Mýty a omyly o společném vzdělávání

| Blog | Nezařazené

V souvislosti s přicházející změnou ve školství, která má začít fungovat od 1. září 2016, se ve veřejném prostoru šíří řada informací až dezinformací: Jak se budou měnit práva dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami, jak se budou měnit povinnosti rodičů jako zákonných zástupců a ředitelů škol, či jak se budou rušit především speciální školy a tzv. školy praktické. Nový systém podpory dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami, který má podpořit jak tyto děti, tak školy, v nichž se vzdělávají, vyvolává někdy nepřiměřené reakce, přestože z hlediska práv a povinností se vlastně nic zásadního nemění.

Při sledování informací ve veřejném prostoru bychom mohli mít pocit, že společné vzdělávání je nějakou novinkou. Jde však, bohužel, jen o důkaz, že dosavadní školský zákon účinný od 1. ledna 2005 a antidiskriminační zákon účinný od roku 2009 ne zcela zapustily kořeny. Jedním z prvních často opakovaných mýtů je představa, že společné vzdělávání začíná 1. září 2016. Jednoznačná pravidla upravující právo na rovný přístup ke vzdělání platí v České republice, jak již bylo zmíněno výše, od 1. ledna 2005, a nikoli od 1. září 2016. Tato pravidla tedy platí již více než 11 let. V roce 2009, tedy před 7 lety, byla navíc ještě posílena přijetím antidiskriminačního zákona. Nově uzákoněný systém podpůrných opatření na tom nic nemění, pouze jasně definuje, co je podpůrné opatření a vyjmenovává jejich druhy proto, aby bylo jasné, co vše spadá či nespadá do této kategorie. K tomu se mění  právní charakter podpůrných opatření. Z práva – možnosti užívat podpůrná opatření se stává právo – nárok dítěte s odlišnými vzdělávacími potřebami na podpůrná opatření. Novela školského zákona tak jenom jasněji definuje už dnes pro tyto děti a jejich rodiče bezplatné právo na podporu při vzdělávání.

Z představy, že společné vzdělávání je něco nového, se pak vyvozují tvrzení, že nově budou muset být tyto děti přijímány do běžných škol, a že je ředitelé nebudou moci odmítat. Přitom právo na vzdělávání v běžné spádové škole mají všechny děti přes 11 let. Spádová škola tedy musí už více než 11 let přijmout každé dítě, které bydlí ve spádovém obvodu školy. Jedinou výjimkou je situace, kdy má spádová škola naplněnou kapacitu. Důvodem nepřijetí proto nemůže být zdravotní postižení nebo jakýkoli jiný druh znevýhodnění.

Na druhou stranu se v podstatě nikdo nezabývá skutečnou novinkou – možností rodičů změnit zprávu a doporučení školského poradenského zařízení cestou odvolání se ve správním řízení včetně dosažení změny zprávy i soudní cestou. Naopak, velká pozornost se věnuje změnám ve vzdělávání děti s mentálním postižením, především pak ve stupni lehké. Účinnost novely školského zákona od 1. září 2016 je s oblibou zaměňována se změnami ve vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Největším strašákem je potom hrozba rušení tzv. praktických škol a škol speciálních. Školský zákon ale žádné školy neruší. Je totiž obtížné rušit tzv. praktické školy, které podle školského zákona vůbec neexistují. Školy speciální pak zůstávají zachovány. Jediné, co se bude bez ohledu na novelu školského zákona měnit, je rámcový vzdělávací program pro základní školy, resp. příloha k němu pro děti s mentálním postižením ve stupni lehké.

Posledními hity poplašných zpráv jsou potom údajný odklad inkluze a strašení orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pokud rodiče nebudou souhlasit se zařazením dítěte do běžné školy. Údajný odklad inkluze se zaměňuje s platností zpráv a doporučení školských poradenských zařízení. Celý přechod na nový systém podpůrných opatření se logicky neuskuteční v noci z posledního srpna na prvního září. Bude třeba nových diagnostických posudků dle nových pravidel. Na to budou mít rodiče a školy až 2 roky. Ve školním roce 2016/2017 tak budou platit všechny zprávy poraden a center, které budou vydány do konce prázdnin, tedy „postaru“. OSPOD pak nebude doslova šikanovat rodiče za to, že nechtějí dítě poslat do běžné školy. Školy pak budou moci dělat to, co mohou již dnes podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí: Pokud například rodič bude odmítat objednat dítě bez přiznaných podpůrných opatření na vyšetření do poradny či centra, bude moci škola požádat o zajištění objednání dítěte místo rodiči OSPODem. Jeho role se tak nebude od té současné měnit.

Schválená novela školského zákona, ani nová vyhláška neruší základní školy speciální, ani tzv. praktické, neruší ani přílohu pro vzdělávání dětí s mentálním postižením ve stupni lehké, ani neposílá k 1. září 2016 všechny děti z těchto škol do běžných škol spádových.