- „Otevřená data“ podporují konkurenceschopnost a hospodářský růst a jsou jedním z nástrojů boje proti korupci. Česká republika se připojila k mezinárodní iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí a zavázala se otevřít deset klíčových datových souborů veřejné správy. Měla to udělat do konce loňského roku, zatím byl ale otevřen jen jediný. Kde to vázne?
Co jsou to otevřená data? Podle definice organizace Open Knowledge Foundation, která prosazuje otevřenost dat, jsou to:
Data, která může kdokoli zdarma získat, použít a šířit, a to nanejvýš s podmínkou zachování původní licence a/nebo s uvedením autorů.
Podrobnější definice dále mimo jiné zakazuje technologická omezení volného získávání, používání a šíření. Prakticky to znamená zejména publikování dat v otevřených formátech, které umožňují strojové zpracování. Co to znamená a proč je to důležité?
Ukažme si to na jednoduchém příkladu obchodního rejstříku. Ten mimo jiné ukazuje, kdo vlastní jakou firmu (pomineme teď anonymní akcie). Obchodní rejstřík může viset na webové stránce, kde uživatel vidí na profilu firmy výčet jejích vlastníků. Nebo může být zveřejněn ve stažitelné tabulce či databázi.
Pokud se chceme na data jenom podívat, první způsob publikování stačí. Jenže chceme-li s daty dělat cokoli užitečného, neobejdeme se bez druhého způsobu publikování.
Dejme tomu, že chceme zjistit, kteří politici mají vlastnické podíly ve firmách soutěžících o veřejné zakázky. Kdyby byla data publikována jen na webu, museli bychom u každého politika zjistit, v jakých firmách má vlastnický podíl a o jaké veřejné zakázky tyto firmy soutěžily. To je velmi pracné, ne-li nemožné.
Pokud jsou ale databáze politiků, firem a veřejných zakázek otevřené, můžeme snadno napsat program, který sám vytvoří seznam všech veřejných zakázek, o něž soutěžily firmy vlastněné politiky. No a pak už se můžeme třeba podívat, zda tyto veřejné zakázky nejsou podezřelé (například zda se soutěže účastnila jediná firma).
Příkladů užitečnosti otevřených dat najdeme desítky. Elektronický registr smluv uzavřených veřejnou správou pomáhá předcházet plýtvání a korupci. Otevřené výsledky srovnávacích testů, státních maturit a úspěšnosti u přijímacích zkoušek na univerzity mohou rodičům pomoci vybrat střední školu. Online územní plánovaní zase omezuje možnost nevýhodného prodeje obecní půdy a utajených nájezdů developerů do veřejných prostor. A tak dále.
Neustále se objevují nové ekonomické studie ukazující, jak otevřená data zvyšují životní úroveň nejen ve vyspělých zemích. Konkrétní čísla je těžké získat, stejně jako by bylo obtížné vyčíslit vliv vynálezu knihtisku na hospodářství středověkých zemí. Přesto ale panuje obecná shoda, že knihy nejsou špatný nápad.
Hnutí za otevřená data představuje další kvalitativní proměnu demokracie. Otevření veřejné správy je stejně zásadní jako zavedení všeobecného volebního práva nebo zrovnoprávnění mužů a žen.
Česká republika se v září 2011 připojila k mezinárodní iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí, jejímž cílem je kromě jiného prosadit větší otevřenost veřejné správy. V tuto chvíli je do iniciativy zapojeno 58 zemí, v Evropě například Velká Británie, Belgie, Švédsko, Finsko nebo Norsko.
Vláda sestavila Akční plán České republiky, v němž se mimo jiné zavázala otevřít deset klíčových datových souborů veřejné správy. Konkrétně jde o:
- Obchodní rejstřík
- Insolvenční rejstřík
- Informační systém o veřejných zakázkách
- Výsledky voleb
- Registr aktivních legislativních prací – RALP
- Finanční statistika – státní dluh
- Finanční statistika – vládní finanční statistika
- ÚFIS – účetní záznamy a finanční údaje z CSÚIS
- Online přístup k údajům o financování politických stran
- Centrální registr dotací
Nejméně sedm z nich je přímo spojených s bojem proti korupci. Naplnění závazků iniciativy Partnerství pro otevřené vládnutí, je rovněž součástí Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014.
Všechny datové soubory měly být otevřeny do konce roku 2012. Otevřen byl ale jen jediný (výsledky voleb). Česká republika nesplnila, co slíbila. Ministerstva vnitra, financí, spravedlnosti, dopravy a místního rozvoje navíc nedodržela usnesení vlády.
Fond Otakara Motejla nedávno vyzval vládu, aby svoje závazky co nejdříve splnila. K jejich online petici na webu OtevřenáData.cz se už připojilo přes 700 lidí a mimo jiné i Seznam.cz nebo Transparency International.
Na profilu České republiky na webu Partnerství pro otevřené vládnutí je sekce Dosavadní úsilíúplně prázdná. Zeptal jsem se proto Úřadu vlády pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím, jaké kroky vláda k naplnění Akčního plánu podnikla.
K podání žádosti jsem využil vynikající web Informace pro všechny, který například automaticky hlídá všechny termíny a upozorní vás e-mailem třeba na to, že dotázaný včas neodpověděl.
Z odpovědi jsem se dozvěděl, že zatím vznikla Koncepce katalogizace otevřených dat veřejné správy ČR a Metodika publikace otevřených dat veřejné správy ČR. Kromě úředníků se na těchto dokumentech podíleli tři experti z akademické obce: Dušan Chlapek a Jan Kučeraz Vysoké školy ekonomické a Martin Nečaský z Univerzity Karlovy.
Kromě toho ještě Sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády uspořádala seminář, jehož cílem bylo seznámit zástupce ministerstev s problematikou otevřených dat a informací.
Seminář se konal až v listopadu 2012, tedy více než rok po přistoupení k iniciativě a něco přes měsíc před konečným termínem, kdy měly být všechny datové soubory otevřeny. Přijde mi trochu zvláštní, že úředníci byli seznamováni s tím, co to vlastně otevřená data jsou, tak pozdě.
Není divu, že se kromě výsledků voleb žádné další datové soubory neotevřely. Karolína Peake, pod níž česká účast na Partnerství pro otevřené vládnutí spadá, napsala v lednu 2013 ministerstvům dopis, v němž jim povinnost otevřít datové soubory připomněla. V tuto chvíli se na úrovni vlády připravuje Kompetenční centrum pro otevřená data, jež by mělo ministerstvům s otevíráním datových souborů pomáhat.
Protože odpovědnost za otevření jednotlivých datových souborů leží na příslušných ministerstvech, zeptal jsem se jich, co zatím pro naplnění Akčního plánu České republiky udělaly. Moje otázky a případné odpovědi najdete zde:
- Ministerstvo spravedlnosti (obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík)
- Ministerstvo pro místní rozvoj (informační systém o veřejných zakázkách)
- Ministerstvo dopravy (registr aktivních legislativních prací – RALP)
- Ministerstvo financí (finanční statistika – státní dluh, finanční statistika – vládní finanční statistika, ÚFIS – účetní záznamy a finanční údaje z CSÚIS, Centrální registr dotací)
- Ministerstvo vnitra (online přístup k údajům o financování politických stran)
Uvidíme, co odpoví.