Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

4.1.2012

Naděje z Úřadu vlády

Úředníci vícepremiérky Peake nechtějí psát formální slohová cvičení a prosazují, aby angažmá Česka v prestižní mezinárodní iniciativě Open Government Partnership zdejším občanům skutečně něco přineslo. Zatímco prosincový článek k tématu končí otazníky, ten lednový může alespoň některé z nich odstranit.

OGP – o co vlastně jde?

Vláda se v září 2011 jménem České republiky přidala k mezinárodní iniciativě Open Government Partnership. Zavázala se dále otevírat veřejnou správu občanům, aktivně zveřejňovat oficiální informace a zlepšovat způsoby, jak s lidmi komunikuje pomocí internetu a technologií.

Na jaře 2012 musí ostatním zapojeným zemím představit konkrétní představu vedoucí k naplnění těchto cílů. V žargonu OGP je to “Akční plán”, tedy (pravděpodobně jeden) konkrétní projekt. O to, k čemu se v něm česká vláda zaváže a zda to skutečně k něčemu bude, se hraje v těchto dnech. První dějství celého procesu skončilo dnes – úředníci zveřejnili tzv. “Teze OGP,” soupisku nápadů, s nimiž se bude dál pracovat. A mile překvapili: Přestože reálně hrozilo, že už v této fázi vznikne zbytečný dokument, na stole máme soubor relevantních nápadů, z nichž je rozhodně do Akčního plánu co vybírat.

Komorní příprava

Dobrá zpráva je to tím víc, že o práci na tezích OGP málokdo věděl a nabízelo se tak podezření, že z nedostatku času a inspirace vše sepíše výhradně vícepremiérka Karolína Peake a jí vedený Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí. Oslovena ale byla ministerstva, dotčené úřady, jako je Úřad pro ochranu osobních údajů, samozřejmě poradní sbor samotné Karolíny Peake a Meziresortní koordinační skupina pro boj proti korupcí, ve které je zapojena řada protikorupčních organizací (Oživení, Ekologický právní servis nebo Otevřená společnost, o.p.s.). Se svým návrhem přišla také neformální skupina sdružená kolem iniciativ OpenData, Datablog a Nadace Open Society Fund Praha. Z posbíraných návrhů se do finálního výběru tezí dostalo 11 témat, se kterými se bude dál pracovat.

Nic nového pod sluncem…

Na první pohled 11 témat neupoutá. Převažují mezi nimi protikorupční opatření nesčetněkrát navrhovaná neziskovými organizacemi anebo volebními programy samotných koaličních stran. Na řadě z nich přitom vláda pracuje. Sami pracovníci Sekce pro koordinaci boje s korupcí proto komentují většinu návrhů jako nepříliš vhodné: “Neshledáváme jako účelné, aby se ČR v Akčním plánu zavazovala k plnění úkolů, které jsou v současné chvíli prakticky těsně před splněním.” Zbývá tedy něco, čím by se v rámci OGP mohla česká vláda zabývat?

Ejhle, data!

Téma “Zpřístupnění dat a informací” je v dokumentu popsáno nejobsáhleji. Ve srovnání s “konkurenčními” tématy, jako je “Zprůhlednění legislativního procesu” nebo “Zprůhlednění financování politických stran a hnutí”, působí možná banálně, z mého pohledu jde ale o favorita na Akční plán.

Řekněme si nejprve, o co v tomto bodu jde. Státní správa produkuje ohromné množství dat, která by mohla být k užitku všem. Příkladem mohou být jízdní řády, registr vozidel, databáze příjemců dotací nebo insolvenční rejstřík. Ve většině případů jsou uložena na počítačích v úřadech, odkud je sice lze pomocí žádosti o informace získat, volně k dispozici ale nejsou (to neplatí o posledních dvou položkách). Jak ukazuje příklad jiných zemí, např. Velké Británie, ale třeba také Keni (viz článek Honzy Bočka na Datablog.cz), “otevřená data” zvyšují transparentnost vlády, zapojení občanů do správy společnosti a fungují i jako ekonomický stimul (aplikace postavené “nad” otevřenými daty se dají úspěšně prodávat).

V tezích OGP jsou navrženy tři konkrétní kroky: 1) zajištění technické otevřenosti (data je třeba poskytovat ve strojově čitelném formátu), 2) zveřejnění dat pod otevřenou licencí (což formálně umožňuje i platné autorské právo), 3) katalogizace datových sad v katalogu dat pro usnadnění vyhledávání. To rozhodně lze za rok, kdy musí být Akční plán OGP realizován, stihnout, i proto, že úspěch nezávisí na politických obchodech v parlamentu. Navíc to může být ekonomicky výhodné pro všechny.

Co dál

Text vyvěšený na stránkách úřadu vlády stále není finální. Projít musí 1) veřejným workshopem, ohlášeným na 16. 1. 2012, 2) dvoutýdenním připomínkováním ze strany občanů, 3) mezirezortním připomínkovým řízením a konečně 4) schválením vládou 15. 2. 2012. Pesimistům se může zdát, že smysluplně nastavené téma může být několikrát hozeno pod stůl. Optimisté ale věří, že (ať už to bude cokoli) z Akčního plánu OGP vyjde pro Českou republiku něco skutečně důležitého a užitečného. Už pouhý fakt, že na Úřadu vlády odmítají psát formální slohové cvičení, je dobrá zpráva.

Jakub Mráček

Jakub byl externím konzultantem Fondu Otakara Motejla pro oblast otevřených dat. Pro Úřad vlády ČR pomáhal připravit související politiky, stojí za ideou rozcestníku NášStát.cz a je spoluautorem publikace „Otevřená data: Příležitost pro Českou republiku”. Konzultačně se podílí nejen na programech Nadace Open Society Fund Praha, ale i Nadace Vodafone a TechSoup Global. Na částečný úvazek také učí chemii na Gymnáziu Teplice a působí ve sdružení Pro polis Teplice. Je absolventem makromolekulární chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.