocí rychlého přečtení čárového kódu – a jejich vyhledání ve fondu školní knihovny. Skvělé by bylo porovnávání s databází (pokud možno) všech knihoven ČR, snad i s možností zařadit knihovny soukromé (např. přes databáze služeb jako je bibero.cz)

Smogalarm

Téměř 50 000 stažení jednoduchého widgetu vytvořeného zejména pro Ostraváky nejlépe ilustruje, jak se Smogalarm o.p.s. Čisté nebe trefil do černého. Aplikace „jen“ stahuje data o znečištění ovzduší v místě, kde se právě nacházíte. Právě tady má geolokace velký význam: prostě chcete ráno vědět, jestli tam, kde se nacházíte, vycházet s rouškou, anebo jestli jsou obavy o vlastní zdraví zbytečné.

Firedepartment.mobi

Infarkt je dnes jedna z civilizačních nemocí a lidí, které postihne, stále přibývá. Záchrana v podobě srdeční masáže však často přichází příliš pozdě – přestože na ní nic zvláštního není, lidé se ji prostě bojí provést. Kalifornští požárníci by rádi přijížděli k případům, kdy je ještě co zachraňovat. Pomocí mobilní aplikace propojují ty, kteří stojí v místě úrazu a ty, kteří umějí pomoct a jsou nedaleko. Otázkou je, proč se svou armádou schopných záchranářů podobnou aplikaci ještě nevytvořil Junák nebo Český červený kříž.

Jak se vyvarovat chyb

Jak tedy vytvořit dobrou aplikaci a vyhodit peníze? Aplikujte principy designu služeb. V Česku právě vyšla kniha, která procesem tvorby a zlepšování služeb provází. Autoři akcentují orientaci na uživatele; je tedy dobrou zprávou, že Nadace Vodafone připravuje průzkum potřeb mezi hendikepovanými uživateli.

Dobrým vodítkem je také průzum, jestli něco takového existuje ve světě. Opakovaně jsem se setkal s tím, ženeziskovka vytvářela nástroj, který už existuje. Nejlepší přehled o (především webových) veřejně prospěšných aplikacích dává rozcestík Fondu Otakara Motejla NášStát.cz.

Příležitost: otevřená data

Přes všechnu skepsi je tu přeci jen jedna velká příležitost: otevřená data. Pokud stát, firmy, neziskovky i akademická pracoviště zpřístupní data (od jízdních řádů až po ekonomické údaje na úrovni obcí), mohlo by to vypadat třeba takhle: Podobně jako ve Finsku vznikne díky uvolněným jízdním řádům několik aplikací cílících na specifické skupiny uživatelů (vozíčkáře a maminky a kočárky, cyklisty, kteří se chtějí autobusem přepravovat s kolem atd.). Nad geodaty o výskytu pramenů vznikne mapa, kde s velkou pravděpodobností rostou křemenáče. Data z městského rozpočtu pak mohou sloužit třeba občanské kontrole výdajů přímo v terénu – Open Knowledge Foundation připravuje OpenSpending.mobi. Zpřístupňování dat bude zkrátka velkým impulsem nejen pro mobilní aplikace, ale pro veřejné služby vůbec.

Věštění z koule

Odhadnout, jak dlouho móda tvorby mobilních aplikací vydrží, je nesnadné. Věřím ale, že ani nadšení pro věc nezastře katastrofální výsledky metrik, které distribuční platformy Applu a Googlu nabízejí (hodnocení, počet stažení). Objednavatelé aplikací snad brzy zjistí, že je lepší investovat jinak a jinde. Pokud však do té doby bude k dispozici dostatek kvalitních a pro veřejné aplikace zajímavých dat, mohl by se trend zvrátit…

Poznámky

● Uvedené metriky čerpají z údajů distribuční platformy pro Android Google Play (data k 4. 4. 2013)

● O otevřených datech stručně pojednává brožura „Otevřená data: Příležitost pro Českou republiku„.