Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

18.8.2017

O dezinformacích

Fenomén dezinformace souvisí do určité míry se skutečností, že žijeme v době, kdy už s médii „pracujeme“ jinak než dřív. Nicméně ani ti nejpokrokovější z nás nedokáží sledovat zdroje informací, které vyhledávají mladí lidé. Takže panuje celkový nesoulad kombinovaný s mírně automatickým přijímáním a fascinací novými technologiemi. K tomu si přidejte polarizaci společnosti (komnaty ozvěn a sociální bubliny) a máte červenec 2017.

Co už umíme

S čím už máme zkušenost? Hacking, automatizované účty na sociálních médiích (např. polbot na Twitteru), nepodložené zprávy …

Co se týče falešných zpráv, pohybujeme se už v poměrně dobře zmapovaném prostoru, dokážeme dnes víceméně s jistotou poznat nedůvěryhodný zpravodajský server, když na nějaký takový narazíme, a ty stávající už jsou pravidelně monitorovány.

Existují i pokusy zastavit takovým stránkám tok peněz z reklamy (např. Sleeping Giants) a také skvělé týmy fact-checkers, které ověřují pravdivost informací (Bellingcat).

Sociálním médiím už se dokonce věnuje i výzkum!

Na národní i mezinárodní úrovni se zakládají pracovní skupiny StratCom. Politici a úředníci jsou nuceni hovořit s lidmi a přicházet s argumenty, které by rozptýlily dojem beznaděje a nezdarů, tak jak ho vytvářejí takzvané alternativní zprávy.

Objevují se nové mediální organizace, často se sídlem mimo hlavní města, které pracují jen online a experimentují s novými žurnalistickými formami, jako je např. virtuální realita.

O skvělé budoucnosti

Jakkoli je těžké předvídat budoucí vývoj v téhle oblasti, musíme zintenzivnit naše úsilí. Upřímně řečeno, je lepší být připravený na něco, co možná nikdy nenastane, než být vždycky o krok pozadu.

Jedním z fenoménů, které se v současné době začínají výrazně rýsovat, je používání memů v politické komunikaci. Nemám tím na mysli jen Žábu Pepe, ale vzhledem k tomu, že středoškoláci připouštějí, že jejich povědomí o světě pochází ze zdrojů, jako je např. 9gag , může tenhle jev nabýt na zásadním významu.

S tím se pojí naše nedostatečná obeznámenost s těmito sociálními médii. Učíme se analyzovat Twitter a Facebook, ale mezitím se svižně rozjíždějí jiná (a ne už tak docela nová) média: 4chan, 8chan, Reddit, 9gag, a jejich národní mutace.

Nové technologie budou zneužívány. Každý nový formát, který společnost postupně přijme, se stane součástí dezinformačních procesů. Ať už to bude skvělá VR hra, ve které můžete „na vlastní kůži“ zažít konflikt v nějaké vzdálené zemi, nebo přesně cílená politická kampaň založená na datech, která o sobě na síti dobrovolně zanecháváme při surfování po internetu a při používání chytrých přístrojů.

Média, vzdělávání a všechno ostatní

„Žádné jednoduché řešení neexistuje.“  Tak odpoví každý, koho se zeptáte, jak řešit problém falešných zpráv. Ano, jednoduché řešení neexistuje, ale jsou jisté postupy, které mohou být v určitých kontextech účinné, a které se mi líbí:

  • Mediální vzdělávání – vydejte se do škol a povídejte si se studenty o tom, co je zajímá. Ukažte jim, jak skvělé je ověřovat si fakta u témat, která jsou pro ně důležitá (nemusí to být nutně politika nebo cokoli, co připadá důležité vám. Já budu spokojená, když se naučí třeba používat reverse search – obrácené vyhledávání obrázků, když se pídí po tom, kde se dají koupit ty úžasné šaty nebo kabelka). Můžeme tomu říkat i digitální rezilience, přehlídneme-li defenzivní vyznění tohoto spojení.
  • Mediální spolupráce – profesionální solidarita, ale také virtuální zpravodajské newsroomy, kde mediální společnosti různých typů zpracovávají tytéž kauzy a pak své články, videa, snapchaty apod. zveřejňují prostřednictvím svých kanálů. Pokud máte neodolatelnou chuť napsat úžasný rozsáhlý text, prosím, zkuste ho publikovat ve formátech přístupných co nejširší veřejnosti. (Fungování tohoto postupu je podmíněno kvalitou a nezávislostí novinářské práce.)
  • Ověřování faktů, analýza příspěvků trollů na sítích, tlak na politiky, aby přestali používat neseriózní média atd., tohle všechno je skvělé a považuju to za skutečně důležité, ale zároveň je to tak trochu „další úroveň“. Čímž vůbec nechci říct, že bychom se těchto prostředků měli vzdát, jen mám trochu jinak uspořádané priority. Aby nedošlo k mýlce, je skutečně fascinující, kolik toho můžeme díky novým technologiím objevit a dozvědět se, ale neměli bychom zapomínat na to základní – žurnalismus a vzdělávání (jsem to ale staromódní!).

Tento příspěvek napsala naše kolegyně Radka Pudilova na základě svých dojmů z dvoudenního summitu #DigitalSherlocks ve Varšavě. Poprvé byl zveřejněn na www.techtrends.cz v anglickém jazyce.

Radka Pudilová Projektová koordinátorka radka.pudilova@osf.cz

Radka vystudovala veřejnou správu se zaměřením na globální média a komunikaci na Central European University v Budapešti a Blízkovýchodní studia na SciencesPo Paris. Do nadace přichází z České rozvojové agentury, kde se věnovala rozvojovým projektům na západním Balkáně. Pracovala také pro think tanky věnující se rozvoji občanské společnosti v oblastech globálního Jihu a efektivnosti rozvojové pomoci. Má ráda filmy, Blízký Východ a nové technologie.