Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

17.6.2015

Nastupující ministryni čeká vyjednávání s Evropskou komisí

Ministryni školství Kateřinu Valachovou čeká v nejbližších týdnech personální stabilizace ministerstva, dotažení novely vysokoškolského zákona, která je již v Poslanecké sněmovně, nebo prosazení novely zavádějící povinný rok v mateřské škole. Vedle těchto úkolů bude ministryni čekat také vyjednávání s Evropskou komisí kvůli řízení pro porušení povinnosti kvůli diskriminaci romských žáků ve školách. Dosavadní přístup ministerstva školství nepřesvědčil komisi o reálných dopadech navrhovaných změn.

Přestože ministerstvo školství od vynesení rozsudku D.H. a ostatní versus ČR v roce 2007 provedlo některé pozitivní kroky, počet romských žáků v základních školách praktických zůstává stále nepřiměřeně vysoký k počtu Romů v České republice (32, 4 % vůči cca 2 %). Právě kvůli pomalé změně zahájila Evropská komise v loňském roce proti České republice řízení pro porušení povinnosti, konkrétně kvůli nedodržování směrnice o rasové rovnosti.

Po zahájení řízení zvolilo ministerstvo školství strategii, podle níž odmítalo pravomoc Evropské komise zabývat se oblastí školství. To mají sice na starosti jednotlivé členské státy, avšak směrnice o rasové rovnosti explicitně uvádí zákaz diskriminace i ve vzdělávání. A právě Evropská komise dohlíží na dodržování této směrnice. Pokus vysvětlit komisi, že se diskriminací ve vzdělávání nemá zabývat, však nevyšel. Během jednání s komisařkou Věrou Jourovou se bývalý ministr Marcel Chládek snažil představit kroky směřující k inkluzivnímu vzdělávání a ujišťoval, že situaci nebere na lehkou váhu. Na druhou stranu, když Amnesty International vydala svoji výzkumnou zprávu o pokračujících problémech školství v oblasti diskriminace a segregace, neváhal rychle výsledky zprávy odmítnout a prohlásil, že v České republice nikoho nediskriminujeme. Nezapomněl dodat ukázkový stereotypizující argument, podle něhož za vysoké zastoupení romských dětí v základních školách praktických můžou jejich líní rodiče, jimž se nechce vstávat z postele.

Projev bývalého ministra Chládka jednoznačně zpochybnil jakoukoliv politickou vůli jeho ministerstva a ztížil tak vyjednávací pozici České republiky. Svalit vinu přímo na romskou menšinu se ve své argumentaci pokouší také Slovensko, proti němuž zahájila Evropská komise řízení letos na jaře. Podle našeho východního souseda může za vysoký počet romských dětí ve speciálních školách incest. Nastupující ministryni naštěstí není vlastní používání obdobných argumentů a její samotný příchod je tak pro komisi dobrým signálem.

Na ministerstvo navíc přichází v době, která je v mnohém zlomová. Do září 2016 bude nutné uvést v život nový systém podpůrných opatření a připravit na něj školy a školská poradenská zařízení. Ke stejnému datu se má proměnit vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Nad tento rámec by měla paní ministryně přidat lepší ukotvení agendy inkluzivního vzdělávání přímo ve svém úřadu, tak aby nebyla pouze doménou speciálního školství. Uskutečnit tyto změny nebude určitě jednoduché, avšak bez nich bude obtížné naplnit antidiskriminační legislativu a zastavit řízení ze strany Evropské komise.

Štěpán Vidím Drahokoupil Koordinátor vzdělávání

Štěpán pracuje v programu Vzdělávání dětí a mladých lidí, kde má na starosti advokační aktivity. Dlouhodobě se věnuje tématu lidských práv. V české pobočce Amnesty International byl členem správní rady (2012 – 2016) a dříve se v ní angažoval jako koordinátor aktivistické skupiny, lektor lidských práv nebo stážista. S kolegy a kolegyněmi z Univerzity Karlovy a dalších pražských vysokých škol založil v roce 2013 Studentský Majáles. Vystudoval politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na FF UK dnes pokračuje jako doktorand na Ústavu politologie. Jeho odborným zájmem je komparativní politologie.