Stane Česko po boku digitálních velikánů?

| Blog | Nezařazené

Když v lednu 2015 jako první v ČR ministerstvo financí spustilo svůj katalog otevřených dat, byla zvědavost veřejnosti tak velká, že webová stránka s katalogem na několik hodin spadla. Hned zkraje roku se zdálo, že tento letopočet bude pro otevřenost veřejné správy přelomový. Jak ale vše vypadá s půlročním odstupem?

Veřejná správa shromažďuje velké množství informací. Ať už jsou to ministerstva, statistický úřad, nemocnice či radnice. Často ale leží ladem a občané o ně musí složitě žádat nebo za ně dokonce platit, přestože jejich vznik již jednou zaplatili na daních. Přínosy otevřenosti jsou přitom nasnadě. Dává občanům kontrolu nad tím, kam putují veřejné peníze a kde mizí. Zároveň umožňuje úřadu poradit, jak dělat věci lépe. Nemluvě o byznysovém potenciálu – otevření dat může podpořit vznik nových firem. Nesmí to být ale ledajaká data, musí být strojově čitelná. Tedy žádné PDF, z nějž musíte data složitě přepisovat. Ideálně ve formátech, které vám umožní data zpracovávat, analyzovat, upravovat a vytvářet nad nimi složitější operace, například formáty XLS či CSV.

Nejznámější příklad využití dat veřejné správy, bohužel ale “vyčuraně” nehezký, je kauza firmy CHAPS, která spravuje celorepublikový systém jízdních řádů. Jejich aplikaci IDOS zná téměř každý, ale málo kdo ví, že se jedná o nedobytný monopol. CHAPS se za žádnou cenu nechce vzdát svého “zlatého korýtka”. Dle rozhodnutí soudu by měl data volně zpřístupnit, což CHAPS, udělal, ovšem v naprosto nepoužitelné kvalitě zamezující dalšímu využití. Nejen firmě Seznam.cz, která o dopravní data usiluje několik let, ale stovkám nedočkavých vývojářů zbývají jen oči pro pláč. Opačným příkladem je londýnská metropole, která i přes počáteční odpor úředníků zveřejnila dopravní data. Do dvou let vzniklo přes 500 mobilních aplikací využívající dopravní data a nově vzniklé IT odvětví zaměstnává přes pět tisíc lidí. Otevřená data by tak mohla být palivem pro český parník plující proti proudu evropské ekonomické stagnace.

Ledy se ale hýbou i v poklidných českých vodách, byť ne zrovna závratným tempem. Ministerstvo financí zveřejněním dat hodilo rukavici dalším resortům. V březnu spustilo katalog otevřených dat i ministerstvo spravedlnosti. Postupně se přidalo životní prostředí a kultura. Nejčastěji zveřejňovaným artiklem jsou interní smlouvy a faktury, brzy snad přijdou i atraktivnější data. Dlouhodobě jsou v hledáčku podnikatelů data z rejstříku ARES, který shromažďuje veškerá data o českých firmách. V dubnu přišlo se svým esem ministerstvo vnitra, které spustilo dlouho očekávaný národní katalog otevřených dat. V katalogu se záhy objevily první datasety pionýrů otevřenosti, mezi které se počítá Česká obchodní inspekce, Český telekomunikační úřad, Český statistický úřad nebo město Děčín.

Dalším milníkem pak byly změny v legislativě. Před pár dny prezident podepsal novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Nový infozákon definuje způsoby zveřejnění, které odpovídají potřebám digitální doby. Tedy ve strojově čitelném formátu s metadaty, neboli srozumitelnými popisky dat, které jsou pro jejich další zpracování nezbytné.

Součástí funkčního ekosystému otevřených dat jsou jednotné standardy. Jen ty zabrání tomu, že každá instituce bude publikovat data naprosto rozdílným způsobem. Na vnitru se právě připravuje novela zákona o informačních systémech veřejné správy, která nastaví jasné podmínky. Obě výše uvedené novely mohou výrazně pomoci prosadit otevřená data v České republice. Ale nejvíce prokáží význam otevřených dat až nové služby a aplikace, které budou občané moci využívat v každodenním životě.

První vlaštovky ale přicházejí i v provizorních podmínkách. Příkladem mohou být desítky aplikací, jež prošly soutěží Společně otevíráme data, kterou pořádá Fond Otakara Motejla. Vznikly např služby usnadňující orientaci v evropských dotacích, bezbariérová navigace pro vozíčkáře nebo aplikace, která sbírá informace o firmách a upozorňuje na nové obchodní příležitosti. Nezbývá než doufat, že letošní třetí ročník soutěže bude rekordní a zpečetí směřování našeho státu mezi světové digitální velmoci.