Ke konci června Evropský parlament a Rada ministrů schválily směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice (Public Sector Information Directive – PSI směrnice) vstoupila v platnost dvacet dnů po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Reálně z toho vyplývá, že zveřejňování informací ve formátu otevřených dat nebude záležet na úředníkovi či libosti a chuti jednotlivé instituce či úřadu. Co to v praxi znamená?

Členské státy, Česká republika nevyjímaje, musí do 18. července 2015 přijmout právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a následně o nich informovat Evropskou komisi. Tím, že se jedná o směrnici EU, nikoliv o nařízení, je směrnice závazná pro všechny členské státy ve výsledku, kterého má být dosaženo, nikoli ve způsobu provedení této směrnice. Směrnice stanoví minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty (instituce a úřady) veřejného sektoru členských států. Ve stručnosti směrnice stanovuje tato pravidla:

• Směrnice 2003/98/ES jasně stanovuje, že členské státy musí umožnit opakované použití všech obecně dostupných dokumentů.

• Oblast působnosti směrnice se rozšiřuje na knihovny (včetně univerzitních knihoven), muzea a archivy. Směrnice se nevztahuje na ostatní kulturní instituce, například opery,balety nebo divadla, včetně archivů, které jsou jejich součástí.

• Pro usnadnění opakovaného použití by měly subjekty veřejného sektoru zpřístupnit dokumenty ve strojově čitelných formátech a spolu s jejich metadaty, je-li to možné avhodné, ve formátu, který zajistí interoperabilitu, například jejich zpracováním vsouladu se zásadami týkajícími se požadavků slučitelnosti a použitelnosti proprostorové informace.

• V případě, že jsou za opakované použití dokumentů vybírány poplatky, měly by být v zásadě omezeny na mezní náklady na reprodukci a šíření příslušných dokumentů, s výjimkou případů odůvodněných podle objektivních, průhledných a ověřitelných kritérií. V případě archivů, kde je nákladná digitalizace mohou být náklady na reprodukci vyšší, tak aby pokryly jednoznačně výrobní náklady reprodukce. Instituce a úřady vybírající poplatky za opakované použití dokumentů musí prokázat, že poplatky jsou určeny z hlediska nákladů a jsou v souladu s příslušnými limity.

• V souvislosti s každým opakovaným použitím dokumentu mohou subjekty veřejného sektoru ve vhodných případech uložit uživateli podmínky týkající se např. uvedení zdroje. Všechny licence na opakované použití informací veřejného sektoru by každopádně měly klást co možná nejméně omezení opakovaného použití.

• Členské členské státy by měly podporovat používání otevřených vládních licencí.

• Členské státy zajistí, aby byla učiněna praktická opatření, která usnadňujívícejazyčné vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jakoseznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud možno přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů. (Jedná se například o panevropský open datový portál PublicData.EU, který shromažďuje datové katalogy všeho druhu.)

Samotné provedení tak nechává Komise na jednotlivých členských státech. Což nabízí velké manévrovací prostory pro státy, které nejsou příliš ochotny zavádět tuto směrnici, anebo stojí teprve na prahu zveřejňování informací veřejného sektoru. Již V jiných členských státech jako např. ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Irsku a Nizozemí, jsou už nyní splněny všechny podmínky až nad rámec směrnice. (zdroj:EpsiPlatform Scoreboard, Open Data Index ) Samotná Velká Británie svými projekty v oblasti otevřených dat (Data.Gov.UK, Open Data Institute, Open Government Partnership, etc.) určuje trend a ukazuje, jak daleko se může dojít v opakovaném využití otevřených dat.

Představovaná schválená PSI směrnice zavazuje Evropskou komisi k pomoci členským státům při zavádění této směrnice. V čem tato pomoc spočívá? Komise sesbírá informace od jednotlivých členských států a připraví pro ně instrukce v oblastech, které jsou zatíženy právě nejčastějšími překážkami při zpřístupňování informací veřejného sektoru. Těmito oblastmi jsou:

• doporučené standardní licence
• datasety, které se mají zveřejnit a popř. upřednostnit
• zpoplatnění znovuvyužití dokumentů

V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání informací veřejného sektoru (což se také jindy nazývá otevřená data) existují značné rozdíly, které vytváří překážky pro plné využití jejich ekonomického potenciálu. Tento potenciál má i charakter společenského přínosu. Cílem těchto doporučení od Komise je sjednocení postupů při zveřejňování dat napříč členskými státy. Tento sjednocený postup zveřejňování informací veřejného sektoru je nezbytný pro rozvoj nadnárodních projektů a přeshraničních produktů a služeb založených právě na otevřených datech. Aby Komise měla dostatek informací a podnětů, probíha od 30. srpna tohoto rokuveřejnosti otevřená diskuze umožňující připomínkování těchto pokynů a doporučení pro členské státy. Veřejná diskuze probíhá online a je otevřená do 22. listopadu, zde.

Zástupci firem, neziskového sektoru ale i občané členských států ji mohou připomínkovat a navrhovat změny. Následně 25. listopadu proběhne veřejná konzultace k pokynům pro PSI směrnici pro členské státy v Lucemburku. Členské státy by měly začít přijímat tyto pokyny ve druhé polovině července příštího roku, a upravit podle ní své právní předpisy, které jsou nezbytné pro soulad s PSI směrnicí. Od 18. července 2015 pak bude Evropská komise kontrolovat provádění této směrnice. Členské státy mohou dostat pokuty za nedodržování směrnice, ale ve většině případů dochází spíše k napomenutí od Komise a následné nápravě ze strany členského státu a patřičného ministerstva, pod které napomenutí spadá.

V roce 2018 Komise bude přezkoumávat provádění této směrnice a následně může navrhnout změny a úpravy Evropskému parlamentu a Radě ministrů. Ani Česká republika se nebude moci vyvléci ze svých závazků, neboť stejně jako všechny členské státy bude každé tři roky předkládat Komisi zprávu o dostupnosti informací veřejného sektoru, a podmínkách jejich zpřístupňování a postupech pro zjednání nápravy.

Česká státní správa má před sebou velký kus práce, aby během dvou let vytvořila právní podmínky pro zveřejňování informací a začala zpřístupňovat data ze svých institucí a úřadů. Komise v tomto procesu plní roli rádce.

PSI směrnice a otevřená data nejsou pro Evropskou unii, nevýznamnou oblastí. Právě revize směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru je považována za jednu z klíčových součástí strategie Evropa 2020. V ní jsou otevřená data a opakované využití informací veřejného sektoru součástí Pilíře I. Digitálního jednotného trhu, Action 3.

Evropská unie má svůj pilotní opendatový portál pro své unijní instituce s názvemEuropean Union Open Data Portal, který obsahuje více než 6220 datasetů. Z něj již bylo vytvořeno několik aplikací. Podobně má Evropská unie prozatím v betaverzi, panevropský open datový portál Public.Data.EU. Tento portál byl vytvořen ve spolupráci s Open Knowledge Foundation jako část projektu LOD2 (Creating knowledge out of interlinked data). LOD2 projekt je financován Evropskou unií.Seznam vytvořených aplikací je několikanásobně větší a pocházejí z celé Evropy. Stejně jako jednotlivé členské země se i samotná EU potkává s překážkami. Jedny z největších výzev jsou právní opatření do jednotlivých členských států, nejednotnost formátů a standardů a stejně tak velká vícejazyčná bariéra jednotlivých datasetů a informací veřejného sektoru.

Zavedení právních nařízení PSI směrnice do legislativy jednotlivých členských státu umožní využívat výhody otevřených dat pro byznys, neziskovou sféru, i akademický výzkum. Právě závádění PSI směrnice může být efektivnější než závazky, které si dala Česká vlada v rámci svého Akčního plánu týkající se Open Government Partnership. Budoucnost ukáže, zda se Česká republika vydá cestou efektivní, otevřené a transparentní státní správy, nebo bude ještě dlouho přešlapovat na místě.

Michal Kubáň pracuje jako Open Data evangelista ve Fondu Otakara Motejla. Zároveň působí jako korespondent pro ePSI Platform (European Public Sector Information Platform) za Českou republiku a Slovensko v oblasti otevřených dat a PSI směrnice.