Roman Hájek, ředitel Středočeské knihovny v Kladně, vedl s Milanem Štefancem z Advokačního fóra Nadace OSF rozhovor o tom, v čem se knihovny mohou inspirovat od sociálních služeb. Povídali si o průběhu advokačního workshopu pro manažery a manažerky knihoven a o tom, jaké kroky by mohly vést k navýšení tragicky nízkých platů knihovníků a knihovnic.

Spojení advokační práce či advokační kampaň najdeme poslední dobou téměř v každém strategickém dokumentu, nejen v kontextu knihovnictví… A operuje se s ním poměrně volně. Jak s ním pracujete v Advokačním fóru?

Pojem advokace nebo advokační práce vychází z anglického advocate, tedy hájit. V obecném pojetí pomáhá advokační práce hájit zájmy skupin, které jsou v klasickém demokratickém parlamentním systému buď nějak opomíjeny, nebo znevýhodněny. Mohou to být cizinci, mohou to být děti, mohou to být lidé s omezenou svéprávností, lidé s nízkým ekonomickým statusem, ale mohou to být i zvířata či příroda. Základním smyslem advokační práce je ukazovat, že znevýhodnění těchto skupin má negativní důsledky nejen pro ně samotné, ale i pro společnost jako celek. A na základě toho prosazovat konkrétní řešení a opatření směřující k systémové změně. Nešikovné je, že česká verze termínu hodně evokuje práci právníků, advokátů. Advokace může být sice často o změně zákonů, ale zahrnuje velmi široké spektrum aktivit, nástrojů a profesí.

Jakým způsobem do definice zapadají knihovny?

V řadě společností, tu českou nevyjímajíc, patří knihovny mezi podceňované instituce. S jejich fungováním se pojí řada stereotypů, mají rezervy v tom, jak je vnímán jejich společenský potenciál a dopad – a v důsledku toho jsou při rozdělování financí často až někde na chvostu, třeba daleko za školami. Takže do té definice opomíjených a znevýhodněných skupin jednoznačně patří. Za mě je velkou výzvou nabourat u klíčových lidí v rozhodovacích funkcích stereotyp, že knihovna, to jsou zaprášené knihy na regálu, protože knihovny jsou dnes instituce s širokou nabídkou služeb, mimo jiné se například zásadním způsobem podílejí na rozvoji digitální gramotnosti či kritického myšlení. Důležité je naučit se tento celospolečenský přínos správně artikulovat.