„Dvě hlavy vymyslí víc,“ popisuje Dana Reiterová výhody sdíleného úvazku
Když vedoucí Knihovny Dr. E. Bořického Milín potřebovala zkrátit úvazek, aby se mohla starat o nemocnou matku, navrhla vedení obce, že by druhou část úvazku pokryla její dcera. A zafungovalo to skvěle.
V milínské knihovně pracují jen tři zaměstnankyně, přičemž vedoucí Dana Reiterová a její dcera Kamila Nergerová sdílí jeden úvazek. „Kvůli rodinným záležitostem už jsem osmihodinovou pracovní dobu nezvládala. Zároveň jsem věděla, že pozici můžu sdílet jen s někým, s kým se na všem domluvím a na koho se můžu spolehnout,“ vzpomíná Dana Reiterová. A hned ji napadla dcera Kamila, které právě končila rodičovská, knihovnu dobře znala z předchozí praxe a zároveň ji lákala práce s dětmi.
Multifunkční knihovnicí za pochodu
Starosta i tajemník obce prohlásili, že nápadu fandí a že to zatím zkusí na půl roku. „Kamila se zaučovala za pochodu a u toho si doplňovala knihovnické minimum. Ta práce je hodně různorodá, není to jen o půjčování knížek. Hodně pracujete s dětmi a různými spolky, věnujete se grafice a sociálním sítím, musíte se neustále vzdělávat. Pracovní doba je v rozpětí od půl osmé do šesti. Teď se po zkušebním půlroce dělalo oficiální výběrové řízení, kde bylo podrobně specifikované, co ten sdílený úvazek všechno obnáší. A přihlásila se jen Kamila,“ popisuje Dana Reiterová s tím, že i ona sama zatím pracuje víc než čtyři hodiny denně, ale je maximálně spokojená.
„I když to bylo náročné – jednou za dva týdny celé dopoledne základní kurz a jednou za dva týdny doplňující kurz, nová práce, kdy jsem se učila za pochodu, a na závěr obsáhlé testy, jsem za to šťastná. Předtím jsem měla lépe placenou práci v soukromém sektoru, ale cítila jsem se kreativně ubitá. Práce knihovnice je stokrát zajímavější, navíc si sem můžu vzít dceru, když je třeba.“
— Kamila Nergerová.
Spolupráce v obci
Dana Reiterová oceňuje, že jim obec dává volnou ruku, nejen v rozhodování o chodu knihovny, ale podporuje je i ve vzdělávání. „Slíbila jsem vedení, že budu pořád k dispozici na telefonu nebo mailu, i když budu pracovat na poloviční úvazek. Musím říct, že i tak je to velmi osvěžující. Jsem mnohem víc v pohodě, zvládám osobní život, navíc můžeme s Kamilou sdílet pracovní zkušenosti a dvě hlavy víc vymyslí. Nepočítáme hodiny, když je třeba, pracujeme obě. Teď třeba měla třetí kolegyně dovolenou a zrovna probíhalo pasování prvňáčků. Za normálních okolností bych tu byla sama, teď tu se mnou mohla být Kamila.“ Sdílený úvazek podle ní zvyšuje spokojenost zaměstnanců, umožňuje vyvážit práci a soukromý život, zlepšuje kvalitu služeb v knihovně a může do knihoven přilákat širší okruh zájemců, kteří by z časových důvodů osm hodin denně pracovat nemohli.
V milínské knihovně má sídlo i Mateřské centrum Milínek a oba subjekty spolu spolupracují. „Milínek využívá naše prostory a my během dne evidujeme děti, které tam přicházejí, a na oplátku můžeme třeba využívat jejich hernu na své akce typu spaní v knihovně. Teď jsme celý rok také spolupracovali se základní uměleckou školou – její žáci vyráběli společně s paní sochařkou z obrovského dubového špalku sochu. Spolku Za komíny zase třeba půjčujeme kostýmy na akce. A když se někomu v obci něco rozbije, ví, že tu máme šroubovák i lepidla a rádi pomůžeme. I takhle vypadá práce knihovnic,“ uzavírá s úsměvem Dana Reiterová.
Porota Bibliotheca inspirans ocenila milínskou knihovnu za příklad dobré praxe, který ukazuje, že i v malé knihovně může dobře fungovat sdílený úvazek, vytvořený na žádost zaměstnankyně. Zřizovatel tak prokázal pokrokovost a vstřícnost a obě knihovnice zase dokazují, že sdílený úvazek může být pro knihovnu v mnoha ohledech přínosem.
