Školy jsou zavřené zatím necelé dva týdny a za tu dobu si všichni – děti, rodiče i učitelé – postupně zvykáme na nový režim. Objevilo se neuvěřitelné množství nápadů, možností a technických řešení, jak výuku na dálku zvládnout. Ať už mezi učiteli samotnými, odborníky, veřejnoprávními médii, komerčními firmami či neziskovými a profesními organizacemi. Shromažďuje je třeba EDUin nebo nový web MŠMT.
Není to ale zdaleka tak snadné. Ředitelé mají plné emailové schránky nejrůznějších nabídek technických řešení a podpor, které nezvládají ani procházet, natož se v nich orientovat. Učitelé hledají způsoby, jak s dětmi a rodiči na dálku komunikovat, jak výuku připravit, zadávat a hodnotit výsledky, ale i jak se koordinovat a sjednotit na postupech v rámci školy se svými kolegy. Rodiče řeší, jak se v tom všem zorientovat, jak dětem doma učivo vysvětlit, či jak skloubit domácí vyučování s prací z domova, péčí o mladší děti a domácnost. Nevšední úkol i pro dobře zaopatřené a vzdělané rodiče. Ti to ale nakonec, stejně jako učitelé, nějak zvládnou. Někdo lépe, někdo hůře, ale zvládnou.
Ale nesmíme zapomínat, že tu jsou i děti a rodiny, pro které jsou tato řešení z nějakého důvodu obtížně dostupná. Rodiny nemusí mít potřebné technické nebo jazykové dovednosti, či nezvládají učivo dětem vysvětlit. Nemají doma základní technické vybavení a zázemí (nemají počítač, tablet, dobré internetové připojení), často řeší aktuálně tíživé otázky (finanční, zdravotní, existenciální). Děti zasažené chudobou, sociálním vyloučením, nepodnětným prostředím byly v ohrožení už před vyhlášením nouzového stavu, současná situace pro ně bude mít ale vážné následky. Ohroženy jsou i děti matek samoživitelek, děti v náhradní rodinné péči a mnohé další. Oproti svým vrstevníkům nemají teď potřebnou podporu, aby učivo zvládly, a nůžky se nám ještě více rozevírají. Je proto nutné věnovat jim potřebnou podporu. Teď, urgentně, ale především dlouhodobě. Současná krizová situace totiž v plné síle ukazuje na bolestný problém českého vzdělávacího systému, totiž vysokou závislost vzdělávacích výsledků na rodinném zázemí dětí.
V tuto chvíli se již první aktivity na pomoc těmto dětem rozjíždějí. Některé školy zajišťují dětem pomůcky a hledají cesty, jak komunikovat opravdu se všemi rodinami. Inspirací může být přístup základní školy v Trmicích a její ředitelky, Marie Gottfriedové, kde jsou v krajních případech ochotni nosit práci dětem i domů, pokud to bude nutné.
Nejrůznější podporu nabízejí neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb přímo v terénu. Zjišťují, s čím se rodiny potýkají, a pomáhají učitelům a školám podporu lépe zacílit. Pracují s rodiči, informují je o současném dění – často třeba o tom, že školy jsou sice zavřené, ale výuka dále funguje, nebo že zápisy do základních škol budu v dubnu probíhat bez účasti dětí. Vozí jim úkoly, pomůcky nebo poskytují online doučování. Často ale v terénu řeší i aktuální situaci – zajištění zdravotních pomůcek a péče, problémy se splátkami a exekucemi, bydlením a mnohým dalším. Ukázkou jsou například organizace Amalthea nebo DROM.
Studenti vysokých škol, romští stipendisté a další dobrovolníci nabízejí různé formy doučování. Firmy a jednotlivci poskytují notebooky či tablety pro ty, kteří je potřebují, podporu při online vzdělávání a hledají další možnosti pomoci.
Kromě aktuální nezbytné pomoci je už nyní třeba myslet především na budoucnost. Hledat cesty, jak zmírnit dopady této krizové situace a dětem co nejvíce pomoci poté, co tento mimořádný stav skončí. Především je třeba řešit komplexně a společně problematiku nerovností ve vzdělávání, abychom snížili ten obrovský vliv rodinného zázemí, do kterého se dítě narodí, na jeho úspěšnost ve vzdělávání a tedy i v celém dalším životě. Vyplatí se to nám všem.
Aktuální odkazy k tématu:
Výzva ČOSIV k pomoci v učení dětem, které doma nemají připojení na internet
Člověk v tísni – Podněty pro učitele a školy v nouzovém stavu s ohledem na sociálně znevýhodněné děti
SYPO – Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů – webinář Jak dnes učit offline žáky:
Odkazy na dobrovolnickou pomoc univerzit:
Autorkou blogu je Lucie Plešková, manažerka programu Férová společnost