Co je to budování komunity příznivců?

Budování komunity příznivců je strategie a s ní související aktivity, při nichž organizace oslovuje různé skupiny lidí, buduje s nimi vztahy a zapojuje je do své práce. Cílem je vybudovat silnou komunitu příznivců, stoupenců, dobrovolníků, dárců a dalších osob, které organizaci důvěřují, rozumí, proč je její práce důležitá, a podporují ji. Organizace zase díky své komunitě lépe rozumí potřebám lidí kolem sebe, umí je zapojit a může s jejich pomocí lépe dosáhnout svých cílů. Díky jejich finanční podpoře se navíc stává udržitelnější. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si příručku Budování komunity pro neziskovky, nebo případové studie dřívějších grantistů programu Stronger Roots. 

Co je to transverzální spolupráce?

Transverzální spolupráce je proces, v němž sítě organizací občanské společnosti navazují strategické vztahy s jinými aktéry, kteří mají různorodé přístupy, zájmy nebo pohledy na věc, a spolupracují spolu s cílem společně řešit složité problémy, kterým naše společnost čelí. Strategickými vztahy není myšlena jen jednorázová interakce s někým, kdo má odlišný názor. Cílem je spíše budování dlouhodobých vztahů nejen s mírně jinými, ale i velmi odlišně smýšlejícími aktéry (mimo síť, ale případně i uvnitř sítě) a jejich systematičtější zapojení do analýzy problémů sítě, stanovování cílů, plánování a realizace aktivit, evaluace a učení. Více informací o transverzální spolupráci můžete najít v příručce Jak spolupracovat s odlišnými partnery, kterou vydal think-tank Glopolis, nebo v případových studiích našich dřívějších grantistů.

Co v této grantové výzvě rozumíme pod pojmem “organizace občanské společnosti”?

Organizacemi občanské společnosti (CSO) se rozumí široká škála nevládních a neziskových organizací: komunitní a občanské skupiny, nevládní organizace, charitativní organizace, menšinové skupiny, mládežnické kluby, profesní sdružení nebo nadace. Tyto organizační struktury slouží určitému širšímu, v ideálním případě veřejnému zájmu prostřednictvím demokratického procesu sdružování hlasů a zastupování zájmů více jednotlivých občanů. 

Vyznačují se následujícími prvky: organizovaný charakter, nerozdělování zisku, institucionální oddělení od veřejných institucí, schopnost samosprávy a dobrovolný prvek ve fungování organizace. Organizace občanské společnosti nemusí být nutně registrovanou právnickou osobou.

V této grantové výzvě však používáme omezenější definici organizací občanské společnosti. Ačkoli do definice CSO lze zahrnout odborové organizace, neziskové vysoké školy a podnikatelská sdružení, tyto subjekty byly z této grantové výzvy vyloučeny, stejně jako politické strany a subjekty s nimi spojené. Stejně tak byly vyloučeny neziskové organizace zřízené státem. Neziskové organizace zřízené krajem nebo obcí se jako organizace občanské společnosti kvalifikují, neplatí to však pro mateřské, základní a střední školy, které obce či kraje zřizují.

Které typy organizací mohou podat žádost?

Registrovaná právnická osoba v České republice, která má nekomerční účel, definovaný českým právem jako spolek, ústav, obecně prospěšná společnost, nadace nebo nadační fond.

V rámci kterého pilíře můžete podat žádost?

Zde naleznete základní informace o tom, do kterého pilíře můžete podat žádost v případě, že máte relevantní projektový záměr na základě požadavků výzvy:

1. Jste individuální organizace občanské společnosti? Můžete se přihlásit do Pilíře 1: BUDOVÁNÍ KOMUNITY PŘÍZNIVCŮ PRO INDIVIDUÁLNÍ ORGANIZACE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI.

2. Jste síť (např. platformy organizací občanské společnosti, sdružení, zastřešující a střešní organizace, koalice, dlouhodobé pracovní skupiny atd.)? Můžete se přihlásit do Pilíře 2: TRANSVERZÁLNÍ SPOLUPRÁCE SÍTÍ.

Kdo je oprávněným žadatelem v Pilíři 1 – Budování komunity příznivců?

Do této výzvy se mohou přihlásit jednotlivé organizace občanské společnosti působící v jakékoli tematické oblasti občanského sektoru (advokační práce, zdravotnictví, vzdělávání, sociální oblast, životní prostředí, komunitní rozvoj atd.) a geografické působnosti (působící na místní, regionální a/nebo celostátní úrovni), které: 

1. sídlí v České republice;
2. jsou nevládní neziskové organizace, které jsou právnickou osobou registrovanou na území České republiky a jsou zákonem definovány jako spolek, ústav, obecně prospěšná společnost, nadace či nadační fond;
3. byly registrovány nejméně 2 roky před uzávěrkou přihlášek;
4. jejich poslání a činnosti jsou v souladu s právy a hodnotami EU a hájí je, podporují nebo o nich zvyšují povědomí (odkaz viz Listina základních práv Evropské unie). Prohlášení o souladu organizace s výše zmíněným je součástí žádosti.

Kdo je oprávněným žadatelem Pilíře 2 – Transverzální spolupráce? 

V České republice je tato výzva otevřena různým formám sítí (např. platformám organizací občanské společnosti, asociacím, střešním organizacím, koalicím, dlouhodobým pracovním skupinám atd.), které působí v sektoru občanské společnosti v jakékoli tematické oblasti (zdravotnictví, vzdělávání, sociální služby, ochrana životního prostředí, komunitní rozvoj atd.) a mohou se vyznačovat různou mírou geografické působnosti (působí na místní, regionální a/nebo celostátní úrovni) a které:

1. sídlí v České republice;
2.  jsou nevládní neziskové organizace, které jsou právnickou osobou registrovanou na území České republiky a jsou zákonem definovány jako spolek, ústav, obecně prospěšná společnost, nadace či nadační fond, zájmové sdružení právnických osob, nebo – pokud síť nemá právní subjektivitu – může jako žádající organizace vystupovat její registrovaná členská organizace.
3. jsou registrovány nebo existují alespoň 2 roky* (pokud síť nemá právní subjektivitu – její registrovaná členská organizace musí být registrována alespoň po dobu 2 let před podáním žádosti),
4. mají alespoň 10 členských organizací občanské společnosti v dané zemi (pokud žádá síť, jejímiž členy jsou také sítě, musí být počet členů těchto členských organizací dohromady vyšší než 10)
5. jejich poslání a činnost jsou v souladu s právy a hodnotami EU, které hájí, podporují nebo o nich zvyšují povědomí (viz Listina základních práv Evropské unie). Prohlášení o souladu sítě s těmito právy a hodnotami musí být součástí návrhu projektu.

Je tato grantová výzva v rámci de minimis?

Ne, grantový program Stronger Roots se nezapočítává do veřejné podpory de minimis.

Jakým kurzem EUR se máme řídit ve fázi podávání Konceptů projektu? 

Ve fázi konceptu chceme získat povědomí o vaší práci s financemi, nepotřebujeme však znát přesné částky. Při přepočtu příjmů tedy použijte prosím orientační kurz v rozmezí 23-25 CZK/ 1 EUR

Jaké jsou oprávněné náklady?

• náklady, které vznikly v době realizace projektu;
• náklady přímo související s cíli a náplní projektu;
• personální náklady – náklady na zaměstnance (nebo ekvivalentní náklady) včetně všech zákonných odvodů vyplývajících z právních předpisů v dané zemi, náklady na fyzické osoby pracující na základě přímé, ale jiné než pracovní nebo jiné obdobné smlouvy;
• cestovné, ubytování a stravné (např. pro zaměstnance, dobrovolníky, účastníky různých aktivit a akcí);
• náklady na zboží, práce a služby (např. kancelářské potřeby, komunikace, tisk a publikace, náklady spojené s účastí a/nebo organizací školení a jiných akcí, software a licence, služby spojené s komunikačními či fundraisingovými kampaněmi);
• nepřímé náklady – ty budou hrazeny paušálně ve výši 7 % uznatelných přímých nákladů;
• náklady musí být identifikovatelné a ověřitelné, zejména pokud jsou zaúčtované v účetnictví příjemce, v souladu s účetními standardy platnými v zemi, v níž je příjemce registrován, a s obvyklými postupy příjemce v oblasti nákladového účetnictví;
• náklady musí být v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy v oblasti daní, práce a sociálního zabezpečení;
• náklady musí být přiměřené, odůvodněné a musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a efektivnost.

Jak bude probíhat výběrové řízení?

Tato grantová výzva bude probíhat ve dvou fázích:

1. Překládání konceptů

Žadatelé předkládají stručné elektronické koncepty projektů . V konceptu především prokáží, že jejich organizace je způsobilá pro účast v programu, je aktivním subjektem a dodržuje práva a hodnoty EU, stručně popíší přístup k budování komunity příznivců, cílové skupiny a hlavní investice, které v projektu plánují.

Uzávěrka pro předložení konceptů je 25. května 2023 ve 13:00.

Výsledky této fáze budou zveřejněny v červenci 2023. 

2. Předkládání úplných žádostí

Žadatelé s nejlepšími koncepty budou vyzváni k odevzdání plné žádosti. V ní popíší podrobněji  svůj projekt, cíle harmonogram aktivit a a také přiloží podrobný rozpočet. Úplné žádosti budou opět hodnoceny s cílem vybrat organizace, které budou podpořeny.

Termín pro předložení plné žádosti je srpen 2023.

Celkové výsledky výzvy a jména organizací vybraných k podpoře  budou zveřejněny v září 2023.

V minulém běhu programu Stronger Roots jsme obdrželi grant. Můžeme o něj požádat znovu?

Organizace/sítě, které již dříve získaly podporu z programu Stronger Roots, mohou žádat pouze v jiném pilíři (např. organizace, které dříve získaly podporu na budování komunity příznivců, mohou nyní jménem sítě žádat na transverzální spolupráci, ale ne znovu na budování komunity příznivců a naopak).

Co je to vzdělávací program programu Stronger Roots?

Mimo finančního grantu získají vybrané organizace a sítě také komplexní vzdělávací program, který jim poskytne znalosti, praktické dovednosti a sdílení zkušeností užitečné pro úspěšnou realizaci jejich projektů, 

Přesný obsah vzdělávacího programu bude přizpůsoben individuálním zájmům a potřebám příjemců. Program však vždy zahrnuje individuální konzultace odborníků z praxe, společné workshopy a setkání, na nichž grantisté sdílejí zkušenosti a navzájem se inspirují. V pilíři 1: Budování komunity příznivců také každá organizace získá podporu od zkušeného mentora či mentorky, kteří se s nimi budou setkávat po celou dobu projektu a poskytnou jim své zkušenosti, externí úhel pohledu a podporu.

Co znamená, že musíme dodržovat, podporovat a chránit práva a hodnoty EU, či o nich zvyšovat povědomí?

Základní práva a hodnoty zakotvené v Listině základních práv Evropské unie představují základní kámen evropské civilizace, který je odrazem řady mezinárodních závazků. Programy Stronger Roots i program CERV Evropské unie, který tuto grantovou výzvu financuje, trvají na tom, aby každá podporovaná organizace respektovala zásady, jako je lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, spravedlnost a další práva občanů.  

Přestože plně podporujeme svobodu myšlení,  pluralitu osobních názorů, Listina pro nás vytyčuje hranici, která umožňuje rozlišovat mezi organizacemi v rámci konstruktivního pole působnosti programu a organizacemi s programy podkopávajícími samotné základy demokratické společnosti i cíle, o které program Stronger Roots usiluje. Ty nelze z programu podporovat. 

Proto žádáme všechny žadatele, aby při odesílání konceptu projektu deklarovali, že nejen aktivity obsažené v jimi navrhovaném projektu, ale i jejich poslání a další činnosti jsou v souladu s těmito právy a hodnotami. Jejich soulad bude posouzen během výběrového řízení. Dále očekáváme, že žadatelé a jejich projekty budou konkrétně respektovat hodnoty genderové rovnosti, nediskriminace a ochrany dětí a zvlášť zranitelných dospělých.

Program CERV je navíc nástrojem, který je specificky určen k podpoře práv a hodnot EU. To znamená, že se snaží podporovat ty organizace, které se aktivně zabývají tématy a/nebo procesy souvisejícími s právy a hodnotami zakotvenými v Listině a/nebo Smlouvách EU, jako je udržitelný rozvoj, genderová rovnost, participace občanů nebo společná evropská historie. Tyto dokumenty EU poskytují dlouhý seznam mnoha dalších možných témat. Většina organizací občanské společnosti se může snadno vztahovat k jednomu nebo více z nich. Existuje také několik možností, jak se do těchto témat a procesů zapojit, od zvyšování povědomí (např. kampaně nebo vzdělávání) až po ochranu (např. soudní procesy) nebo podporu (např. advokační práce). Program nijak zvlášť neupřednostňuje, která práva a hodnoty EU by měly projekty žadatelů podporovat a jakým způsobem. Chceme pouze, aby žadatelé popsali svůj konkrétní přínos k celkovým cílům programu CERV. Proto budou všichni žadatelé požádáni, aby ve svém koncepčním dokumentu popsali, jakým způsobem chrání, podporují nebo zvyšují povědomí o některém z těchto práv a hodnot.

Co v této grantové výzvě rozumíme sítěmi organizací občanské společnosti?

Pro účely této grantové výzvy v Pilíři 2: transverzální spolupráce sítí, používáme termín síť organizací občanské společnosti. Tento termín zahrnuje různé typy/formy či názvy sítí, jako jsou platformy organizací občanské společnosti, sdružení, zastřešující a střešní organizace, koalice, dlouhodobé pracovní skupiny atd. 

Sítě organizací občanské společnosti v této výzvě mohou být formální i neformální. Neformálními myslíme to, že nemusí mít nutně právní subjektivitu, ale kromě historie spolupráce musí mít společný název, vnitřní pravidla a zavedenou strukturu. Sítě organizací občanské společnosti sdružují autonomní organizace občanské společnosti (tj. členy sítě), aby spolupracovaly na společném programu ve veřejném zájmu. Sítě organizací občanské společnosti jako takové zastupují souhrnné zájmy občanů, čímž uvádějí v život důležité zásady participativní demokracie, které jsou v souladu s právy a hodnotami EU. 

Podle naší definice jsou sítě organizací občanské společnosti nezávislé na politických stranách. Měly by být transparentní, zejména pokud jde o financování a rozhodovací postupy. Členové se pravidelně podílejí na činnosti a fungování sítě. Větší sítě často poskytují dvě nebo více forem/úrovní zapojení, včetně plnoprávných členů, pozorovatelů, přidružených členů atd. Pokud existuje důkaz o jejich aktivním zapojení do sítě, jsou všechny tyto formy/úrovně kvalifikovány jako členové. Národní nebo regionální organizace složené z vlastních místních poboček/jednotek/členských skupin, jako jsou např. Skauti (se stejným nebo podobným názvem, stejnými stanovami, pravidly atd.), nejsou považovány za způsobilou síť organizací občanské společnosti v 2. pilíři této grantové výzvy.