Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

27.6.2019

Dopady inkluzivní reformy: Cesty romských žáků ke vzdělávání

Společně s Danou Moree publikujeme další výzkum, který se týká dopadů inkluze v českém vzdělávacím systému a doporučení, která z toho plynou. Kvalitativní výzkum mapoval, jaké jsou dopady inkluzivní reformy z roku 2016 na úroveň vzdělávání romských žáků v bývalých praktických základních školách, na žáky ohrožené segregací a také na školy v blízkosti vyloučených lokalit.

Cesty výzkumu vedly od konkrétních lidí, kteří prošli vzdělávacím systémem, a to různě daleko od vyloučených škol, až po ty, kteří tyto a další školy řídí. Zajímavé je, že obě strany vidí podobné rysy vzdělávacího systému – posuny směrem ke společnému vzdělávání i skleněné bariéry, které děti chtě nechtě svádí do vyloučených škol,“ uvádí autorka výzkumu Dana Moree.

Výzkumné otázky měly za cíl zjistit, jaký je dopad inkluzivní reformy (zavedení podpůrných opatření a zrušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením – příloha RVP ZV pro LMP) na kvalitu vzdělávání romských dětí v bývalých základních školách praktických nebo ve školách ohrožených segregací. A do jaké míry je patrný reálný dopad reformy na žáky ohrožené segregací, segregované školy a další školy v blízkosti vyloučených lokalit.

Ve výzkumu se povedlo zmapovat částečné vzdělávací trajektorie 4 jednotlivců z jedné rozšířené rodiny a pořídit rozhovory s 10 pracovníky, řediteli a zástupci, základních a mateřských škol včetně nestátní neziskové organizace. “Zásadním výsledkem výzkumu je popis strategií, které na základě etnicity tvoří pilíře pomyslného skleněného stropu, přes který je stále obtížné se dostat. Stejné typy měkkých strategií popisují jak představitele majority tak i minority. Míním tím především odrazování rodičů od vstupu na danou školu v momentě, kdy je personál identifikuje jako Romy, odesílání těchto dětí do škol, které jsou majoritou vnímány jako školy určené „pro ně“ nebo opatrnost, jakou projevuje ředitelka při přijetí romské paní učitelky. Všechny tyto strategie poukazují na to, že skleněný strop je v tuto chvíli spíše v našich hlavách než v reálném nastavení systému. O to obtížnější však může být jeho překonání,” shrnuje Dana Moree.

Výsledky výzkumu 
Podle všech respondentů je evidentní, že školy ve vyloučených lokalitách mají zcela jiný příběh s inkluzí, než školy ve větší vzdálenosti od lokalit. Přičemž respondenti se rozdělují na ty, kteří život ve vyloučené lokalitě zažili nebo zažívají a ty, které ovlivňuje jejich blízkost. Respondenti se shodují na tom, že povědomí o významu vzdělání u romské populace roste, bohužel skleněný strop nastavený společností jej ne vždy umožňuje překonat.

Život škol ve vyloučených lokalitách je evidentně výrazně odlišný od života ve školách běžného typu. Ve vyloučených lokalitách řeší především nedostatek dětí majoritní populace. Inkluze zde podle ředitelů neexistuje, protože se jedná o velmi homogenní prostředí. Mají různé strategie, jak majoritní děti přilákat (např. angličtina v první třídě v době, kdy ještě nebyla plošně zavedená apod.), většinou ale tyto snahy končí neúspěchem. Jakmile škola dostane nálepku vyloučené nebo romské školy, její situace se radikálně změní. Inkluzivní opatření evidentně změnu přinesly, situace na školách se mění. Respondenti ze strany rodičů však vnímají jiné aspekty této změny, než školy.

Romští respondenti tvrdí, že uvnitř romské komunity se postoj ke vzdělávání mění a vzdělání obecně je čím dál tím více vnímáno jako trvalá hodnota. Mění se také informovanost o tom, jak vzdělávací systém funguje. Rodiče obvykle chtějí udržet dítě v mainstreamové škole a vyžadují vyšší kvalitu vzdělávání na vyloučených školách. Volba, do které školy dítě romských rodičů půjde, je jedním ze základních milníků na cestě vzdělávacím systémem. Příslušnost k romské menšině rodiče vnímají jako to, co určuje možnosti jejich dětí na další cestě životem.

Učitelé a ředitelé mluví v souladu s předchozími výzkumy o nárůstu administrativy, které shodně uvádějí jako negativum.

Asistenti jsou hodnoceni pozitivně. Zároveň právě k tématu asistentů směřuje nejvíce otázek a návrhů na zlepšení. Patří mezi ně například fakt, že ve vyloučených školách se situace zhoršila. Dříve měly nárok na asistenty z různých rozvojových programů, dnes jsou závislé na diagnózách z Pedagogicko-psychologické poradny. Do poradny je ale obtížné dostat právě ty děti, jež by ji nejvíce potřebovaly. Segregace dětí z vyloučených lokalit se bohužel ani teď nezměnila. Ředitelé škol se shodují, že výrazně by pomohla pozice romského asistenta. Dále poukazují na těžkosti ve shánění asistentů a také nerovnost v požadavcích na vzdělání asistentů, jimž stačí dvouměsíční kurz, zatímco na vzdělání učitelů jsou kladeny vysoké požadavky ze strany škol i systému.

Doporučení ředitelů a vzkazy pro státní správu 
Ředitelé škol předkládají návrhy na zlepšení, které podle nich fungují v rámci pro-inkluzivních změn. Tyto strategie, které se nachází především v oblasti měkkých dovedností, se týkají podpory v předškolních aktivitách a v přípravce, dobrých vztahů a také dobré komunikace mezi kolegy na pracovišti i mezi školou a rodiči. V neposlední řadě by pomohl zájem zřizovatele. Tam, kde jej školy pociťují, se jim s tématem inkluze zachází mnohem lépe. Z výzkumů vyznívá, že do systému je také potřeba vnést větší stabilitu a důvěru ve vztahu školy – státní správa. Respondenti vyjadřují obavu z každého dalšího kroku ze strany MŠMT.

Dobrou zprávou výzkumu je, že kvalitní vzdělání je vnímáno jako důležité ve všech sledovaných skupinách. Otazníky visí především nad reálnými možnostmi, jak tuto vizi v různých prostředích naplnit, a jakými způsoby dostát víry v to, že společné vzdělávání je možné.

Cesty ke vzdělávání romských žáků je třetím výzkumem, kterým Nadace OSF podpořila sledování dopadu inkluzivní reformy z roku 2016. Po reprezentativním šetření mezi učiteli, řediteli a sledováním dopadu na inkluzivní školy jsme se tentokrát zaměřili na situaci romských žáků. Věříme, že výzkum se svými doporučeními přispěje k lepšímu rozhodování ministerstva školství a tím i napomůže řešení stále nerovného přístupu romských žáků ke kvalitnímu vzdělání,“ doplňuje Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.

Celý výzkum zde: 
https://osf.cz/cs/publikace/cesty-romskych-zaku-ke-vzdelavani-dopady-inkluzivni-reformy/

Předchozí výzkumy Nadace OSF a Dany Moree k tématu inkluze:
Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté (2018)
https://osf.cz/cs/publikace/system-v-ne-systemu-aneb-inkluze-rok-pote/

Rok poté – Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání (2018)
https://www.google.com/url?q=https://osf.cz/cs/publikace/rok-pote-vysledky-vyzkumu-prezentuji-dopady-reformy-spolecneho-vzdelavani/&sa=D&ust=1560177532128000&usg=AFQjCNFTn27J5q73V7ucnl99VE7OTCvvjA

27.6.2019

Výroční zpráva 2018

Minulý rok se nesl ve znamení spolupráce. Ať už se jedná o spolupráci s nadacemi, dárci, veřejnou správou, byznysem nebo občanskou společností. Spolupráce s veřejnými institucemi v projektu Náš stát …

Celý článek

20.6.2019

Grantová výzva – Otevřené informace

Vyhlašujeme otevřenou grantovou výzvu s názvem Otevřené informace v rámci našeho projektu Náš stát, naše data.  Více informací najdete v sekci GRANTY na našich webových stránkách.  Cílem grantové výzvy je …

Celý článek

19.6.2019

Hledáme koordinátora/ku projektu Náš stát, naše data

Zajímá vás propojení IT sféry, občanské společnosti a veřejné správy? Máte pocit, že data jsou klíč, který přispěje k transparentnímu a otevřenému vládnutí? Přihlaste se k nám.  Co vás čeká Koordinace projektu …

Celý článek

31.5.2019

Přidejte se na mezinárodní pracovní setkání programu Active Citizens Fund

Zabýváte se občanským vzděláváním? Chcete pro téma načerpat zkušenosti ze zahraničí? Přihlaste se na Active Citizens Days. Pracovní setkání se bude konat v Oslu ve dnech 9.-11. září 2019 na téma …

Celý článek