„Chtěli jsme, aby se u nás ukrajinské děti cítily vítané,“ přibližuje předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva Ústeckého kraje Karolína Žákovská hlavní důvod vzniku knížky. Během několika dní pak dala s kolegyní z výboru Renatou Zrníkovou dohromady silný tým, který na knize začal pracovat. Knihovna Ústeckého kraje měla zajistit technické vyhotovení knížky, zároveň na projekt propůjčila svého grafika Václava Školouda, své nahrávací studio a zajistila editaci a korektury českých částí textu. Senátor Martin Krsek, jinak také historik a kurátor Muzea města Ústí nad Labem, byl zase první volbou při úvahách, kdo napíše hlavní část textu knihy. Do týmu přizvala Karolína Žákovská i Poradnu pro integraci, to kvůli zkušenostem při práci s cizinci a znalostem jejich kulturních specifik. A do spolupráce byla přizvána i Městská knihovna Louny díky svým zkušenostem s dětskou literaturou. Významnou roli v týmu pak samozřejmě hráli i ukrajinští překladatelé.

Kniha v rekordním čase a s rekordně nízkým rozpočtem
„Všichni pracovali na 200 % a většina lidí to dělala zadarmo, nebo za minimální odměnu. Kniha Falco a já vyšla i s tiskem 2000 výtisků zhruba na 150 000 Kč – včetně vytvoření webových stránek a audionahrávek jednotlivých příběhů. Kraj se potom postaral o distribuci knížek do škol, knihoven a dalších organizací, které s ukrajinskými uprchlíky pracují,“ popisuje Karolína Žákovská. Zdenka Andree z ústecké knihovny dodává, že do knížky vybírali vždy jedno místo z 16 obcí s rozšířenou působností, aby v ní byl zastoupený celý Ústecký kraj. „Snažili jsme se, aby to nebylo pořád stejné. Najdete tu hrady, zoo, muzea i přírodní zajímavosti. Ke každému výletu napsal Martin Krsek kratičké povídání, hodně přizpůsobené dětem. Příběhem provází sokol Falco, který z výšky vidí celý kraj. Sokola má navíc Ukrajina ve svém znaku a v Česku jich nejvíce žije právě v našem kraji. Děti prostřednictvím QR kódu mohou sledovat i živý pár sokolů na komíně v chemičce a přes QR kódy si český text v podání herce Romana Zacha mohou i poslechnout.“

Děti také mohou plnit úkoly, vést si cestovatelský deník nebo zapisovat zážitky. Jedna strana je v češtině, druhá v ukrajinštině a součástí každé kapitoly je i jednoduchý slovník. „Ohlasy prý byly moc pěkné. My jsme v knihovně loni v létě díky grantu Ministerstva školství pořádali pro ukrajinské děti tábory, adaptační kurzy a výlety. Během toho jsme knížku intenzivně využívali a dělali podle ní úkoly,“ konstatuje Zdenka Andree.

Knihovna Ústeckého kraje vydává zhruba dvě vlastní knížky ročně a hodně se věnuje regionálním tématům. „Teď pracujeme na knížce Bájná knihovna. Oslovili jsme lidi, aby vymysleli pohádkové příběhy nebo bytosti, které žijí v Ústeckém kraji, a tři nejlepší vyjdou právě v této knížce. Příští rok bychom se chtěli věnovat zajímavým ženám regionu,“ popisuje Zdenka Andree. Knihovna zároveň spolupracuje i se Severočeským klubem spisovatelů.

Ocenění Bibliotheca inspirans získala knihovna za to, že neváhala přijmout aktuálně potřebný nápad zvenku, aktivně se do něj zapojila a maximálně ho podpořila a začlenila ho tak do portfolia svých dalších integračních a adaptačních aktivit pro příchozí z Ukrajiny.