Podpořte aktivity
Nadace OSF

Podpořte aktivity
Nadace OSF

23.8.2016

Dvě třetiny žáků se speciálními potřebami již nyní navštěvují běžné školy

Dnes jsme představili odbornou studii, jejímž cílem bylo zjistit, jak se jednotlivé kraje a tím i jednotlivé politické reprezentace liší v přístupu k inkluzívnímu vzdělávání. Srovnávaly se především počty škol, počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), rozdíly ve financování vzdělávání dětí s SVP, odlišné počty asistentů pedagoga a objemy financí na ně určené. Zároveň jsme chtěli postihnout trendy v této oblasti během uplynulého volebního období (2012-2015). Výsledky ukazují překvapivé rozdíly v charakteru vzdělávání žáků se speciálními potřebami v jednotlivých krajích.

Studie potvrdila, že kraje se významně liší v posuzování speciálních vzdělávacích potřeb dětí a především ve způsobu jejich financování. Jasně tak dokázala, že uvolňování finančních prostředků školám je politickým tématem.

Za celé sledované období lze pozorovat jasné trendy v posunu směrem k vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách: 63 % všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách bylo již v roce 2015 vzděláváno formou individuální integrace v běžné škole. Zároveň dochází k poklesu počtu základních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (mezi roky 2012 a 2015 o 5,1 %, tj. 21 základních škol). K údajům o navyšování počtu integrovaných žáků je však třeba přistupovat kriticky, jelikož u řady krajů došlo ke skupinové integraci, kdy se žáci sice vzdělávají na školách hlavního vzdělávacího proudu, avšak stále segregovaně v samostatných třídách. Dále jsme zaznamenali nárůst počtu studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na středních školách (mezi roky 2012 a 2015 o 4,6 %), což může být důsledkem zlepšení přístupu na střední školy pro tyto žáky.

Podíl žáků se SVP v populaci se v jednotlivých krajích výrazně liší – zatímco v Královéhradeckém kraji je jejich podíl na základní škole vysoký (přes 12 %), v Jihočeském nedosahuje ani 5 %, demografické rozložení žáků se SVP v populaci by přitom mělo být rovnoměrné. Tato disproporce však do značné míry vymizí, vyčleníme-li ze statistiky žáky s poruchami učení a chování.

Způsob, jakým kraje primárně ovlivňují oblast inkluzívního vzdělávání, je poskytování finančních prostředků. Některé kraje zakládají svou podporu pro žáky se SVP na relativně vysokém příplatku k normativu, kdežto jiné kraje alokují výrazné množství financí samostatně na platy asistentů pedagoga. Již méně krajů financuje z krajské rezervy rovněž kompenzační pomůcky pro žáky. Specifickým tématem jsou bezbariérové přístupy do škol, které jsou rovněž důležitou podmínkou pro úspěšnou integraci žáků. Většina krajů neměla informace o počtu bezbariérových přístupů a o školách, kde je třeba provést tuto investici.

Důsledkem zaměření krajů na finanční zajištění dostupnosti vyrovnávacích opatření je nízký důraz na metodické vedení škol. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků je necháváno v kompetencích samostatných vzdělávacích organizací, na něž kraje nemají dostatečně úzkou vazbu – to se projevilo v dotazníkovém šetření, kdy řada krajských zastupitelstev neměla k dispozici informace o realizovaných kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. “Zdá se, že krajské odbory školství se jen málo věnují  metodickému vedení škol při zavádění inkluze,” uvádí Robert Basch z Nadace Open Society Fund Praha, která srovnávací studii zadávala. “Pro budoucnost je nutné stanovit podporu a rozvoj inkluzívního vzdělávání za prioritní oblast a poskytovat nejen finanční, nýbrž rovněž metodickou podporu,” dodává Basch.

“Způsoby financování inkluzívního vzdělávání se v jednotlivých krajích doposud velmi lišily. Je proto téměř nemožné provést srovnání jejich finanční podpory inkluze. Tento fakt vede k nízké transparentnosti a ztěžuje kontrolu ze strany státních úřadů. Navíc při stávajícím systému sběru dat je velmi obtížné zhodnotit celkovou efektivitu hospodaření krajů v oblasti inkluzívního vzdělávání,” uzavírá za autory zprávy Sasha Prokosheva.

Inkluzívní vzdělávání v České republice: regionální perspektiva (publikace ke stažení).

13.5.2019

Hledáme koordinátora/ku programu Vzdělávání dětí a mladých lidí 

Věříte, že všechny děti bez rozdílu mají mít nárok na kvalitní vzdělání? Chcete přispět k tomu, aby více Romů studovalo na vysokých školách? Hledáte zajímavou a pestrou práci na zkrácený …

Celý článek

4.5.2018

Představili jsme výsledky kvalitativního výzkumu k revizi inkluze

Inkluzivní opatření jsou krok správným směrem, shodují se školy v novém kvalitativním výzkumu, který zadávala Nadace OSF. Výzkum mapuje dopady inkluzivních opatření, na které mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami …

Celý článek

5.4.2018

STIPENDIA PRO ROMSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ STUDENTY A STUDENTKY

Romská menšina patří v České republice k jedné z nejvíce znevýhodněných. Romské děti jsou často diskriminovány ve vzdělávání, dospělí pak na trhu práce či v přístupu ke službám a bydlení. …

Celý článek

11.12.2017

Termín jazykových testů

Jazykové testy pro přihlášené do programu Stipendia pro středoškolské studenty a studentky se uskuteční ve čtvrtek 14. 12. 2017 v Národní technické knihovně, Ballingův sál (přízemí), Technická 6, Praha 6 (metro A stanice …

Celý článek