Téměř třetina neziskových organizací se setkala s kyberútokem, zároveň se ale neziskovky nebojí inovativních technologických vylepšení, jako jsou elektronické podpisy. Ty největší z nich se z hlediska přístupu k IT podobají spíše komerčním firmám. To a mnoho dalšího vyplývá z unikátního průzkumu o stavu IT v českém nezisku, který v únoru 2021 realizovalo Sdružení VIA ve spolupráci s Nadací OSF.
Průzkumu se účastnilo 362 neziskových organizací z celé České republiky. Nejčastěji se mezi nimi objevovaly ty, jejichž hlavní činností jsou zdravotní služby, na druhém místě potom byly shodně neziskovky, které se věnují sportu a ty, které se zaměřují na aktivity pro děti a mládež. „Chtěli jsme již dlouho provést tento průzkum, abychom zjistili, jaký je reálný stav a technologické potřeby českých neziskovek. Díky tomuto zmapování jim můžeme nabídnout vzdělávání a služby na míru,“ říká ředitelka Sdružení VIA Radka Bystřická.
Neziskovky repasované počítače příliš nevyužívají. Přitom jsou levnější a ekologičtější
Na úvod průzkumu dotazovatele zajímalo hardwarové vybavení neziskových organizací. Ptali jsme se na to, zda mezi neziskovkami převládá pořízení nových počítačů či využívání repasovaných strojů. Překvapivé zde bylo zjištění, že na repasovaných počítačích pracuje pouze 28 % českých neziskových organizací. Největší podíl, téměř 50 %, ve využívání repasovaných počítačů je u malých dobrovolnických subjektů. „Vzhledem k stále většímu důrazu na udržitelné IT a tomu, že většina neziskovek jako svůj největší problém v oblasti IT označuje nedostatek financí, se zde objevuje prostor například pro spolupráci s firmami,“ říká Barbora Hořavová z Nadace OSF.
V kanceláři vede Microsoft a Google
Po hardwaru je další důležitou oblastí rozšíření kancelářských balíčků. Z našeho výzkumu vyplývá, že 88 % neziskových organizací má na svých počítačích MS Office a 54 % z nich pracuje s Google Workspace. Zajímavé je, že podíl aplikací od Googlu nebo opensourcových aplikací LibreOffice se s profesionalizací neziskových organizací snižuje. Zatímco LibreOffice používá 33 % občanských organizací, velké profesionální neziskovky mají z 98 % systémy od Microsoftu. „Google je rovněž populárnější u menších a neformálnějších organizací, předpokládáme, že je to kvůli tomu, že Google služby využívá mnoho lidí i pro osobní účely a malé organizaci, kde nemají čas IT řešit, po něm přirozeně sáhnou,“ komentuje Radka Bystřická ze Sdružení VIA.
Cloud rozhodně neziskovkám není cizí
Digitalizace, sdílení dokumentů a přechod do cloudu je v posledních letech velkým tématem nejen u neziskového sektoru. Z našeho průzkumu vyplynulo, že si to neziskové organizace uvědomují. 75 % z nich vlastní nějaký typ cloudového úložiště, z nich je nejoblíbenější Google Workspace, na který si dokumenty ukládá 54 % neziskovek.
Pomocníci pro dobu pandemickou: nástroje pro online meetingy a elektronické podpisy
Pandemie akcelerovala pořizování nástrojů pro online meetingy i v neziskovém sektoru. Zajímalo nás tedy, jaké aplikace nebo programy neziskové organizace upřednostňují. 81 % všech neziskových organizací si pořídilo nějaký nástroj na online komunikaci. Nejoblíbenější je Google Meet, který používá 50 % všech neziskovek. Následuje Zoom (49 %) a Microsoft Teams (33 %). Polovina organizací přitom využívá více než jeden nástroj.
S pandemií a omezenou možností se setkávat, souvisí také elektronické podpisy. Tato možnost určitě není samozřejmostí ani v komerčním sektoru, adoptovalo si ji ale poměrně velké množství neziskovek – 40 % z nich. Mezi našimi respondenty patří k nejoblíbenějším nástrojům AdobeSign a certifikovaný elektronický podpis.
Třetina neziskovek se setkala s kyberútokem
Během pandemie firmy a neziskové organizace musely kromě digitalizace počítat také s novými nároky na bezpečnost. Podle společnosti Tanium zaznamenalo zvýšený počet kybernetických útoků již během prvních dvou měsíců pandemie na 90 % společností, a ačkoliv neziskové organizace dříve stály stranou pozornosti hackerů a zlodějů dat, situace se mění. S nějakým typem kybernetického útoku se setkala cca třetina (29 %) námi oslovených neziskovek. Nejčastěji i (z 25 %) se jednalo o phishing, dále o napadení webu nebo viry.
Nutnost správného zabezpečení si neziskovky uvědomují – bezpečnost je také jedním z témat, ve kterých se neziskové organizace chtějí nejčastěji vzdělávat. Větší zájem mají pouze o workshopy, na kterých se naučí pracovat efektivněji s kancelářskými programy. Tato školení zajímají 59 % neziskových organizací.
Velké profesionální neziskovky fungují už podobně jako firmy
Pokud bychom se na výsledky podívali globálně, zjistíme jeden významný trend. Velké profesionální neziskovky (nad 50 zaměstnanců) se ve svém fungování a používání IT začínají čím dál tím více podobat srovnatelným firmám. Projevuje se to v odklonu od služeb zdarma nebo od opensourcových programů směrem k produktům od Microsoftu, který umožňuje organizacím mít vše potřebné v rámci jednoho poskytovatele. Spoléhají se častěji na operační systém Windows, vedou u nich kancelářské balíčky od Microsoftu nebo Teams pro komunikaci. Rozdíly lze vidět i na rozpočtech nebo na skutečnosti, že tyto organizace mají nejčastěji ze všech typů neziskovek na správu IT vlastní oddělení. Na rozdíl od všech ostatních pro ně největší překážkou v rozvoji IT není nedostatek financí, ale neochota pracovníků používat nové nástroje.
Výzkum se bude pravidelně opakovat
Tato data jsou nesmírně cenná jak pro Nadaci OSF, která podporuje českou občanskou společnost, tak pro Sdružení VIA a jeho program TechSoup Česká republika. Ten pomáhá neziskovým organizacím získat levněji či úplně zdarma potřebný hardware a software. TechSoup loni, kdy oslavil 10. výročí začátku svého fungování v Česku, poskytl neziskovým organizacím 5571 softwarových licencí v tržní hodnotě 49,5 milionu Kč a celkově v něm bylo zaregistrováno 5 375 českých neziskovek ke konci roku 2020. Lidé z TechSoupu ve zkoumání IT potřeb českého nezisku chtějí pokračovat: „Výzkum chceme provádět každý rok nebo dva, abychom viděli, jak se používání technologií neziskovkami proměňuje,“ uzavírá Radka Bystřická ze Sdružení VIA.
Celou zprávu z výzkumu si můžete stáhnout zde.