fbpx

Dža Devleha, Schapiro

| Blog | Nezařazené

„Dža Devleha,“ se v romštině se říká odcházejícímu při loučení. V pátek 20. ledna skončil službu ve funkci amerického velvyslance v České republice Andrew H. Schapiro. Zmiňovali se o tom lidé na sociálních sítích, tištěná i online média. Co způsobilo, že si na něj vzpomnělo nemálo lidí? Andrew H. Schapiro byl výjimečný velvyslanec, který se nebál postavit nespravedlnosti a udělat cokoli, o čem byl přesvědčen, že je správné. Nebál se zastávat ani těch zranitelných v naší společnosti; jeho ambasáda podporovala různé menšiny – homosexuály, uprchlíky, ale i Romy. Na bývalého amerického velvyslance mám několik vzpomínek, o některé z nich bych se vámi chtěl podělit.

Loni v dubnu jsme jeli v doprovodu bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera na návštěvu města Kadaně. Na programu jsme měli také návštěvu vyloučené lokality, kde bydlí i Romové. Když jsme vystoupili z auta, pár Romek s dětmi stálo na ulici. Čekaly, co se bude dít. Pan Schapiro si to zamířil k nim, chtěl je pozdravit a zeptat se jich, jak se mají. Jenomže ty ženy se styděly a zmizely do domu. Já jsem na ně volal romsky, aby se nestyděly, abychom získali jejich důvěru, že jim vše přeložíme. Schapiro se na mě podíval a řekl: „Ony se stydí.“ Pochopil přesně, o co jde, a dal se do řeči s romskými dětmi, které tam zůstaly, o tom, jak se mají, jak jim jde škola, a dodával jim odvahu, aby si šly za svým snem.

Druhá, pro mě překvapivá událost se stala v Broumově, kam jel pan Schapiro v květnu loňského roku. Chtěl se setkat s lidmi žijícími mimo Prahu, se kterými si rád povídal o životě, jak se mají a co se děje u nich. V broumovském undergroundovém klubu Eden se rozvířila vášnivá debata mezi místním chartistou a romskou učitelkou o označení „Cikán“, které pro chartistu bylo běžné, kdežto pro romskou učitelku hanlivé. Tehdy se americký velvyslanec ujal slova, řekl, že v jeho zemi žijí Afroameričané, kteří při rapu používají politicky nekorektní slovník, protože mluví o sobě, ale jiní lidé si to nesmí dovolit. Toto bylo pro mě gesto porozumění a respektu k Romům jako k menšině, který bohužel mnoho lidí v naší republice vůbec nemá. Doufám, že si někteří naši politici z něj vezmou příklad.

Třetí vzpomínka, o kterou se s vámi chci podělit, je z koncertu Idy Kelarové, pěveckého sboru Čhavorenge a České filharmonie, na který jsme s Andrewem H. Schapirem šli do Rudolfina. Pan velvyslanec byl dojatý, nebál se projevit emoce a uměl procítit romskou hudbu. Po koncertu navštívil členy pěveckého sboru Čhavorenge v šatně. Mluvil s romskými dětmi, zpíval známé gospely  a dokonce se s nimi nechal vyfotit. Byl jsem překvapený, že se uměl bavit s dospělými i dětmi bez zábran a vždycky uměl najít, co ho s lidmi spojuje.

Takových krásných vzpomínek mám na pana Shapira ještě spoustu. Proto bych chtěl na závěr poděkovat bývalému americkému prezidentovi Baracku Obamovi za to, že nám do Česka poslal vynikajícího velvyslance, který se nenechal ničím ani nikým zastrašit. Andrew H. Schapiro, děkuji vám vynikající práci. Byla to pro mě čest pro Vás pracovat!

Michal Mižigár

Autor pracuje v Nadaci Open Society Fund Praha a v roce 2016 byl stážistou na Velvyslanectví USA v ČR

Článek vyšel 30. ledna na zpravodajském serveru Romea.cz.