Letos to mám trochu jinak. Léta jsem s neziskovkami spolupracovala – nyní v jedné pracuji. A mise to je opravdu napínavá.

Spolupráce s neziskovkami byla vždy součástí mé práce. Za dobu, co jsem působila v public relations, jsem spolupracovala s desítkami z nich – od malých až po velké. Letos je ale všechno jinak; slovo „spolupracovat“ jsem zaměnila za „pracovat“. Od ledna jsem totiž zaměstnána v Nadaci Open Society Fund Praha, konkrétně ve Fondu Otakara Motejla, který spravuje. Posláním Fondu je podporovat rozvoj demokracie a právního státu.

To však není jediná změna. Společenská odpovědnost firem, tzv. CSR, se většinou zaměřuje na oblast zdravotní, sociální, vzdělání nebo podporuje třeba sociální podniky či rozvoj komunitního života. Tím, že jsme se s mými současnými kolegy rozhodli na podzim požádat prostřednictvím našeho projektu o přidělení grantu od Nadace Vodafone, jsem vykročila do nového roku nejen jiným, ale i „nadačně“ obtížnějším směrem.

Podle průzkumu NMS Market Research (srpen 2012) jsou korupce, efektivita veřejné správy, zapojení občanů do rozhodování, kvalita zákonů, informace o činnosti státní správy či zneužívání státní moci témata, která naše občany velmi trápí. 78 % populace považuje korupci ve veřejné správě za velmi významnou, 69 % dotazovaných zajímá zaměření Fondu Otakara Motejla. Struktura prostředků, které plynou do neziskového sektoru, těmto občanským prioritám ovšem neodpovídá: Za posledních dvanáct měsíců sice přispěly na dobročinné účely dvě třetiny Čechů, ale bohužel ne významně do žádné z oblastí, které Fond Otakara Motejla podporuje. Lidé tradičně nejčastěji přispívají na pomoc zdravotně znevýhodněným, dětem, léčbu nemocí, zvířata a humanitární akce. Silným impulsem pro ně bývá mimořádná událost, jako jsou třeba zemětřesení nebo povodně.

Má to ovšem nezvratnou logiku? Jistě, pomoc potřebným je nesmírně důležitá a pomáhat by měl podle svých možností každý z nás. Je třeba si ale uvědomit, že systémové změny a pomoc k nápravě jakékoli oblasti a oboru umožňují řešit problémy v jejich základech a zaměřují se na odstranění příčin. Systémové změny týkající se fungování demokracie a právního státu umožňují například odstranění nefunkční státní správy a zneužívání státní moci v rozporu s veřejnými zájmy nebo zavedení legislativních změn, které zamezí příležitostem pro korupční jednání.

Je to stejné jako v medicíně s kauzální a paliativní léčbou. Pokud to charakter onemocnění dovoluje a lékař může odstranit jeho příčiny, zaměří se na ně. Takže v „mém“ případě jde vlastně o to, nakolik se občané zapojí nebo chtějí zapojit do rozhodování o veřejných záležitostech. Zda si uvědomí, že je třeba začít od základu a podporovat i takové snahy, které na první pohled mohou působit nekonkrétně a obecně, ale týkají se nás všech. A samozřejmě, že i zde jde o otázky zdravotní, sociální, vzdělání…

Dobrou zprávou je, že lidé začínají potřebu vyššího nadačního působení k nápravě fungování naší demokracie a státní správy ve vztahu k občanům stále intenzivněji vnímat. Důkazem je fakt, že až 35 procent lidí, ke kterým se dostaly podrobnější informace o činnosti a projektech Fondu Otakara Motejla, vyjádřilo ochotu na ně přispět.

Věřím, že to je začátek, na kterém se dá stavět.