O školních komunitách na Krku

| Blog | Nezařazené

Víte, co je school leadership? Ideální způsob, jak ve škole spojit opravdu všechny nabízející se síly k cestě za vzděláním. Zkušenosti z mnoha zemí světa se v jednu chvíli střetly na pozoruhodné ostrovní konferenci.

V dubnu je na chorvatském ostrově Krk na první pohled liduprázdno. Klidné a krásné prostředí letos využila mezinárodní síť NEPC (Network of Education Policy Centers), jež aktuálně sdružuje 24 organizací z 19 zemí světa, a upořádala zde dvoudenní činorodou konferenci na téma school leadership matters. Což je možná pro českého čtenáře zvláštní slovní spojení, pojem leadership u nás totiž zatím není úplně běžnou součástí školské terminologie. Ale snad se jí brzo stane.

Na konferenci byl tento termín pojímán jako citlivě řízený proces spojování a nasměrování schopností a silných stránek studentů, učitelů a rodičů ke společnému cíli – vzdělávání. Z hlediska principů inkluze, jež je pro Českou republiku významným tématem, je v tomto procesu důležitá zejména jasná vize školy založená na ideji sociální spravedlnosti, závazek vytvářet inkluzivní školskou kulturu, dále sdílené vedení a řízení školy a také vědomá snaha budovat partnerství takto živé instituce s rodiči a komunitou.

Cathryn Mango ze švýcarské Freiburské univerzity v jedné z hlavních přednášek celé konference zdůraznila a prokázala význam efektivního vedení školy pro kvalitu vzdělávání. Studie totiž ukazují, že kvalitní leadership škol (jak z pozice ředitelů, tak učitelů) je druhý nejdůležitější faktor, který ovlivňuje výuku žáků a studentů. Pokud se domníváte, že tím nejdůležitějším faktorem je kvalita samotných učitelů, nemýlíte se.

Konferenční příspěvky byly věnovány teoretickým otázkám i praktickým příkladům tohoto efektivního, citlivého, otevřeného a moderního způsobu vedení. Společnou linií mnoha přednášek a debat byl důraz na potřebu zapojit do fungování škol víc aktérů, než jsou jen samotní ředitelé a učitelé. Je potřeba lépe a hlouběji angažovat rodiče (nejenom formálním zastoupením ve školní radě, jak je dnes běžnou praxí), ale i žáky, studenty, členy jejich rodin i širší komunity. Někteří přednášející představili konkrétní úspěšné projekty, jež se věnují posilování kapacit a vzdělávání učitelů a ředitelů, ale i příklady, jak se v procesu leadershipu mohou angažovat další účastníci. Tyto projekty mnohdy vycházely z práce Davida Frosta, který se leadershipu věnuje na akademické úrovni již pětadvacet let. Vytváří strategie, jak v této oblasti účinně pomáhat především pedagogům; zkušenosti učitelů pak shromáždil v publikaci Transforming education through teacher leadership.

Bylo zajímavé pozorovat, jak se někdy hodně odlišné školské systémy v různých státech potýkají s podobnými problémy a výzvami; na Krku se sešli představitelé organizací kupříkladu z balkánských států, Slovinska, Estonska, České republiky, Turecka, ale i Mongolska, Ázerbajdžánu a dalších asijských i evropských zemí. Konference se tak stala jedinečnou platformou pro hledání inspirací, motivací, možností mezinárodní spolupráce a šíření informací, zkušeností a dobré praxe.