Vítězný návrh Krajské knihovny v Pardubicích se na budoucnost knihoven dívá ze tří perspektiv – očima lidí pracujících v knihovnách, těch, co využívají jejich služeb, a technologií. „Náš interaktivní webový návrh slouží jako hřiště pro představivost: inspiruje, zpochybňuje stereotypy a otevírá otázky, na které budeme hledat společně odpovědi i v dalších letech. Protože budoucnost knihoven začíná už dnes,“ vysvětluje Tereza Tvrdíková, která se v pardubické knihovně věnuje vzdělávání dospělých. Vítězný návrh se odvíjel od celkové vize knihovny a Tereza Tvrdíková na něm spolupracovala s umělou inteligencí (AI), konkrétně s nástroji ChatGPT, Canva Magic Media a Sora od OpenAI. 

„Líbila se mi myšlenka udělat návrh holisticky. Začala jsem si s AI hrát a vypadávaly na mě dost konkrétní věci. Zajímavé byly třeba obrázky k pojmům knihovna budoucnosti a knihovna současnosti – budoucnost knihoven byla zobrazována jako pestrá, zatímco současnost smutná a vylidněná. Tyto obrázky a další věci, které jsem viděla, jsem pak vztáhla k současným trendům a odhadům. Chtěla jsem navrhnout knihovnu budoucnosti, která by se mně osobně líbila, a zároveň vytvořit inspiraci pro ostatní knihovny, jak je možné ji pojímat,“ popisuje Tereza Tvrdíková, čerstvě vystudovaná knihovnice, která se myšlenkami na budoucnost knihoven zaobírala i před vyhlášením letošního tématu Bibliotheca inspirans.

V roce 2050 už knihovny dle vize z Pardubic rozhodně nebudou stát jen na půjčování knih. „Z knihovníků budou tvůrci smysluplných zážitků a průvodci v hyperinformačním světě. Stanou se jakýmsi mostem mezi návštěvníky a technologiemi, ovšem vždy budou stát na straně lidskosti. Zároveň budou vytvářet podmínky pro setkávání lidí, kteří by se jinak minuli. Lidé budou chodit do knihoven s otázkami, touhou tvořit nebo prostě jen být. Budou se tu ptát, sdílet i pochybovat. A technologie nenahradí lidi, ale budou všudypřítomní parťáci pro učení a nástroje, které nás povedou hlouběji – k sobě i druhým,“ dodává Tereza Tvrdíková.

Návrh pardubické knihovny zaujal porotu Bibliotheca inspirans nejen svým obsahem, ale i formou zpracování. „Ocenili jsme přístup k prezentaci, využití AI, práci s personami i promyšlení použití digitálních nástrojů při promýšlení vize. Návrh se neomezuje na konkrétní knihovnu, ale nabízí koncept, který by mohl sloužit síti knihoven. Otevírá také důležitou otázku, jaké dovednosti budou knihovníci a knihovnice budoucnosti potřebovat. Zároveň se citlivě dotýká tématu lidskosti a hodnot. Při pohledu do budoucnosti je třeba se ptát, jak lidem pracujícím v knihovnách vytvořit podmínky tak, aby mohli poskytovat skutečně relevantní služby. Nelze očekávat, že budou zvládat vše. Je třeba uvažovat strategicky. I takhle by mohl vypadat začátek práce nad koncepcí knihoven pro rok 2050,“ popisuje Tereza Lišková z Nadace OSF, která společně s Českou spořitelnou za oceněním Bibliotheca inspirans stojí.

Podle jedné z porotkyň ocenění Kateřiny Jiřinové ovlivňuje naši schopnost představovat si budoucnost to, jak se k budoucnosti vztahujeme: „Tedy jestli ji vidíme jako její spolutvůrce, nebo ji považujeme za víceméně danou. Zvlášť v posledních letech je kolem nás hodně tíhy, která jako by nám zužovala vějíř možností vývoje světa a vedla nás k nihilismu. Ale každý má stále tu moc vnášet do světa něco nového, důležité je tedy nerezignovat na život. A mít odvahu podívat se na horizont vzdálenější budoucnosti a připustit si, že výzvy a sny, které tam vidíme, se nás týkají a volají, abychom něco dělali už teď.“

Bibliotheca inspirans 2025 motivovala knihovny k zamyšlení, jak bude vypadat jejich budoucnost v roce 2050. Výsledek mohly představit v libovolné tvůrčí formě a slavnostní vyhlášení pětice inspirativních nápadů proběhlo 9. září v Jihlavě na největší knihovnické konferenci Knihovny současnosti 2025. Krajská knihovna v Pardubicích se stala jednou z pěti oceněných.

Oceněný návrh vize budoucnosti pardubické knihovny si můžete prohlédnout zde.