Digitalizace veřejné správy neznamená pouhou konverzi služeb z offline do online prostředí. Měla by přinést systémovou transformaci toho, jak funguje stát, firmy i občanská společnost. 3. ročník Civic Tech Open propojil hlavní aktéry digitální transformace z byznysu, státní správy, neziskového a akademického prostředí. Definoval kroky potřebné pro úspěšnou digitalizaci Česka a odkryl ambice současné politické reprezentace. Akci 6. června uspořádala v Centru architektury a městského plánování v Praze Nadace OSF a konala se pod záštitou primátora hl. města Prahy Zdeňka Hřiba.
Konferenci v úvodu zarámoval estonský expert na digitalizaci Linnar Viik, zakladatel e-Governance Academy a poradce mnoha evropských vlád. Podle něj je digitální transformace méně o digitalizaci a více o transformaci.
„Je nutné si uvědomit, že potřeby uživatele v roce 2022 definují firmy a ne vláda. Jsou to firmy, které poskytují pohodlné služby na jedno kliknutí. Stejně tak většina dat, které o společnosti máme, jako například stav silnic nebo data o počasí, jsou generována mimo veřejný sektor. To je jedna z výzev, kterým stát musí čelit,” doplňuje Viik.
Úspěšná transformace je podle Viika otevřený participativní proces s jasnou vizí, založený na potřebách koncového uživatele.
Priority současné vlády v oblasti digitalizace
Ambice České republiky v oblasti digitalizace popsal místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš, který kromě digitální inkluze zmínil také potřebu férovějšího zastoupení žen a mužů v IT službách. Podíl žen v IT je totiž v Česku necelých 10%.
„Naším cílem je mít “stát jako appku“ (gov.cz), kde online na jednom místě vyřídíte vše potřebné. “Obíhat úřady mají data, ne lidé“ nemusí být zastaralé heslo, ale vítaná a příjemná realita všedního dne. Samozřejmě musí zůstat i “analogová“ varianta pro ty, kdo chtějí fyzicky docházet na úřady. Musíme mít inteligentní formuláře pro občany a firmy, které se samy předvyplní, a lidé tak nebudou ztrácet čas obcházením úřadů. A měli bychom ve výsledku chtít, aby s námi stát pokud možno nekomunikoval vůbec, nebo co nejméně, a aby uměl efektivně využívat dostupná data, která o nás má,” říká Bartoš.
Podívejte se na záznam celé úvodní prezentace Ivana Bartoše.
Bartoše doplnil Lukáš Kolářík, náměstek ministra vnitra, který vidí velký potenciál v centrálním řízení celého procesu digitalizace a doplňuje, že je zároveň nutné urgentně řešit dlouhodobé problémy, jako je například podfinancování základních registrů nebo vendor lock-in.
Klíčové je vzdělávání uživatelů z řad veřejnosti i úředníků
Debatující se vesměs shodli na tom, že klíčovým bodem je vzdělávání. Je potřeba kontinuálně vzdělávat nejen uživatele (běžné občany), ale i pracovníky veřejné správy. Už teď je možné využívat různé digitální aplikace, ale značná část populace o tom buď neví, nebo je neumí používat. A to Česko patří mezi nejaktivnější uživatele internetového bankovnictví či jiných internetových služeb, jako jsou třeba e-shopy. Ani v přístupu k technologiím nejsme pozadu, ale chytré telefony nejsou občané zvyklí používat pro komunikaci se státem.
Shoda panovala i na tom, že ke kýžené efektivitě veřejné správy se dopracujeme jen pomocí zásadní restrukturalizace, která však vyžaduje velké investice. Úspory budou enormní, ale přijdou až v dlouhodobém horizontu.
Inkluze aneb nikdo nesmí zůstat stranou
Velkým tématem letošního Civic Tech Open byla inkluze a přístupnost digitálních služeb pro všechny. Na odpoledním panelu byla například zastoupena společnost Deaf Friendly, která zajišťuje profesionální služby v oblasti překladů do znakového jazyka a tlumočení pro neslyšící. Pomáhá tím vytvořit přístupné prostředí pro neslyšící, pro které je čeština cizím jazykem.
Důležitou součástí přístupnosti digitálních služeb je také týmová diverzita. Digitální službu nesmí stavět jen vývojáři, ale také sociologové, psychologové, lidé se znevýhodněním atd.
Podle Mariany Chytilové, konzultantky přístupnosti, inkluze a diverzity, je nutné řešit přístupnost služeb hned od začátku a testovat ji musí co nejširší skupina lidí.
„Je spoustu důvodů, proč řešit přístupnost služeb. Důvody jsou legislativní, morální, etické, ale také ekonomické. Když bude vaše služba přístupná, dobře srozumitelná a efektivní, získáte si věrné klienty, kterými jsou v případě státu občané České republiky,” doplňuje Chytilová.
Hlasování o tom, které služby by se měly digitalizovat jako první?
Účastníci konference měli v průběhu dne možnost hlasovat o tom, kterou službu by v digitalizované podobě ocenili nejvíce. Na prvním místě skončila možnost podání žádosti o hmotnou nouzi online. Výsledky hlasování Nadace OSF předá relevantním hráčům, kteří mají proces digitalizace na starosti.
Součástí programu konference byl i závěrečný workshop, kde si účastníci rozdělení do skupin vyzkoušeli, jak designovat uživatelsky přívětivou a bezpečnou digitální službu, která dodržuje etické standardy a zohledňuje speciální potřeby různých skupin obyvatel. Propojení zástupců byznysu, veřejné správy i expertní komunity v rámci pracovních skupin poslouží jako odrazový můstek k budoucí spolupráci na dílčích digitálních projektech.
Foto: Kristýna Svobodová