Paní Kateřina Valachová nastupuje na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v době nastavování mnoha systémových změn v českém školství. Ve spolupráci s Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání jsme pro budoucí ministryni připravili dokument, který má za cíl představit priority pro oblast inkluzivního vzdělávání a rovných příležitostí a napomoci tak v pokračování důležitých reforem. Tato doporučení odvíjejí od potřeby implementovat nedávno schválenou novelu školského zákona a od pokračujícího řízení ze strany Evropské komise vůči ČR kvůli diskriminaci romských dětí.

První 4 priority se týkají konkrétních politik: 1) implementace reformy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nastavení financování systému podpůrných opatření; 2) potřebné změny ve struktuře ministerstva; 3) zavedení povinného ročníku předškolního vzdělávání; 4) změny ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Body 5 a 6 jsou doporučeními směřujícími ke změně přístupu ministerstva školství v oblasti komunikace a konzultací s odbornou veřejností a jednotlivými aktéry ve školství.

1. Implementace reformy §16 školského zákona: vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Parlament na jaře letošního roku schválil novelu školského zákona, která zavádí systém podpůrných opatření a je důležitým krokem k inkluzivnímu vzdělávání. Na samotnou změnu zákona, jehož účinnost je stanovena na 1. září 2016, musí navázat další dokumenty, jakými jsou nová vyhláška (změna vyhlášek č. 72/2005 Sb. a č. 73/2005 Sb.), Akční plán inkluzivního vzdělávání (jak je předpokládán ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020). Za opatření nezbytná pro úspěšný přechod na systém podpůrných opatření považujeme jasný plán pro školy a školská poradenská zařízení. Vytvoření tohoto plánu (implementační strategie) je navíc požadováno Výborem ministrů Rady Evropy do 1. září 2015. Dále navrhujeme připravit individuální projekt systémový, jehož součástí by měla být podpora ředitelů a učitelů škol hlavního vzdělávacího proudu, transformace segmentu školských poradenských zařízení a podpora transformace základních škol praktických.

V souvislosti s podpůrnými opatřeními je klíčové připravit financování celého systému. Jednou, nikoli však jedinou, z důležitých podmínek změny je navýšení peněz na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato změna souvisí s širší reformou ve financování regionálního školství.

2. Restrukturalizace ministerstva a jasné ukotvení agendy inkluzivního vzdělávání

Agenda inkluzivního vzdělávání je v současné době svěřena relativně nově vytvořenému Odboru speciálního školství. Takovéto organizační ukotvení vychází z úzkého pohledu na inkluzivní vzdělávání, které se týká pouze speciálního školství. Ministerstvo musí dát této agendě jasnou prioritu zásadní změnou v organizaci. Pod vedením ministra Marcela Chládka navíc odešlo z ministerstva mnoho zaměstnanců. Pro kvalitní fungování ministerstva bude vedle restrukturalizace naprosto klíčové posílit jeho odborné kapacity.

3. Povinný ročník předškolního vzdělávání

Ministerstvo školství připravilo návrh novely školského zákona, která má zavést povinný ročník předškolního vzdělávání. S novou povinností by měly mateřské školy dostat podporu pro vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Novela by z důvodu nebezpečí segregace neměla obsahovat možnost plnění této povinnosti v přípravných třídách.

4. Změny ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a transformace základních škol praktických

V kontextu změn směrem k inkluzivnímu vzdělávání dochází v současné době také k proměně vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) v základních školách praktických. Tyto školy čelí dlouhodobé kritice kvůli vysokému zastoupení romských žáků (32,4 % v letošním školním roce). Transformace tohoto typu vzdělávání by měla počítat s nástupem systému podpůrných opatření, prevencí diskriminace kvůli etnickému původu a s uplatněním odbornosti pedagogů v základních školách praktických na školách hlavního vzdělávacího proudu.

5. Konstruktivní jednání s Evropskou komisí a mezinárodními organizacemi

Česká vláda čelí řízení pro porušení povinnosti z důvodu diskriminace dětí romského původu v základních školách praktických ze strany Evropské komise. Na problémy českého vzdělávacího systému ve věci vzdělávání romských dětí dlouhodobě poukazují české i mezinárodní nevládní organizace, Kancelář veřejného ochránce práv nebo Rada Evropy. Bývalý ministr školství Marcel Chládek tuto kritiku odmítal a svými někdy nevybíravými výroky nepřispíval ke konstruktivní diskusi na mezinárodní úrovni i v České republice. Řešení tohoto nedostatku českého vzdělávacího systému by mělo být řešeno v kontextu nového systému podpůrných opatření, změn ve vzdělávání žáků s LMP a v aktivní spolupráci s romskou menšinou v České republice.

6. Zlepšení odborných konzultací ministerstva školství

Ministerstvo začalo od loňského roku organizovat národní kulaté stoly, které měly podpořit diskusi s nejrůznějšími aktéry ve školství. Dosavadní fungování bylo podrobeno kritice z důvodu nedostatečného zapojování odborníků a malé transparentnosti. Pro skutečně efektivní a přínosné jednání navrhujeme posílit otevřenost (např. zveřejňování pozvánek, zápisů a prezentací), jasné zadání a výstupy konzultací. Oproti kulatým stolům chceme doporučit zavedení formátu “odborných kolokvií”, který by zajistil lepší komunikaci s lidmi z odborné sféry a terénu. Do konzultací doporučujeme zapojit také rodiče dětí se zdravotním postižením, rodiče dětí s odlišným mateřským jazykem, romské rodiče a samotné děti vzdělávané v zařízeních ústavní výchovy.

V Praze dne 6. června 2015