Mezinárodní den závětí 13. září lidem v desítkách zemí po celém světě připomene význam závěti a možnost věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. Konat dobré skutky totiž lze jak za života, tak i po něm, a to prostřednictvím dobročinné závěti. Koalice Za snadné dárcovství za finančního přispění Nadace Via při příležitosti Mezinárodního dne závětí od 13. září do 12. října vyhlásila Měsíc dobročinné závěti. V tomto období dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplatí notářský poplatek za sepsání závěti.
V mnoha státech Evropy je forma darování ze závěti běžná – malý nebo velký dar poskytují tisíce lidí a nejen ti bohatí. Dobrá vůle pomáhá světu, ve kterém žijeme, každý dar má smysl! Českou iniciativu, výstižně nazvanou Závěť pomáhá, realizuje koalice Za snadné dárcovství, která sdružuje třicet šest významných a respektovaných neziskových organizací. Tato nezávislá platforma pracuje na rozvoji individuálního dárcovství v České republice, vedle osvětové kampaně Závěť pomáhá uskutečňuje projekt Daruj pravidelně na podporu pravidelného dárcovství a další aktivity.
„Nadace OSF je součástí osvětové kampaně Závěť pomáhá od samého počátku. Věříme, že existuje mnoho dobrých důvodů, proč sepsat dobročinnou závěť: předejdete sporům v rodině, ulehčíte jim rozhodování, pomůžete potřebným. Jak ukázaly některé průzkumy, lidé, kteří sepíší závěť, se v průměru dožívají vyššího věku.“ říká Lucie Zubková z Nadace OSF.
Více informací o tom, jak pomáhat s nadací najdete ZDE.
Příběhy dárců
Paní Horová, dárkyně Nadace Via
S panem Horou prožila paní Horová společných 63 let, dožili se diamantové svatby. Když se potkali s Nadací Via, bylo jim 83 let. Děti neměli, a i když žili prostý život, koupili si v šedesátých letech domek na pražské Bílé Hoře. A tou dobou začali řešit, jak co nejlépe naložit s penězi za prodej domu. Peníze, které Nadace Via díky závěti manželů Horových získala, byly právě výsledkem tohoto prodeje. Paní Horová v tom měla docela jasno: „Do hrobu si je nevezmeme a ani české, ani ukrajinské vládě je nechávat nebudeme.“ A tak si paní Horová s panem Horou začali plnit svůj sen: „Děti jsme neměli, ale víme, jak těžký život mají děti v chudých rodinách v Karpatech. Budeme pomáhat jim.“ Skromný pár za svůj život naspořil a pomocí Nadace Via dětem z Podkarpatské Rusi za svého života a následně v závěti paní Horové daroval celkem obdivuhodných 1,6 milionu korun.
Pavel Trantina, dárce Skautské nadace Jaroslava Foglara a Skautského institutu
Dlouholetý skautský starosta a místostarosta a jeden z mých vzorů Jirka Navrátil mi často vypravoval, jak obráží skautské pohřby a vdovy mu na nich říkají: „Do poslední chvíle manžel na skauty myslel.“ A on jim, s humorem sobě vlastním, v duchu odpovídal, že by bylo hezké, kdyby na ně dotyčný myslel i v poslední vůli. Tohle mě inspirovalo k tomu, abych ve svých 42 letech plných každotýdenních pracovních cest letadlem nečekal, kdy se mi co ve světě může stát, ale ošetřil svůj skautský odkaz trvale dopředu. Rozhodl jsem se proto sepsat závěť a v ní odkázat značnou finanční částku Skautské nadaci Jaroslava Foglara, jež by měla sloužit zejména na podporu mezinárodních skautských výměn. A dále Skautskému institutu odkazuji písemnosti, knihy a další předměty především skautské provenience, o něž rodina, která je o mém rozhodnutí informována, neprojeví zájem. Věřím, že tak bude o můj odkaz dobře postaráno a poslouží dalším generacím skautů a skautek u nás zažít podobně šťastné chvíle, které jsem díky skautingu měl možnost zažít (a dosud zažívám) já sám.
Marcela Mejstříková, dárkyně Mamma HELP
„Mamma HELP se stal mým druhým domovem. A protože jsem bohužel v životě ztratila své blízké a nemám nikoho, komu bych odkázala svůj majetek, rozhodla jsem se, že ho věnuji Mamma HELPu,“ říká paní Marcela, která se dnes v organizaci věnuje především svému oblíbenému umění: šije a tvoří krásné předměty a také navazuje na to, čemu se věnovala v pracovním životě – instaluje výstavy.
Paní Marcele se ulevilo, že má svůj odkaz vyřešen a může svou obdivuhodnou energii věnovat tomu, co dělá ráda: chodí na procházky, koncerty, výstavy a další kulturní akce. „Nejsem asi úplně typickou důchodkyní. Na minulost příliš nevzpomínám, žiju přítomností a budoucností,“ říká optimisticky.
Více informací o Měsíci dobročinné závěti – www.zavetpomaha.cz