„Je tu skvělý mix osobností, každý přináší svůj otisk,“ říká Kateřina Pechová
Zaměstnanci Městské knihovny Dobříš mohou brát do práce děti, vnoučata i psy a jejich ředitelka je otevřená všem jejich nápadům. Výsledkem je, že tu pracují rádi a někdy si musejí nahlas říct: „Tak už běžte domů“!
Když máte malý tým, navíc věkově rozdílný, musí jeho členové zvládat všechno. „Hlavním úkolem ředitele pak je vytvářet dobré pracovní podmínky a prostředí pro každého kolegu. Aby se tu všichni cítili dobře a mohli se realizovat,“ vysvětluje ředitelka dobříšské knihovny Kateřina Pechová. Podle ní je nejjednodušší vžít se do kůže zaměstnanců a představit si, co by udělalo radost jí. Nebo naopak neudělalo.
„Je tu skvělý mix osobností, každý přináší do atmosféry v knihovně svůj otisk. Někdo má hudební talent, někdo výtvarný, někdo nekonečnou fantazii a já peču na akce dorty,“ směje se Kateřina Pechová. Věkové rozdíly mezi kolegy bere jako velké plus pro všechny – všichni se navzájem učí ohleduplnosti a inspirují se. Zároveň mohou připravovat akce pro celé spektrum návštěvníků, protože se vždy najde někdo, kdo do dané věkové skupiny spadá a ví, čím ji zaujmout.
Babi, nezlobíš tam?
A zaujmout dobříšská knihovna umí, například příměstským táborem pro seniory. Nápad Kateřiny Pechové vzali všichni zaměstnanci za svůj a Romana Nováková vymyslela i originální propagační kampaň: společně s kolegy se nafotili v rádoby hippie-kotlíkářském oblečení i kulisách a fotky poslali do světa. „Zrovna jsem byla na služební cestě a nestačila se divit,“ směje se Kateřina Pechová. Kampaň i tábor slavily úspěch, knihovna dokonce musela navýšit počet míst. „Kolegové jsou zvyklí na moje nápady, a když vidí, že to nachází odezvu u veřejnosti, dělá jim radost dělat společně skopičiny. To mě tu nejvíc baví: ať vymyslím cokoliv, paní ředitelka nad vším přemýšlí a většinou mi to schválí. Můžu se tak podílet na rozvoji knihovny, to je pro mě důležité,“ dodává Romana Nováková.
Velkou volnost mají zaměstnanci knihovny i v dalších směrech. Dveře jsou tu otevřené i těm nejmenším. „Není problém brát si do práce děti nebo vnoučata, kolega si sem zase bere dva pejsky, které děti zbožňují. Porady probíhají neformálně, sedíme na gauči a vacích, a problémy se snažíme řešit společně a hned. Vzhledem k tomu, že máme širokou otevírací dobu a ročně pořádáme stovky programů, snažím se maximálně vycházet vstříc požadavkům kolegů na náhradu pracovní doby. Pokud je někdo v práci do deseti hodin večer, je pochopitelné, že druhý den přijde třeba až v poledne. Nebo že se věnuje psaní propagačních článků nebo pracovních textů až večer, když je tu klid. Nevedu žádnou docházkovou knihu, všichni vědí, že tu musí být během otevírací doby a že musí být práce hotová. A všichni to dodržují,“ konstatuje paní ředitelka a dodává, že spíš než pobízet do práce musí občas kolegy tlumit a posílat je domů.
Cesty za obzor
V dobříšské knihovně se dbá i na vzdělávání zaměstnanců. „Navštěvujeme jiné knihovny a inspirujeme se. V pracovní době jezdíme i na workshopy nebo semináře, se znalostmi ze školy si dnes rozhodně nevystačíme. Nejaktivnější jsou v tomhle ohledu děckaři, tedy kolegové z dětského oddělení. Návštěvy jiných knihoven většinou spojíme s nějakým výletem a dobrým jídlem, a máme tak i fajn teambuilding,“ říká Kateřina Pechová.
Díky sehranému týmu a pohodě chodí návštěvníci do dobříšské knihovny rádi. Když probíhal tábor pro seniory, přišla se dospělá dcera jedné účastnice z legrace zeptat, jestli mamka na táboře nezlobí. „Vyprávěla, že ona sem maminku vozí ráno a sestra ji pak odpoledne vyzvedává,“ směje se Kateřina Pechová. Jediné, co by wellbeingu zaměstnanců ještě prospělo, je přístavba přednáškového sálu. Teď všechny akce probíhají v oddělení pro děti a tým knihovny třeba i několikrát denně stěhuje židle a gauče – aby mohl dopoledne proběhnout program pro nejmenší, přes poledne fungovala půjčovna, večer se zrealizovala přednáška a ráno se zase mohlo půjčovat. „Současná paní místostarostka pomáhá, jak může. Věříme, že až to půjde, dočkáme se i rozšíření prostor,“ uzavírá Kateřina Pechová.
Ocenění Bibliotheca inspirans získala dobříšská knihovna za svobodu, kterou zaměstnanci mají. Snadná možnost náhrady pracovní doby, možnost vzít do práce děti nebo dorazit v doprovodu psa, podstatná je i podpora vlastních nápadů… A za snahu ředitelky knihovny, aby se v kolektivu každý bez ohledu na věk cítil dobře.
