Zástupci Magistrátu města Ostravy a jednotlivých městských částí, vedení mateřských a základních škol, vedoucí poradenských zařízení, studenti pedagogických fakult, pracovníci neziskových organizací a v neposlední řadě rodiče ze sociálně vyloučených lokalit. Ti všichni se sešli v Ostravě na konferenci Začít včas znamená začít dobře, aby otevřeli diskusi nad nízkou účastí sociálně znevýhodněných dětí v předškolní přípravě, ale hlavně aby společně hledali řešení.
Areál vysokých pecí v Ostravě-Vítkovicích, místo konference, je důkazem postindustriálního charakteru města, které s sebou v současné době nese vysokou nezaměstnanost a s tím i mnohé sociální problémy jeho obyvatel. Mnohdy složitá situace rodin v sociálně vyloučených lokalitách často vede k nedostatečnému rozvoji dětí, který může výrazně ztížit jejich nástup do školy. Právě začlenění dětí do předškolní přípravy a podpora rodičů v jejich rozvoji představuje řešení, jak dětem pomoci vyrovnat hendikep, který si s sebou do základní školy nesou.
Zrovna v ostravských mateřských školkách mají volnou kapacitu pro přijetí dětí, což není vůbec běžné. Co tedy brání vyšší účasti dětí ze sociálně vyloučených lokalit v předškolním vzdělávání? Jsou to předsudky na straně rodičů či institucí? Jsou to finanční potíže rodin, nedůvěra či malý zájem rodičů? Může být důvodem „nízkého zájmu“ o romské děti chybějící školné v rozpočtu školky (pokud rodič přijímá dávky hmotné nouze, ředitel může školkovné odpustit)? Kde můžeme najít řešení?
Magistrát města Ostravy by rád vytvořil funkční systém postupného zapojování dětí do vzdělávání. Neziskové organizace, které s rodinami pracují a mají jejich důvěru, mohou pomoci při prvních kontaktech rodiče s mateřskou školkou. Mnohdy je to totiž strach z nepřijetí, stud nebo pouhá nedůvěra v instituci, co brání rodičům své dítě do předškolního zařízení zapsat. Účastníci se shodli, že neziskové organizace by neměly suplovat svými předškolními kluby mateřské školky, ale naopak by měly tvořit předstupeň pro prvotní seznámení s prostředím školky. Dalším receptem může být zavedení elektronického systému zápisu, který pomáhá předcházet případné diskriminaci při posuzování žádostí. Takový systém funguje již rok v Brně a může být pro Ostravu jistě inspirací.
Velkým přínosem konference organizované Nadací Open Society Fund Praha byly příspěvky zahraničích hostů. Arthur Ivatts z Britské královské školní inspekce či Paul Johnson z odboru školství v anglickém Bradfordu mají velké zkušenosti se začleňováním Romů do vzdělávání. „Dnes už máme takovou multikulturní společnost, že rodiče nenajdou školu, kde by se nemísila etnicita,“ odpovídá Ivatts na otázku, zda zaznamenávají odliv rodičů z majority v případě, že do školky či školy přijde dítě jiného etnika, třeba Rom. Segregované školy a jejich zřizovatelé případnému odlivu čelili kvalitní nabídkou, která udržela zájem rodičů o dané zařízení.
Druhý den svým spontánním projevem doslova strhla pozornost Květa Oráčková, romská maminka. Ačkoliv má sama jen základní vzdělání, velmi si uvědomuje, jak je vzdělání důležité, k čemuž vede i své děti. Velkou pomocí jí byla organizace Společně-Jekhetane, kam jako dobrovolnice docházela, a kde se naučila svým dětem věnovat, hrát si s nimi, vnímat jejich pokroky. Nyní již jako zaměstnankyně organizace pomáhá ostatním maminkám. Zaměstnat a posílit lidi z komunity, aby se stali příkladem ostatním, je jedna z cest, jak motivovat rodiče k silnějšímu zájmu o vzdělání svých dětí. Sylvie Mižigárová, další romská maminka, získala zase dotaci z úřadu práce na asistenta pedagoga. Brzo již bude pomáhat mateřské školce v Ostravě-Přívoze ve spolupráci s rodiči dětí z blízkých lokalit.
Praktické workshopy představovaly nejzajímavější a nejpraktičtější část celé konference. U jednoho stolu se potkávají úředník, rodič, ředitelka školky či zástupce neziskové organizace. Snaží se formulovat překážky neúčasti dětí na předškolním vzdělávání, hledají společně řešení. Tři skupiny, padesátka účastníků lidí, spousta názorů a podnětů. Bouřlivé diskuse jen posilují dynamiku společné práce. Je vidět, že téma všechny pálí. V skupinách vznikala mnohá doporučení, která lze zavést okamžitě, jiná budou vyžadovat systémovou změnu. Chybí efektivní spolupráce mezi městskými obvody, neziskovým sektorem a školskými zařízeními. Mateřské školky mohou například nabízet adaptační dny pro děti z vyloučených lokalit, či umožnit flexibilnější možnost ranních příchodů dětí. Nemělo by se zapomínat na multikulturní vzdělávání stávajících pedagogů a studentů pedagogických fakult. Osvětu veřejnosti o přínosech předškolního vzdělávání by mohla podpořit celorepubliková kampaň. Nápadů na řešení rovného přístup ke vzdělávání všech dětí je více než dost, teď jen uvést je v život.
Markéta Kráčalíková, koordinátorka programu Vzdělávání dětí a mladých lidí
Prezentace ke stažení dle abecedy:
Agentura pro sociální začleňování – Příležitosti pro rozvoj předškolního vzdělávání, Martin Navrátil
Britská královská školní inspekce, Arthur Ivatts (zkušenosti z Newcastlu)
Centrom -Včasná péče a předškolní výchova, Barbora Rojčíková
City of Bradford Metropolitan Council- Vzdělávací servis pro nové komunity a pro kočovníky, Justyna Balmforth, Paul Johnson
Člověk v tísni – projekt Pojďte do školky!, Martina Francuchová
Člověk v tísni – projekt Pojďte do školky!, Markéta Vaculová
IQ Roma Servis, Veronika Vaňková, Jan Milota
Magistrát města Ostravy – Předškolní vzdělávání, Miroslava Slovenčíková
Magistrát města Ostravy, Jan Chytil
MŠ Požární, Lenka Anežková
Nadace Open Society Fund Praha – Romští žáci v předškolním vzdělávání, Filip Rameš
Nová škola, Renata Patkaňová
Společně-Jekhetane – Projekt rovný start, Lenka Michálková, Lenka Martišová
Střep – Home visiting v ohrožených romských rodinách, Martina Konvrzková
Vzájemné soužití – Předškolní vzdělávání, Peter Hančin
ZŠ Chrjukinova – Přípravná třída na ZŠ Chrjukinova, Jana Mikošková
Výstupy:
Výstupy z pracovních workshopů