Co je cílem vzdělávání – je to spíše udržování a rozvoj kultury, podnikání a blahobyt nebo výchova k aktivnímu občanství? Jak zvýšit prestiž učitelské profese? A jak zařídit, aby škola své žáky bavila a přitom je vybavila všemi potřebnými znalostmi a dovednostmi? To jsou otázky, jež právě nyní vytáhly na světlo hned dvě veřejné kampaně v České republice – jedna organizovaná ministerstvem školství a druhá odbornou veřejností. Jejich odpovědi by měly prospět nejen obecnému směřování, ale snad i změnit narůstající propad kvality vzdělávání a vysokou míru nerovností v českém vzdělávacím systému. Česká republika vydává na vzdělávání přibližně 4,8% svého HDP, což je druhé nejnižší procento ze všech zemí OECD. Za posledních několik let došlo k dramatickému zhoršování českých žákůve výsledcích PISA z nadprůměrných do podprůměrných hodnot (například v čtenářských dovednostech). Výše nerovností mezi žáky navzájem, regiony a školami je jedna z nejvyšších v zemí OECD stejně jako míra korelace rodinného zázemí se vzdělávací trajektorií dítěte.
Vzdělávací politika do roku 2020
Kampaň o smyslu a cílech vzdělávání organizovaná ministerstvem školství je vůbec první, ke které se ministerstvo odhodlalo, a vychází z nového strategického rámce vzdělávací politiky do roku 2020, který by měla česká vláda schvalovat v letošním roce. Plánovaný půlroční maraton veřejných debat a kulatých stolů se zaměří na diskusi o posílení relevance a prestiže školy a školního vzdělávání, odstranění slabých míst vzdělávacího systému, stanovení ověřitelných standardů a definování role učitelů, které napomohou zlepšit kvalitu výuky a umožní obecně posoudit, na čem tato kvalita spočívá. Diskutovat se bude i o kvalitním řízení vzdělávacího systému.
Okruh témat se zdá být zvolen velmi dobře a odpovídá doporučením odborných analýz a výsledků šetření OECD a PISA. V létě by mělo ministerstvo zpracovat sesbírané podněty a na podzim je předložit parlamentu ke schválení. Je samozřejmě otázkou, co se do konečného materiálu dostane. Přesto se jedná o unikátní příležitost vstoupit do debaty a pokusit se dát českému školství jasný směr, který by převyšoval doposud řešené dílčí úkoly.
Česko mluví o vzdělávání
S druhou kampaní o redefinici smyslu a cílů vzdělávání vyšla téměř souběžně odborná veřejnost. Nekoncepční vedení ministerstva školství za minulého ministra Josefa Dobeše, které přivedlo resort na práh personální a operační katastrofy, téměř zastavilo čerpání strukturálních fondů EU a naprosto znejistělo celou společnost, posloužilo jako katalyzátor. Odborná veřejnost z oblasti pedagogiky a vzdělávání nevydržela a zahájila vlastní kampaň o cílech a smyslu vzdělávání nazvanou „Česko mluví o vzdělávání„. I tato kampaň potrvá 6 měsíců a poběží paralelně k té ministerské. Kampaň bude také provázet řada workshopů, online debat a konferencí, které by měly vyjít vstříc lidem zabývajícím se v různých regionech širokou oblastí vzdělávání. V této kampani totiž nejde jen o školství a školský systém, ale o vzdělávání a výchovu mladých lidí ve všech aspektech a oblastech života. Nadace Open Society Fund Praha tuto kampaň finančně podporuje a aktivně se do ní zapojuje.
Obě iniciativy, ministerstva i odborné veřejnosti, si prozatím slíbily spolupráci a vzájemnou provázanost aktivit. V následujícím půlroce uvidíme, zdali se do kampaní zapojí širší veřejnost. Pak bude záležet již jen na politicích, jak naloží s expertízou a hlasem veřejnosti. Přesto doufáme, že se na konci letošního roku dočkáme uspokojivého výsledku a čeští žáci a děti jasnějších cílů svého vzdělávání.