Během března a dubna 2025 se za finanční podpory Nadace OSF uskutečnily čtyři pilotní semináře s názvem Digitální služby státu v knihovnách. Zafungovaly jako předvoj stejnojmenných seminářů projektu Knihovny.digital – knihovny jako místa podporující digitální občanství, které se za finanční podpory MK ČR uskuteční v následujících měsících roku ve všech krajích ČR.

Pilotní semináře byly v městských knihovnách v Šumperku, Hodoníně, Táboře a Varnsdorfu, kam se sjeli lidé z různých typů knihoven v daných regionech. Šlo o půldenní akce v rozsahu 180 minut, kde výuku zajišťovali vždy dva lektorující. Celkem se během pilotu podařilo proškolit 78 knihovnic a knihovníků.

Pilot byl součástí rozsáhlého strategického projektu Knihovny.digital – knihovny jako místa podporující digitální občanství, který má rozšířit do sítě knihoven základní informace o digitálních službách státu. Semináře přinášejí seznámení s klíčovými službami eGovernmentu, jako jsou Identita občana, Portál občana, Datová schránka nebo eDoklady. Během lekcí se knihovníci a knihovnice dozvídají, jak tyto systémy fungují v konkrétních situacích – od jednoduchého zjišťování informací, přes vyřizování různých žádostí, až po efektivní komunikaci s úřady. Zároveň získávají ucelený přehled o informačních zdrojích k tématu a také praktické tipy k aktivnímu zapojení knihoven do podpory digitální gramotnosti včetně využívání eGovernmentu.

„Pilotní semináře byly ve všech směrech přínosné – užila jsem si lektorování v tandemu i příjemná setkání. Na řadě účastníků byla vidět počáteční nejistota a obavy, jestli pro ně bude téma eGovernmentu srozumitelné a užitečné. Věřím, že se nám podařilo obavy rozptýlit. Snažili jsme se ukázat, jak využít digitální služby státu osobně i pracovně a že existuje i množství způsobů, jak eGovernment promítnout do činnosti knihoven.“

Kamila Plisková z Městské knihovny v Praze

Ze zpětnovazebního dotazníku, který vyplnilo 45 respondentek a respondentů, vyplývá, že seminář splnil nebo spíše splnil očekávání. Téměř 96 % odpovídajících uvedlo, že pro ně byly prezentované informace zcela nebo spíše nové a přínosné. Na možnost využití získaných informací v praxi odpovědělo 93 % dotázaných pozitivně. Kolem 90 % procent zúčastněných bylo velmi spokojeno s organizací seminářů a podobné číslo platí také pro spokojenost s komunikací organizátorů. I ze slovního hodnocení vyplývá převažující spokojenost s organizací seminářů, srozumitelností jejich obsahu a se vstřícností lektorek a lektorů.

Do lektorování pilotních seminářů se zapojilo pět lektorek a lektorů, další tři využili možnost účasti na akcích k náslechu. Vznikla tak příležitost ke spolupráci, sdílení zkušeností a osvědčených postupů přímo v praxi. Nosná byla i zkušenost lektorování v tandemu. „Uvědomila jsem si, že spousta kolegyň a kolegů v knihovnách zatím nemá k těmto tématům moc informací – a právě proto je důležité o nich mluvit co nejjednodušeji, prakticky a s ohledem na to, co reálně v knihovnách řešíme. Byla to taková malá připomínka, že naše práce má pořád smysl – nejen v tom, že pomáháme čtenářům, ale i v tom, že se podporujeme navzájem. Doufám, že si každý z účastníků odnesl něco užitečného – ať už do práce nebo pro sebe osobně. A těším se na další semináře,“ říká lektorka Tereza Šarlingerová z Městské knihovny v Praze. Anna Vitásková z Vědecké knihovny v Olomouci svou zkušenost shrnula takto: „Byla jsem jen v Šumperku a překvapil mě zájem – 25 účastníků bylo opravdu hodně slušné číslo a jak jsme slyšely, tak ne všichni zájemci se na seminář dostali. Takže zájem o školení je a má svůj význam. Dotazy byly k věci, bylo vidět, že se knihovnice, knihovníci orientují a že jim školení pomohlo si informace utřídit a navedlo je, jak toto téma uchopit.“

Semináře navazující na činnost pracovní skupiny

Přidanou hodnotou projektu je sestavení lektorského týmu, který tvoří aktivní knihovnice a knihovníci se zájmem o téma digitální gramotnosti. Tito lidé vzešli zejména z řad širší Pracovní skupiny pro digitální gramotnost, která čítá přibližně 30 lidí. Vznik a práci této skupiny rovněž v roce 2024 a 2025 podpořila Nadace OSF.

Skupina se pravidelně několikrát do roka schází a spolupracuje na rozvoji tématu digitální gramotnosti v rámci knihovnické komunity. Díky setkáním udržuje kontakt a sdílí zkušenosti z knihovní praxe – součástí meetingů jsou i vzdělávací aktivity, které jednotlivé členky a členy ve vybraných oblastech posouvají na expertní úroveň. Momentálně se skupina zaměřuje především na digitální služby státu.

Během první poloviny roku 2025 se s podporou Nadace OSF v úzké spolupráci s Městskou knihovnou v Praze uskutečnila dvě pracovně vzdělávací setkání skupiny. Na prvním únorovém setkání skupina definovala obsah seminářů „Digitální služby státu v knihovnách“ a věnovala se tvorbě externích a interních person. Profily typických uživatelek, uživatelů i zaměstnankyň a zaměstnanců knihoven pomohly identifikovat specifické potřeby v souvislosti s digitálními službami, zejména s eGovernmentem. Skupina se zamyslela nad způsoby, jak tyto skupiny efektivně oslovit. Druhé květnové setkání bylo zaměřeno na praxi. Na základě person skupina tvořila a testovala AI asistentky a asistenty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chatboty.

archiv: Kamila Plisková, MKP.
text: Kamila Plisková, Tereza Schützová, Tereza Lišková