Za krásného slunečného odpoledne jsme v pondělí 7. října v Jihlavě odtemnili sál Městské knihovny a zahájili seminář Vzdělávací politika pro příští generace v regionu Vysočina. V sále zasedlo 20 zástupců kraje, měst, obcí a škol a společně diskutovali, jak zvýšit školní úspěšnost dětí, kdo za ní zodpovídá a jak mohou zřizovatelé pomáhat svým školám k lepším výsledkům.

Arnošt Veselý, vedoucí katedry veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, poukázal na to, že školní úspěch či neúspěch dítěte je výsledkem práce školy. Žák je jen indikátor, který ukáže, jak škola umí či neumí naučit. „Myšlenka, že žáci neuspějí ve škole kvůli vlastním nedostatkům (akademickým či jiným), je překonána myšlenkou, že selhává škola, či celý systém,“ citoval Veselý zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2012 (OECD, strana 19).

Na školní úspěšnost žáka má u nás velmi významný vliv jeho rodinné prostředí a zázemí, kde žije. Ze všech zkoumaných zemí OECD má Česká republika druhý nejvyšší dopad sociálně-ekonomických podmínek rodiny či lokality na výsledky žáků. A s rodinným hendikepem si školy neumějí poradit, tedy například neumějí pomoci dětem, které pocházejí ze sociálně vyloučených rodin nebo z ekonomicky velmi slabých poměrů, aby dosáhly lepších výsledků.

Jaký je podle odborníků recept na překonávání školního neúspěchu těchto dětí? Především vyhnout se předčasnému rozdělování žáků do různých typů škol, například základních škol s rozšířenou výukou jazyků, praktických škol, či osmiletých gymnázií. Financování škol také musí brát v potaz, že výuka sociálně znevýhodněných dětí je nákladnější.

A co by se konkrétně dalo realizovat na Vysočině? Účastníci se shodli, že je třeba rychle zavést katalog podpůrných opatření, který bude školám vodítkem, jak pracovat s různě znevýhodněnými žáky. Pomohlo by i zařazení určitého počtu znevýhodněných žáků do každé školy, čímž by se předešlo segregaci. A chybět by neměla ani větší osvěta veřejné správy o ekonomických důsledcích exkluze a segregace a větší informovanost rodičů o právu na rovný přístup ke vzdělání.

Po semináři představila vernisáž výstavy „Jak ztratit další generaci“ příběhy několika romských mladých lidí, které český stát poslal do zvláštních škol. Výstavní sál se zaplnil romskými dětmi a zpěvem pražských raperů UGC (united gipsy crew). Kluci zpívali „my nejsme hloupí, my máme mozky, ale zvláštní z nás dělá trosky, i mladej cikán může bej chytrej, tak mu šanci dej…“ A všichni kolem si podupávali při refrénu „doktor, manažer, polda nebo učitel, to je pro tvý dítě ta cesta pravá…“. Snad to bude brzy cesta i pro romské děti, nejen z Vysočiny.