fbpx

Za otevřenou společnost má smysl bojovat. George Soros slaví 90. narozeniny

| Aktuality | Občanská společnost

Jméno nadace bude vždy neodvratně spjato s filantropem, miliardářem, finančníkem Georgem Sorosem. Jeho jméno je skloňováno po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. V očích některých politických představitelů je George Soros původcem téměř všech problémů, tajnou silou, která ovlivňuje dění na světové (politické) scéně. Jako ředitele nadace mě to vždy nemile překvapí, o to víc, když jsou tyto schopnosti přisuzovány i naší nadaci. Úděl nadace vnímám samozřejmě úplně jinak, stejně jako samotnou postavu George Sorose.

George Soros je nejen zakladatelem, ale také vizionářem a filantropem, díky kterému mohla nadace přispět po pádu komunismu k nastartování demokratických procesů v České republice a rozvoji svobodné společnosti. Mohla přinášet do České republiky koncepty, které jinde fungovaly, ale u nás byly následkem komunismu neznámé.

Podpořit organizace, které se věnovaly různým oblastem života, ať už je to kultura, vzdělávání, zdravotnictví, rozvoj měst či dobrovolnictví. Zasadit se o rozvoj sebevědomé a fungující občanské společnosti, o což se po 28 letech fungování snažíme dodnes.

Všechno to začalo vlastně náhodou. Po neúspěšných jednáních s partnery v bývalém Československu byl George Soros připraven z Prahy odejít a myšlenku na samostatnou nadaci v Praze vzdát. V té době mimo jiné poskytoval podporu Nadaci Charty 77, kde měla na starosti East East program Marie Kopecká. Program byl zaměřen na spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy. Soros považoval spolupráci a sdílení zkušeností z nejrůznějších oborů mezi těmito zeměmi za velmi důležitou, proto pověřil Marii Kopeckou založením samostatné nadace i v Praze. Tak se první ředitelkou nadace stala Marie Kopecká a program East East pod hlavičkou nadace běžel úspěšně až do roku 2012.

Když se podívám zpět, musím říct, že se Marie zhostila své role skvěle. Já ve své práci dodnes čerpám z toho, jaké základy v nadaci postavila, jaký étos jí dala do vínku. Její přehled, otevřenost, nadhled a velkorysost byly vlastně vyjímečné. Pro rozvoj celé české občanské společnosti toho udělala jako málokdo jiný. Když přešla do správní rady a já nastoupil na její místo, měl jsem trochu obavy, jak to mezi námi bude fungovat. Ale byla to pro mne skvělá spolupráce. Nadaci vedla od roku 1992. Hned od začátku jsme se stali součástí velké sítě, měli jsme podporu odborných programů působících mezinárodně. Díky tomu jsme mohli do Česka přinášet naprosto nové a inovativní přístupy. Taky jsme ale mnohokrát předběhli dobu a věci se nepovedly, protože na ně prostě bylo moc brzo. 

Mezi první programy nadace patřil například program na podporu vzdělávání Začít spolu, který českým školám představil individuální přístup k dítěti, integrované učení a výhody spolupráce s rodinami a obcemi. Zapojily se do něj desítky mateřských, základních a středních škol a pedagogických fakult. V roce 1999 se program osamostatnil a vzniklo občanské sdružení Step by Step ČR, které existuje dodnes. Nadace začala zajišťovat stipendia na zahraniční školy v USA a ve Velké Británii, zajišťovala výuku angličtiny na školách rodilými mluvčími, rozvíjela logickou argumentaci studentů a studentek středních a vysokých škol v rámci debatních klubů. Podporovala stáže začínajících podnikatelů v zahraničí, mimoškolní činnosti mladých lidí, komunitní, společenský a kulturní život obcí nebo legitimní formy účasti občanů na správě věcí veřejných a jejich zapojení do veřejného života. Některé projekty se týkaly kultury – divadlům, galeriím, muzeím a dalším kulturním organizacím jsme poskytovali internetové připojení – některé zase práv menšin a znevýhodněných skupin – vznikly programy na podporu romské menšiny a rovnosti žen a mužů. Podpořených projektů ze začátku 90. let je spousta a jak říká finanční ředitelka nadace a má dlouholetá kolegyně Zdenka Almerová, která pracuje v nadaci od jejího založení – „byl to docela fičák“!   

Podpora projektů s podporou Open Society Foundations trvala do roku 2012. A ne, Soros nám nediktoval přes sluchátko, kterou organizaci máme podpořit a co máme dělat. Když si člověk uvědomí, v kolika zemích celá síť OSF působí, je naprosto nemožné, aby jeden čiperný chlapík tahal za nitky po celém světě, on sám osobně. Fungovalo to jinak. My jsme většinou dopředu věděli výši rozpočtu, který jsme naplnili námi definovanou obsahovou strategií. Výkonný tým nadace spolu se správní radou a dalšími osobnostmi veřejného života (mnohdy na základě zpracovaných výzkumů) identifikoval témata, která byla z pohledu otevřené společnosti klíčová. Často se jednalo o Popelky, kterým se nikdo nevěnoval. Jednotlivá témata jsme pak museli obhájit, proč v nich chceme působit, jak a co to přinese za změnu. Jako u jakéhokoliv jiného dárce. Nikdo nás do ničeho netlačil.

Do roku 2012 byla Open Society Foundations naším jediným dárcem. Rok 2012 pro nás však byl zcela zlomový. Board Open Society Foundations došel k závěru, že principy a hodnoty otevřené společnosti nejsou ve střední a východní Evropě ohroženy o nic více než v Evropě západní. Byla založena Open Society Initiative for Europe, která jako jedna instituce začala pokrývat celou Evropu. My a nadace v dalších šesti státech jsme se museli finančně postavit na vlastní nohy a bylo na každém z nás, jak budeme pokračovat dál. Rozhodli jsme se dál fungovat na stejných principech a hodnotách, i nadále prosazovat systémové změny v oblastech, které považujeme za klíčové a které jsou mimo střed pozornosti. A pro tuto činnost jsme začali hledat nové dárce. Byl jsem přesvědčený, že najdeme dost lidí, pro které bude otevřená společnost a její hodnoty důležité.

S Georgem Sorosem jsem měl možnost se několikrát setkat. Když mne správní rada vybrala ve výběrovém řízení na pozici výkonného ředitele, čekala mne cesta za ním do New Yorku. George Soros se tehdy chtěl osobně znát s každým výkonným ředitelem, ať již místní nadace nebo globálního programu. Znal je všechny a všechny si je pamatoval. Tehdy jsem se s ním nakonec nepotkal, z pracovních důvodů musel schůzku zrušit, sešel jsem se ale s Aryehem Neierem, tehdejším prezidentem OSF. K prvnímu osobnímu setkání pak došlo o necelý půlrok později v Budapešti. Spolu se dvěma dalšími nově jmenovanými řediteli nadací jsme spolu s ním povečeřeli. Pro mne to byl tehdy skvělý zážitek. Na první pohled by člověk nepoznal, že sedí u stolu s jedním z nejbohatších lidí. Působil velmi skromně, neměl potřebu moc mluvit, spíše poslouchal, ptal se, věci komentoval. Zvídavý chlapík. Fascinoval mne jeho přehled o tom, co se v které zemi děje. Pak jsem se s ním potkal ještě několikrát, nejblíže asi při jeho několikadenní návštěvě Prahy, a vždy to byla hodně zajímavá, inspirativní a velmi příjemná setkání.

George Soros dnes oslaví 90. narozeniny. Přál bych mu, aby se jeho vize a sny týkající se otevřené společnosti alespoň zčásti naplnily během jeho života. Trend je spíše opačný a on si to jako realista asi uvědomuje a nečeká, že myšlenka otevřené společnosti ovládne celý svět. Ale i přesto věří, že má cenu za ní bojovat.

 

 

 

 

 

 

Robert Basch, ředitel Nadace OSF