Česká vláda se vloni na podzim zavázala přistoupit k mezinárodní inciativě Open Government Partnership (OGP). “Partnerství pro otevřené vládnutí” je mezinárodní iniciativa více než 40 zemí podporující otevřenost, transparentnost a boj proti korupci. Vlády, které se k OGP připojí, se zavazují podpořit konkrétními opatřeními rozpočtovou transparentnost, zvýšit občanskou angažovanost, bojovat s korupcí a transformovat se v otevřenější, efektivní a odpovědné instituce. Každá přistupující země ve spolupráci s občany definuje “svůj” závazek v podobě Akčího plánu na nejbližší rok a následně průběžně informuje o tom, jak se jej daří plnit. Česká vláda představila své vlastní závazky v tomto týdnu.

Nedílnou součástí tvorby akčního plánu je zapojení veřejnosti – závazky by měly reflektovat nejen samotný postoj a názory vlády, ale i nevládního sektoru nebo podnikatelů. V České republice se zejména díky vlastní aktivitě podařilo zástupcům neziskového sektoru a akademické sféry sdruženým okolo iniciativy Náš Stát.cz(Nadace Open Society Fund, Opendata.cz, Oživení, Datablog.cz, KohoVolit.eu a další jednotlivci) výrazně participovat na tvorbě akčního plánu a v konečném důsledku do něj prosadit významnou část společných návrhů.

Konečné znění akčního plánu (DOC) schválila vláda během své turbulentní první dubnové schůze, kdy všechny kolem zajímalo nejvíce to, zda se v přímém přenosu nerozpadne. Bylo to na poslední chvíli, protože v pondělí 8. dubna vyprší termín, do kterého mají zúčastněné země odevzdat své plány řídícímu výboru, aby je mohly o týden později odprezentovat na výroční konferenci OGP v Brazílii. Zde se mimochodem česká vláda rozhodla svého zástupce na rozdíl od mnoha dalších zemí nevysílat, materiál odprezentuje pouze náš brazilský velvyslanec.

A k čemu se tedy Česká republika v rámci Partnerství pro otevřené vládnutí zavazuje? Při porovnání například s akčním plánem Slovenska toho není moc. Zatímco na Slovensku si téma vzala za své přímo bývalá premiérka Radičová, čímž mu dodala potřebnou politickou podporu a význam, u nás se jednalo víceméně o aktivitu několika lidí na úřadu vlády, spadajících pod vicepremiérku Peake a její tým pro boj s korupcí. Také tímto pohledem je nutné dosažené výsledky hodnotit.

Vládní návrhy: Služební zákon a úpravy infozákona

Český akční plán obsahuje tři oblasti, které by měli napomoci plnění cílů iniciativy. Prvním z nich je dlouho očekáváné a ještě déle odkládané přijetí zákona o úřednících veřejné správy, který by měl zajistit jeji odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci. Zákon by měl stanovit podmínky zvýšení právní ochrany úředníků, lépe definovatjejich odpovědnosti za způsobenou škodu nebo omezit výměny důležitých úředníků podle politické objednávky. Tento zákon je bezesporu potřebný, ale de facto se jen jedná o snahu o naplnění slibu, který si vláda vytkla uskutečnit ve svém programovém prohlášení i vlastní Strategii boje proti korupci. Jeho zapojení do akčního plánu OGP je tak víceméně formální, protože by vláda k tomuto zákonu měla dojít i bez něj.

Druhým bodem je potom záměr o zefektivnění systému svobodného přístupu k informacím. Přístup k informacím je samozřejmě jeden ze základních principů otevřeného vládnutí, tématicky se tedy jedná o bod, který do akčního plánu patří. Horší je to s jeho podobou. V akčním plánu se totiž vůbec neobjevily důvody, proč je třeba systém přístupu k informacím zefektivnit, na základě jakých východisek byl tento bod zařazen a jaké konkrétní problémy navržené úpravy řeší. Naopak obsahuje pouze seznam formulovaných opatření s odkazy na konkrétní paragrafy zákona 106/1999 Sb. či jiných zákonů, bez bližšího vysvětlení, co konkrétní opatření v oblasti přístupu k informacem přinesou – což je postup přesně proti principům otevřeného vládnutí.

Dá se navíc očekávat, že jakmile dorazí novela infozákona do sněmovny, můžeme se dočkat kreativní smršti zákonodárců, zejména pak z řad těch, kteří mají blízko ke komunální politice, státním firmám nebo dalším institucím. Že je na místě nejvyšší opatrnost dokazuje událost z léta 2011, kdy se Ministerstvo vnitra snažilo skrytou úpravou infozákona zakázat zveřejňování mezd a odměn poskytovaných z veřejných rozpočtů. To vše pomocí nenápadného přílepku k naprosto nesouvisející novele zákona o zdravotnické záchranné službě. Bude tedy ještě třeba značné porce veřejné kontroly pro to, aby tento bod akčního plánu ve svém konečném důsledku neznamenal pro svobodný přístup k informacím spíše komplikace.

Otevřená data – první krok správným směrem

Konečně se dostáváme ke třetímu a zřejmě nejdůležitějšímu bodu akčního plánu, kterým je na prvním pohled vcelku banálně znějící kapitola “Zpřístupnění dat a informací”. Podrobnější pohled ale napoví, že se v mnoha oblastech jedná o opravdu přelomový závazek, kterým by se mohla Česká republika alespoň v něčem přiblížit opravdu otevřenému vládnutí. Tzv. otevřená data představují současný nejsilnější trend v oblasti otevírání vládnutí v mnoha zemích světa a tato změna základního pohledu – kdy vlády a veřejné instituce nebudou pouze reagovat na poptávku po informacích, ale budou je samy aktivně zveřejňovat v podobě strojově zpracovatelných dat – je svou důležitostí srovnatelná s první zákonnou úpravou svobodného přístupu k informacím na konci 90. let.

Tato otevřená data se následně stanou nejen nástrojem pro lepší kontrolu veřejných institucí a jejich efektivity, ale také podkladem pro analýzy vedoucí ke zlepšování veřejných služeb a v neposlední řadě také dokáží přispět k vytvoření úplně nových komerčních i nekomerčních projektů, obchodních příležitostí a služeb veřejnosti.

Jak k tomu dospět? Česká republika se v akčím plánu zavazuje nejprve odstranit dosavadní překážky pro poskytování otevřených dat. To zmamená zejména stanovení otevřené licence, pod kterou budou data zveřejňována, dále určení technických standardů pro publikování otevřených dat a také vytvoření katalogu datových zdrojů. Ten na jednom místě poskytne zájemcům přehledné a ověřené informace o tom, jaká data a v jaké podobě jsou k dispozici pro otevřené využití. Samostatným bodem je pak vytvoření podrobné infrastruktury otevřených dat v nejpalčivější oblasti veřejných zakázek.

Prvních deset databází se otevře do konce roku 2012

V první fázi se v akčním plánu objevilo deset databází, které se Česká republika zavázala do konce roku 2012 zpřístupnit formou otevřených dat. Jsou mezi nimi obchodní a insolvenční rejstřík, informační systém o veřejných zakázkách, výsledky voleb z Českého statistického úřadu či centrální registr dotací. Zajímavé využití budou mít jistě také data vládní finanční statistiky nebo online přístup k údajům o financování politických stran. Naopak se nepodařilo do finálního znění prosadit úplné otevření a zpřístupnění centrálního systému jízdních řádů nebo některé další datasety.

Přijetí akčního plánu je prvním krokem, ale práce teprve začíná. A zatímco služební zákon i změny v systému přístupu k informacím jsou ponejvíce v rukou našich zákonodárců, v oblasti otevřených dat je zapojení odborné veřejnosti pro zdárné splnění tohoto bodu nutnou podmínkou. Dosavadní informace z úřadu vlády naznačují, že se v této oblasti odpovědní lidé budou snažit využít zkušenosti a znalosti neziskové a akademické sféry a tak je velká šance, že se závazky nebudou plnit jen polovičatě či nedůsledně. Klíčové v tomto směru bude, jak k tomuto závazku přistoupí jednotlivá ministerstva a jaká bude politická snaha překonávat bariéry na jednotlivých úřadech. I v Británii si museli lidé z “digitálního” týmu premiéra Camerona, který otevřená data zaváděl, mnohokrát vyslechnout že ‘něco nejde’.” A absence silné politické podpory při překonávání těchto překážek může být v mnoha případech skutečnou nevýhodou.

Otevřená data a jejich prostřednictvím i otevřené vládnutí tak čeká v České republice ještě dlouhá a trnitá cesta – první krok však byl učiněn. Za rok uvidíme, jak moc se povedly kroky následující.