Praha, 30. 8.2017 – Nová analýza „Obědy zdarma v předškolním a školním vzdělávání“ ukázala, že téměř tři čtvrtiny dotázaných ředitelů mateřských a základních škol vidí pozitivní dopady dotovaného stravného. Zároveň má tento typ dotací zcela mimořádnou podporu veřejnosti. Analýzu pro Nadaci OSF vypracovala agentura MEDIAN.

Hrazení stravného a dalších nákladů je jednou ze základních překážek docházky dětí z chudých rodin a sociálně vyloučených lokalit do mateřských škol. Dostatečné předškolní vzdělávání přitom prokazatelně pozitivně ovlivňuje výsledky dalšího vzdělávání a úspěch na pracovním trhu. V České republice není tato problematika nijak systémově řešena, podporu však nabízejí dva dotační programy – jeden spadá pod MPSV a druhý pod MŠMT.

„Překvapilo nás, že program MPSV není plošně využíván, a zjistili jsme, že mezi výzvou programu a pomocí pro konkrétní dítě je řada aktérů, kteří mohou zapojení bránit. Okolo čerpání prostředků pro financování stravného navíc koluje spousta mýtů. Těší nás, že je kraje i ředitelé oslovení v rámci analýzy jednoznačně vyvracejí,“ vysvětlila Lucie Plešková z Nadace OSF, kde se včasné péči a přístupem romských dětí k předškolnímu vzdělávání věnují už od 90. let.

Podle oslovených ředitelů mateřských a základních škol jsou přitom některé pozitivní dopady dotací nepopiratelné. Podle více než poloviny ředitelů MŠ se díky nim zlepšila docházka dětí z chudých rodin i jejich výsledky, většina sleduje lepší socializaci žáků a podle 40 % se zlepšily výsledky.

Většinová je i podpora veřejnosti. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle 86 % lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření sociálního začleňování mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Z analýzy také vyplývá, že oslovení zástupci škol a krajů, které se již zapojily, nevidí žádnou mimořádnou zátěž s čerpáním spojenou, ačkoli právě náročnost agendy je jedním z nejčastějších argumentů, proč se kraje do programu nechtějí zapojit. Například v Libereckém kraji celou agendu zvládá metodička školního stravování v rámci svého běžného úvazku. Problém v implementaci opatření představují obavy ředitelů základních a mateřských škol ze stigmatizace dětí, které se obává 34 % z nich.

„Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ říká Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje a místostarosta městského obvodu Ostrava Poruba, kde již mají s dotacemi zkušenosti.

„Pozitivní dopady ve zvýšení docházky a lepším začlenění naše analýza potvrzuje. To, zda program dostane do školek další děti z chudých rodin, které do ní dosud vůbec nechodily, ale závisí i na informovanosti a další práci s rodinami,“ říká socioložka Lea Michalová z MEDIANu. „Překážkou může být i postoj ředitelů mateřských škol, kteří by ve 2/3 při přetlaku žadatelů o místo v MŠ zohledňovali i pracovní aktivitu rodičů. Tento přístup by mohl omezit přístup ke vzdělávání právě dětem z chudých rodin, na které může mít největší pozitivní dopad,“ doplňuje Michalová.

Podrobnější kontext a nejdůležitější výsledky analýzy naleznete v přiloženém dokumentu. Celá analýza je k dispozici ZDE.