Češi musí na začátku dubna představit 46 státům zapojených v iniciativě Open Government Partnership co konkrétního jejich vláda udělá pro své občany v oblasti otevřenosti, transparentnosti a zlepšování veřejných služeb, zejména pomocí moderních technologií a internetu. Harmonogram, podle kterého má tvorba závazku české vlády probíhat, je v tuto chvíli již značně opožděn a ukazuje se, že jedním z důvodů, proč se tak děje, je jen velmi malý zájem politické reprezentace. Zatímco na Slovensku v tomto týdnu představila závazky své země zpřístupnit co nejvíce dat veřejnosti přímo odcházející premiérka Radičová, v Česku ministři důležitost otevřeného vládnutí delegovali na úředníky, jejichž reálná moc cokoli prosadit je ovšem omezená. Hrozí proto Česku mezinárodní ostuda?

I přes drobná zaškobrtnutí bylo až do konce ledna 2012 možno chápat OGP jakonový vítr z Úřadu vlády, konkrétně z Výboru pro koordinaci boje s korupcí. Úřednice místopředsedkyně vlády Karolíny Peake respektovaly výsledek veřejného průzkumu, která témata vybrat a vítaly spolupráci s neziskovými organizacemi. Jenže časově se to pak nějak zadrhlo. Samotná témata (zákon o úřednících, zpřístupnění dat a informací – “open data” – a zefektivnění přístupu k informacím) totiž leží v gesci jiných úřadů, než je ten, kterému šéfuje Peake.

Co je to Open Government Partnership (OGP)?

Více o iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí najdete na webu vlády ČR a nezávislém informačím portálu OpenGov.cz.

Z logiky věci jakákoli práce navíc je pro úředníky nepříjemná, zvlášť pokud by měla vést k tomu, že by měla umožnit lidem úřadům a politikům více hledět pod prsty. A pokud neexistuje jasné politické zadání z nejvyšších míst, mají jednotlivá ministerstva, zejména pak ministerstvo vnitra, do jehož gesce většina z návrhů pro otevřené vládnutí spadá, jen malou motivaci cokoli měnit. Výsledkem je celkové zdržení materiálu, který teprve nyní, o měsíc později než bylo plánováno, jde do standardního meziresortního řízení.

Jak uvedl při představování slovenských závazků pro OGP bývalý britský ředitel pro transparentnost a digitální agendu Andrew Stott, který ve Velké Británii rozjížděl problematiku otevřených dat na vládní úrovni, politická podpora oblasti otevírání dat je naprosto klíčová. Zpřístupňování dat pro zvýšení transparentnosti, boji proti korupci a vytváření nových ekonomických příležitostí bylo jednou z priorit při nástupu preméra Camerona do úřadu a právě z jeho podnětu začaly britské instituce data zveřejňovat na portálu data.gov.uk. Podobně viděla důležitost transparentnosti i slovenská premiérka Radičová a i nezávislí odborníci se shodují, že některá opatření, která se za jejího působení v úřadu podařilo realizovat, jako například zveřejňování všech smluv se státem a jeho organizacemi nebo zveřejňování soudních rozsudků, patří v celosvětovém měřítku ke špičce v této oblasti. Otevřeá data jsou tak logickou a významnou součástí slovenského akčního plánu pro OGP.

Zpátky do Česka. Nyní je třeba věřit ve dvě věci – že meziresortní řízení nebude navržený akční plán pro OGP měnit či upravovat natolik, aby z něj nevypadly klíčové pasáže. A také, že se vše stihne do 9. dubna, kdy má Úřad vlády český plán dodat řídícímu výboru OGP.

Kromě toho, že v opačném případě Česku hrozí mezinárodní ostuda (až na mezinárodním fóru v polovině dubna v Brazílii bude muset ústy vicepremiéry Peake přiznat, že navzdory svému slibu prakticky nemá co předložit), by vláda zasadila další ránu svému odhodlání za vyšší transparentnost a boj proti korupci. Nechce se v tomto směru premiér Petr Nečas inspirovat u svého přítele Davida Camerona a za Partnerství pro otevřené vládnutí se razantně postavit?