Do sněmovny nedávno doputoval vládní návrh zákona o sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Je to dobrá zpráva: nápad převést tiskem vydávané sbírky zákonů do elektronické podoby, na který žádáme cca půl miliardy korun od Evropské komise, by konečně získal zákonný rámec. Podívejme se, co od projektu můžeme čekat.

Služba 21. století

Vydávat zákony v tištěných sešitcích v době, kdy přes internet řešíme prakticky všechno, není nic jiného než anachronismus. Je dobře, že si to vláda uvědomuje a službu hodnou 21. století skutečně chystá. Přínosy jsou nasnadě: 1) Platná povinnost mít v poslední vesnici na úřadě sbírku zákonů něco stojí, její zrušení a nahrazení připojením k internetu pravděpodobně ušetří kolem 2,1 miliardy korun v prvních deseti letech. 2) Platná verze zákona bude známa v okamžiku schválení. V současnosti je totiž třeba po posledním hlasování zasednout a dát dohromady všechny schválené pozměňovací návrhy. To např. v případě poslední novelizace stavebního zákona v roce 2012 trvalo asi dva týdny. 3) Systém zásadně pomůže legislativu zpřehlednit. Připomeňme, že situace se od roku 1997, kdy Václav Havel řekl, že “málokdo ví, kolik zákonů vlastně platí, kolikrát byly novelizovány jako takové či jinými zákony a které obecně závazné právní předpisy na ně navazují”, nijak nezměnila.

Elektronická sbírka zákonů, tzv. eSbírka, bude státem garantovaný zdroj textů zákonů, o které se každý může opřít. Dnes takovou funkci – bohužel bez státní garance správnosti – plní soukromý (ale bezplatný) projekt www.zakonyprolidi.cz.

Ve sněmovně předložený návrh zákona má pro tento projekt připravit legislativní rámec. Návrh je dosti obecný (což je správně); pastí této obecnosti ale je i to, že se do málo konkrétního rámce vejde prakticky cokoli, i zcela zbytečný produkt. Stojí za prozkoumání, co nám návrh zákona o chystaném projektu vlastně říká.

Číslované stránky

Návrh hovoří o způsobu, jak budou texty zákonů ve sbírce uspořádávány: hovoří se o vydávání částek („sešitů“, obsahujících nejnovější předpisy), jejich číslování, o umístění symbolů nebo číslování stránek. Jenže…. Text v digitální podobě nezná stránky, respektive je členěn na stránky až podle toho, jaký formát (velikost, font atp.) zvolíme. Stejný text může zabrat 3 strany, ale také 300 (uživatelé čteček elektronických knih mi jistě rozumí).

Proč se tedy v návrhu zákona o sbírce zákonů hovoří o číslovaných stranách?

1) Může to prostě být jen relikt zákona původního, jehož technicistní pasáž příslušný právník prostě přeskočil a neuvědomil si, jak její zachování může působit. 2) Zákony v eSbírce budou uloženy jako dokumenty s pevně danými stránkami (ty pak bude možné standardně číslovat), pravděpodobně jako soubory ve formátu PDF. Právě to mě děsí: text, který není „osvobozen“ od pevně daných formátů, je textem, který je následně velmi obtížné opakovaně použít (kdo někdy zkoušel ze špatně vytvořeného PDFka kopírovat text a pak náročně umazával čísla stran nebo mazal „tvrdá“ zalomení řádků, ví, o čem hovořím). Vyhledávání v takové podobě eSbírky může být značně obtížné, zpracování textu – jak jsem naznačil – ve velkých objemech i nemožné. Taková eSbírka by byla v přímém protikladu ke slibu zpřístupňovat veřejné informace jako otevřená data, který Česko učinilo v rámci Iniciativy pro otevřené vládnutí a k jehož naplňování nabádají vládu firmy, nevládní organizace i jednotlivci sdružení kolem Fondu Otakara Motejla.

Informační systém veřejné správy

Zákon o eSbírce říká i to, že jde o informační systém veřejné správy. To je věta potřebná a důležitá: odkazuje totiž na další zákony, které říkají, jak se s takovým systémem má zacházet. Přílišná obecnost a nekonkrétnost ale zavdává důvod k další obavě: co když to totiž bude jen interní informační systém? Jinými slovy, co když do něj nebudou moct nahlížet občané, protože bude přístupný jen schváleným uživatelům?

Vzory tu jsou

eSbírka podle mých představ přitom má předobrazy, od nichž prakticky hned může některá řešení převzít. Otevřeností a detailní strukturací se autoři mohou poučit u zmíněnéhozakonyprolidi.cz. Pokud místo použitelného výstupu pro veřejnost dodavatelská firma vytvoří jen uzavřený sklad PDFek, bude to vyhozená půlmiliarda.

Naději na užitečnou eSbírku však netřeba vzdávat, pojďme vnitru i České poště dát šanci předvést skutečně dobrý projekt. Nezbytný zákon, který po rozpuštění sněmovny zůstává „v šupleti“, přitom musí počkat na novou vládu.