fbpx

Lenka Vochocová

výzkumná a pedagogická pracovnice Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, supervizorka
LinkedIN

Proč jste souhlasila stát se mentorkou programu Stronger Roots a jak to po půl roce mentoringu hodnotíte?   
Provázení druhých, ať už jednotlivců nebo organizací, jejich profesním životem vnímám jako důležitou službu. Pokud můžu soudit ze své praxe supervizorky v pomáhajících profesích, toto provázení jsou zvyklé využívat organizace poskytující asistence, sociální služby a jinak přímo pracující s lidmi, ale už méně organizace kulturní a další. Pro ně je přitom taky velmi důležité mít k dispozici někoho, kdo není v jejich oblasti ponořen a angažován, ale dokáže jim poskytnout prostor k promýšlení vlastní praxe, strategií, struktur nastavených v organizaci nebo komunikačních procesů. Spolupráce v rámci Stronger Roots je pro mě velkou výzvou, je složitější, než jsem si představovala. Myslím že tomu tak je právě proto, že musím s lidmi v organizaci neustále dojednávat smysl naší spolupráce – tedy to, že mojí rolí je jejich podpora, nikoli kontrola nebo hodnocení. 

Proč si myslíte, že je důležité, aby si neziskové organizace budovaly svůj okruh příznivců?
Vlastní okruh věrných příznivců může organizaci poskytnout velkou nezávislost na jiném typu financování, které nejen že nezávislost omezuje, ale z mé zkušenosti s sebou často nese obrovský objem administrativní zátěže a neúměrně malé ocenění úsilí ze strany poskytovatelů financí, kteří se zaměřují především na nedostatky v čerpání zdrojů. To může být velmi frustrující, zatímco konkrétní příznivci mohou naopak dodat organizaci energii svými osobními reakcemi, oceněním obsahu činnosti, kterou podporují.
Zároveň v dnešní nestabilní době můžeme očekávat, že veřejné finance budou bohužel směřovat jinam, než do neziskových organizací,
takže naději vidím mimo jiné v drobných dárcích nebo zákaznících, kterým bude záležet na tom, aby jim blízká organizace nezanikla a dál
mohli využívat jejích služeb a nabídky.   

Na jaký problém při budování příznivců vaše organizace nejvíce naráží a jak jim v tom můžete pomoci?
Těch problémů je celá řada, ale jako nejzásadnější mám vzhledem ke svému hlavnímu oboru tendenci vnímat nejasnou komunikaci vlastního poslání a cílů. Je samozřejmé a organizace si to uvědomuje, že existují různé cílové skupiny s různými očekáváními, kterým je třeba nabídnout různé služby, aktivity a zboží, ale přesto je potřeba vytvořit jasné a jednoduché sdělení, se kterým si organizaci spojí všichni, a hlavně místní lidé. Mám totiž dojem, že poslání organizace je prozatím atraktivnější pro úzkou skupinu lidí, kteří ani nutně nežijí v místě jejího působení, a že je tedy nutné, pokud chce organizace zaujmout větší množství místních, společně pracovat na tom, aby jim význam organizace byl zřejmý, aby věděli, proč se bez ní ve svém okolí nechtějí obejít.  

Podělíte se s námi o nějakou užitečnou radu, kterou jste své organizaci dala? 
V mém přístupu, kterým je systemika, obecně neradi dáváme rady, pokud nejsou vyžádané. Nevěříme totiž příliš na možnost někoho zvenku instruovat, jak má co dělat, nemyslíme si, že to je příliš užitečné. Spíše se proto snažím klást otázky, nabízet své interpretace, pohled někoho zvenku, a vést lidi v organizaci k tomu, aby postupně sami přicházeli na to, jak věci chtějí dělat a jak o nich chtějí komunikovat s druhými.