fbpx

Na českém trhu bydlení dochází k diskriminaci Romů, vyplývá z výzkumu Roberta Olaha

| Aktuality | Stipendia

Dvaadvacetiletý rodák z Děčína Robert Olah je držitelem stipendia Nadace OSF a aktuálně má za sebou úspěšný akademický rok. Jeho bakalářská práce, ve které se zabýval diskriminací Romů na trhu bydlení, byla nominována na nejlepší bakalářskou práci v oboru a její abstrakt by měl být publikován v zahraničním odborném periodiku. V rozhovoru jsme se ptali, jakou metodu výzkumu zvolil, co jej nejvíce překvapilo a k jakým závěrům dospěl.

Podle jakého klíče jste si zvolil téma Vaší práce? 
Motivem pro psaní práce byly osobní zkušenosti. Jistým důvodem pro psaní bakalářské práce byly i dostupné studie zabývající se diskriminací etnických menšin v různých zemích, na které jsem navázal svůj experiment a také výběr tématu.
 
Váš výzkum probíhal formou terénního experimentu. Jaký měl váš experiment průběh?
Cílem experimentu bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že na českém trhu bydlení dochází k diskriminaci vůči Romům. Probíhal od června do prosince roku 2019 a spočíval nejprve na založení fiktivních emailových účtů čtyřem romským a čtyřem neromským osobám. Jména jsem vybíral tak, aby z nich ihned bylo možné poznat pohlaví a etnikum fiktivních žadatelů, proto jsem je vybral na základě nejčastějších příjmení romských i neromských mužů a žen v ČR. Před samotným experimentem jsem pro správnost výběru jmen a příjmení pro žadatele provedl na Instagramu testový kvíz, jehož smyslem bylo z nabízených odpovědí správně zakliknout všechna romsky znějící jména a příjmení (271 lidí se účastnilo kvízu a 97 % z nich odpovědělo správně). Proto jsem usoudil, že z vybraných jmen lze ihned poznat romské etnikum, a to bylo pro můj experiment klíčové. Jako neromská jména jsem použil Petr Šťastný, Jiří Novák, Eva Havlíčková, Jana Svobodová a jako romská jména Gejza Ferko, Josef Horváth, Nikola Balogová, Ilona Gáborová.
 
Jak jste dále s těmito fiktivními jmény pracoval?
Tito fiktivní žadatelé pak na internetových portálech vyjadřovali zájem o prohlídky bytů na skutečné nabídky pronájmů, a to pomocí emailu. Vytvořil jsem emailové šablony, které byly pro všechny žadatele téměř shodně, lišily se však etnikem – vyjádřeným typicky romsky znějícím jménem v podpisu, dále pohlavím a sociálním statusem, který byl vyjádřen postavením v zaměstnání (vyšší a nižší postavení v zaměstnání na základě vzdělání). Šablona obsahovala pozdrav, vyjádření zájmu o pronájem bytu a uvedení zaměstnání. Poté jsem sledoval odpovědi od pronajímatelů. Odpověď byla pozitivní, pokud žadatel obdržel pozvánku na prohlídku bytu nebo pokud si pronajímatel vyžádal bližší (nejčastější telefonní) kontakt. Za negativní reakci byla prohlášena odpověď, která byla zaručeně negativní (nejčastěji byl byt již obsazen), nebo žádná. 
 
V jakém měřítku a na jakých místech experiment probíhal?
Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2018 uvádí, že nejvíce Romů se ke svému původu hlásí v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejméně je to v Praze a ve Zlínském kraji, proto byly nabídky bytů vyhledávány v těchto lokalitách. Každá fiktivní osoba vyjadřovala zájem o pronájem bytu na 50 reálných nabídek v každém z vybraných krajů. Celkově se jednalo o 1600 žádostí. Je důležité zmínit, že představovaný experiment měřil pouze odpovědi na žádosti o bydlení, tedy zda pronajímatel pozval uchazeče na prohlídku bytu nebo si vyžádal bližší kontakt, a neukazuje, zda by žadatel skutečně získal samotný pronájem bytu. Další slabou stránkou experimentu jsou jeho limity, výsledky jsou totiž reprezentovány pro vybrané regiony, nikoliv pro celou Českou republiku.
 
Co Vás během psaní práce nejvíce překvapilo? 
Nejvíce mě v pozitivním slova smyslu překvapila zvyšující se šance získání pronájmu bytu vzdělaných Romů, u kterých byla nalezena dvakrát větší síla závislosti vyššího sociálního statusu proti nevzdělaným Romům. Překvapilo mě také, že žádná odpověď od pronajímatelů nebyla vyloženě ponižujícího charakteru, avšak většina negativních odpovědí směřujících k romským žadatelům, obsahovala výraz lítosti, např. „Omlouvám se, ale byt je již obsazen.“. „Bohužel je byt obsazen.“ nebo „Byt již není k dispozici, je mi líto.“ Značná část negativních odpovědí obdržených romskými žadateli pak zahrnovala upozorňování na kauci a výši nájemného nebo také otázky, v jaké bance žadatel pracuje nebo kolik osob bude užívat nabízený byt, přestože byla uváděna bezdětnost těchto žadatelů včetně rodinného stavu svobodný. 
 
Jaké jsou hlavní závěry vaší práce?
Pomocí testu nezávislosti byly nalezeny vysoce signifikantní rozdíly v odpovědích mezi žadateli, čímž byl prokázán vliv etnika na rozhodnutí pronajímatele pozvat potencionální zájemce na prohlídku bytu. V experimentu nebyly nalezeny rozdíly mezi tím, zda o byt žádal romský muž nebo romská žena – je zde totiž fakt, že mají typicky romsky znějící jména, což bylo pro pronajímatele více rozhodující než pohlaví. Naopak u neromů nebylo jedno, zda se jednalo o muže či ženy žádající o byt, poněvadž neromské ženy byly úspěšnější při hledání bydlení než muži. Vliv sociálního statusu na základě zaměstnání na obdržení pozvánky na prohlídku bytu či jiné pozitivní reakce byl nalezen u romských i u neromských žadatelů, u Romů však s dvakrát větší sílou závislosti. Vyšší postavení v zaměstnání proto hraje větší roli u Romů. Čtvrtým a posledním sledovaným faktorem byl kraj, ve kterém uchazeči žádali o byty.
 
Co jste zjistil v tomto případě?
U neromských žadatelů nebyl nalezen vztah mezi krajem a obdržení pozitivní reakce, u neromů je tak jedno, v jakém kraji žádají o byty. V každém z vybraných krajů totiž mají srovnatelné šance obdržet pozvánky na prohlídky bytů nebo jiné pozitivní reakce. U Romů naopak byly nalezeny signifikantní rozdíly v odpovědích mezi žadateli v jednotlivých krajích: v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde se ke svému původu hlásí nejvíce Romů, mají slabší šance obdržet pozitivní reakce od pronajímatelů, na rozdíl od Prahy a Zlínského kraje, kde se jich ke svému původu hlásí nejméně. Výsledky tak ukazují, že na českém trhu bydlení dochází k diskriminaci vůči příslušníkům romské menšiny, kterým se pravděpodobnost obdržení pozitivní reakce od pronajímatelů snižuje o 27,88 procentních bodů oproti neromům. Nejvyšší intenzita diskriminace byla pozorována u Romů s nižším statusem bez rozdílu pohlaví, případně u Romů s vyšším statusem, kteří žijí v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Naopak nejúspěšnější skupinou žadatelů jsou neromské ženy s vyšším sociálním statusem. 
 
Co by podle vás současné situaci nejvíce prospělo?
Experimentem byl prokázán pozitivní efekt vyššího vzdělání Romů, kdy vyšší postavení v zaměstnání jim zvyšovalo pravděpodobnost obdržet pozitivní reakce od pronajímatelů. Na základě výsledků lze očekávat, že investice do vzdělávacích či jiných programů zacílených na romskou komunitu mohou přinést pozitivní efekt. Smyslem by bylo dlouhodobě zvyšovat vzdělanost Romů, která jim zlepší jejich postavení nejen na trhu bydlení, ale i na trhu práce. Na potlačení stereotypů a předsudků o romské menšině, jež mají vliv na diskriminaci vůči nim, je na místě více pracovat s romskými dětmi už na základních školách, seznámit je s možnostmi studia včetně zmiňovaných podpor a stipendií, a motivovat je k dalšímu studiu na středních školách. Je důležité zmínit, že ale stále docházelo k diskriminaci vzdělaných Romů (ti obdrželi méně pozitivních reakcí než neromové s nižším statusem), u kterých nebyla rozhodující jen etnicita, nýbrž i kraj, ve kterém žijí. Domnívám se, že na prokazatelně rozšířenou diskriminaci by měly reagovat orgány místní samosprávy. Moje bakalářská práce může být také dokladem potřebnosti zákona o sociálním bydlení.
 
Vaše práce byla nominována na nejlepší bakalářskou práci v oboru a byla vám nabídnuta možnost publikovat abstrakt v odborném periodiku. Plánujete se tomuto tématu věnovat i nadále, případně v jaké formě?
Ano, s vedoucí práce momentálně vybíráme zahraniční akademický časopis, ve kterém bude experiment publikován. Tématu bych se rád věnoval i v diplomové práci a provedl rozsáhlejší experiment, čímž bych mohl sledovat jeho změny a pozitivní efekt vyššího vzdělání Romů. Spolu s dalšími romskými studenty totiž organizujeme motivační přednášky pro žáky základních škol, kterým plně důvěřuji. Pro žáky můžeme být vzorem – příkladem pro další vrstevníky z řad romských dětí, které se tak dozvědí, že v ČR mají velice dobrou podporu vzdělávání i po finanční stránce. 
 
Kam byste chtěl dále směřovat? 
Byl jsem přijat na magisterské studium na UJEP v oboru Podniková ekonomika a management. Mým cílem je stát se inženýrem a následně získat pedagogické minimum. Rád bych totiž jednou učil na střední ekonomické škole profilové předměty. 
 
Co byste vzkázal romským studentům, kteří zvažují vysokoškolské stipendium? 
Ať si podají žádost, protože nejen že jim ulehčí studium po finanční stránce, ale získají i zkušenosti v oboru v rámci odborných stáží a mohou se zdokonalit v jazyce, který si dokonce sami vyberou. Dalším a podle mého největším plusem je poznání ostatních skvělých romských studentů, kteří mají stejný cíl: být jednou úspěšný ve svém oboru a být vzorem pro své vrstevníky, protože Česká republika potřebuje vzdělané Romy.