Zvířata v cirkusech se dočkají větší ochrany. V pátek 13. listopadu 2020 schválil Senát sněmovní verzi novely zákona na ochranu zvířat proti týrání a následující týden tento návrh zákona podepsal prezident republiky. Tím byl uzavřen legislativní proces projednávané novely. Odkaz na senátní tisk je zde. Vedle zákazu klecových chovů slepic obsahuje nová legislativa i vyšší ochranu zvířat v cirkusech. Organizace Svoboda zvířat vedla za účelem této změny kampaň Cirkusy bez zvířat, na které se podílelo také Advokační fórum Nadace OSF. O tom, jak celý proces probíhal, vám přinášíme rozhovor s koordinátorkami kampaně Annou Bernátkovou a Lucií Hemrovou.

Ve Svobodě zvířat jste prosazovali v této legislativě větší ochranu zvířat v cirkusech. Co konkrétně se pro zvířata a pro cirkusy změní?
Anna Bernátková(AB): Schválení dané legislativy pro volně žijící (tzv. divoké) druhy zvířat – např. kočkovité šelmy, medvědy, zebry – v cirkusech a podobných zařízeních znamená od roku 2022 konec jejich množení a dovážení ze zahraničí a žádné drezury nových mláďat. Jedná se o postupnou změnu, na kterou se provozovatelé cirkusů budou moci připravit. Cirkusy budou nadále moci vystupovat s jedinci divokých druhů zvířat, které již vlastní. S jedinci domácích druhů zvířat (koně, psy apod.) pak budou moci nadále vystupovat i je pro své účely množit. Došlo tak k rozšíření již stávajícího zákazu drezury z r. 2004 pro nově narozené primáty, ploutvonožce, kytovce (vyjma delfínovitých), nosorožce, hrochy a žirafy. Už na této změně zákona se tehdy podílela Svoboda zvířat.

Proč bylo třeba měnit legislativu? V čem spočíval problém, který jste se rozhodli řešit?
AB: Problémů týkajících se využívání divokých druhů zvířat v cirkusech je mnoho. Uvedu tedy jen pár příkladů. Předně chov těchto zvířat by měl probíhat pouze za účelem ochrany druhů a jejich přirozeného prostředí. Cirkusy už ze své podstaty nemohou těmto zvířatům zajistit dostatečné podmínky pro život, poskytují malé prostory a neustále se přemisťují, ignorují jejich sociální potřeby. Návštěvníci cirkusů mohou při představení získat zkreslený pohled na potřeby a přirozené chování divokých druhů zvířat. Dalším problémem je množení mláďat, kdy se tato zvířata později dostávají do rukou soukromých chovatelů, či například do nechvalně známých mazlících koutků u nás i v zahraničí.

Samotná iniciativa novelizace zákona vyšla ze strany vlády. Proč byly původně navrhované změny směrem k ochraně zvířat v cirkusech nedostatečné?
Lucie Hemrová (LH): Samotná iniciativa ano, ale kampaň Cirkusy bez zvířat jsme oprášili ještě před začátkem novelizace zákona, a to na podzim 2017, hned po skončení kampaně za zákaz chovu zvířat na kožešinu. Finální návrh novely ze strany ministerstva se hodně protahoval, mj. kvůli dohadování se, co s cirkusy. Původně novela se změnou pro cirkusy vůbec nepočítala. V létě 2018 v závislosti na naší kampani a po kauze tygřích jatek vydalo ministerstvo prohlášení, že se zakáže drezura všech zvířat. To pak ministerstvo stáhlo a ustavilo tzv. expertní skupinu, 3 z jejích členů byli zástupci cirkusů a nebyl tam nikdo z ochránců zvířat. Takže výsledkem jednání této skupiny byl nepřekvapivě pouze návrh licencí pro veřejná vystoupení a množení vybraných druhů šelem (zejména kočkovitých) a zákaz drezury nově narozených slonů. Licence by údajně odlišily dobré a špatné drezéry. V této podobě to bylo předloženo v létě 2019 Poslanecké sněmovně. S tím jsme ovšem nemohli souhlasit, protože návrh vůbec neřešil podstatu problému, a to že v dnešní době lze chov divokých druhů zvířat ospravedlnit jen snahou o jejich záchranu. Z jiného důvodu je to prostě nepřijatelné.

Můžete prosím popsat průběh vaší advokační kampaně Cirkusy bez zvířat? Co jste udělali pro prosazení nedávno schválené legislativy?
LH: Během kampaně bylo tolik zvratů a s tím spojené práce, že celé to popsat by asi zabralo několik archů papíru. Takže jen hodně ve zkratce. Na začátku jsme sbírali data. Na podzim 2017 byly právě volby, takže jsme se zeptali kandidátů a kandidátek, jak se staví k různým otázkám v ochraně zvířat a mj. k ukončení drezury se zvířaty. Po volbách jsme tak měli hrubou představu o názorech v Poslanecké sněmovně. Pak jsme také shromáždili aktuální data o cirkusech od Krajských veterinárních správ a různé vědecké podklady. Snažili jsme se přimět Ministerstvo  zemědělství, aby v připravované novele zohlednilo skutečnou ochranu divokých druhů zvířat v cirkusech, účastnili se meziresortního připomínkového řízení. A když to nevyšlo, sepsali jsme pozměňovací návrh zákona. Pro pozměňovací návrh jsme našli v Poslanecké sněmovně nositele. Také jsme kontaktovali odborníky, kteří naši snahu podpořili. A pak dokola apelovali na klíčové zákonodárce, dokonce jsme pro ně zorganizovali poslanecký seminář. Zapojili jsme i celebrity a opakovaně vyzývali k různým věcem veřejnost.

Nechali jsme si vypracovat průzkum veřejného mínění, abychom měli představu o podpoře veřejnosti. A během kampaně jsme sbírali podpisy pod 3 různé výzvy spuštěné v různé okamžiky (ministrovi, premiérovi a Parlamentu), plus pod jednu papírovou petici. Kdybychom všechny ty podpisy sečetli, bylo by jich neuvěřitelných 75 tisíc. Podrobněji budeme kampaň popisovat v posledním letošním čísle Zpravodaje Svobody zvířat, které vyjde během ledna. Zpravodaje jsou ke stažení na našem webu.

Co byly podle vás klíčové momenty v kampani?
LH: První klíčový moment byla určitě Výzva ministrovi zemědělství k zavedení přísných podmínek pro chov volně žijících zvířat a k zákazu využívání volně žijících zvířat v cirkusech v ČR, kterou jsme vypracovali společně s organizacemi Hlas zvířat, Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku a Advokátní kanceláří Roberta Plicky. Pod výzvu se přidalo dohromady na 40 organizací pro ochranu zvířat nebo životního prostředí a během tří měsíců ji podepsalo 16 tisíc lidí. To vlastně způsobilo, že ministerstvo vůbec téma zvířat v cirkusech vzalo v potaz, byť ne úplně způsobem, jak by se nám líbilo. Pak byl klíčový moment, když jsme na svou stranu získali premiéra.

A za další dva klíčové momenty považuju získání předkladatele pozměňovacího návrhu a když si tento návrh osvojil garanční Zemědělský výbor. A pro tým kampaně bylo klíčové, že se naší fundraiserce Alče Buksové podařilo získat od jedné dárkyně opravdu velký dar a od podzimu 2019 jsme dostávali finanční příspěvek na pracovní pozici od německé PETA. Díky tomu jsme si mohli dovolit zaměstnat Báru Kunzovou, která potom absolvovala velkou část schůzek. Že pro nás byl klíčový moment začátek spolupráce s Advokačním fórem Nadace OSF, asi nemusím rozvádět.

Závěr projednávání v Poslanecké sněmovně a celé projednávání v Senátu bylo poznamenané krizí kolem epidemie COVID-19. Jak jste zvládali se potkávat s politiky v současné době?
AB: Situace kolem koronaviru a vládních opatření na nás negativně dopadla už na jaře. Schůzky s poslanci a poslankyněmi ale nakonec mohly proběhnout venku s rouškou. Na podzim to bylo horší. Většina senátorek a senátorů, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila, však naštěstí byla ochotna se s námi sejít v online prostředí. Schůzky pak probíhaly v podstatě ve stejném scénáři, jako ty osobní. Symbolické krabice s peticemi jsme ale museli předsedům v Senátu předat jen přes podatelnu.

Jedním z prvků vaší kampaně byla postava medvěda Matěje. V kostýmu medvěda jste se pak sešli i s premiérem Babišem. Proč jste se rozhodli medvěda Matěje do kampaně zapojit a jak vám to zafungovalo?
AB: Chtěli jsme kampaň něčím trochu odlehčit a udělat zajímavější. S poslední online výzvou adresovanou všem zákonodárcům se začal Matěj, medvěd žijící v cirkuse, objevovat v našich rozesílkách příznivcům i na sociálních sítích. Matěj pravidelně popisoval, jaké věci se v cirkusech dějí. Poslali jsme skrze něj do světa aktuální ukázky z českých cirkusů, informace o porušování zákonů a vyhlášek, zanedbávání péče o zvířata a další. Matěj lidem také zprostředkoval život zvířat v českých cirkusech. Představoval tak něco reálného, díky němu se lidé mohli vcítit do těchto zvířat. Matěj s námi chodil i na vybrané schůzky v Poslanecké sněmovně a obecně vyvolával pozitivní reakce. Do naší kampaně přinesl jinou linku, která byla pro příznivce i politiky zpestřením.

Co byste vzkázali dalším organizacím, které pracují na legislativních změnách?
AB: I když se někdy zdá, že se vám vaše práce nedaří a vše se bortí, je potřeba vytrvat a nevzdávat se. Během naší kampaně jsme zažili mnoho momentů, kdy jsme si připadali ztraceni. Nevyhnuli jsme se ani osobním útokům ze strany zástupců cirkusů. Vše ale nakonec dopadlo dobře a nám se podařilo posunout ochranu zvířat v České republice k lepšímu.

LH: Kampaň Cirkusy bez zvířat jsme začínali po kampani k zákazu kožešinových farem téměř bez peněz. Pracovala jsem na ní jen já a to navíc jen na částečný úvazek. Poměrně záhy jsem ale neplánovaně otěhotněla. Pak až zhruba do poloviny kampaně, než se k nám přidala Anička, se nám nedařilo ke mně najít spolehlivou výpomoc. A až na poslední rok kampaně se nám podařilo mít v součtu 2 úvazky na kampaň. Nato jsem otěhotněla plánovaně a po druhém čtení, před blížícím se porodem, jsem předala kampaň Aničce, která to úspěšně dotáhla. Když jsme to za těchto naprosto šílených podmínek – bez počátečních financí a v naprostém minimu lidí – zvládli my, dá se zvládnout skoro všechno. Chce to jen být tak trochu cvok.

Na kampani Cirkusy bez zvířat jste spolupracovali s Advokačním fórem Nadace OSF. Jak tato spolupráce probíhala a co vám přinesla?
LH: Advokační fórum s námi začalo spolupracovat přibližně v polovině kampaně, ještě ve fázi, kdy Ministerstvo stále pracovalo na novele zákona. Advokační fórum nám pomohlo ujasnit si klíčové hráče a soustředit síly tam, kde to bylo nejvíc třeba.
AB: Spolupráce probíhala formou online konzultací. Pracovníci Advokačního fóra byli velmi ochotní a pomáhali nám i v akutních případech, kdy jsme potřebovali konzultovat nějaký zvrat okamžitě. Spolupráce nám nesmírně pomohla nejen proto, že máme opravdu napjaté kapacity, ale také proto, že vhled lidí „zvenčí“ je vždy žádoucí. Velmi oceňuji, že naši „pomocníci“ z Advokačního fóra se prakticky stali součástí našeho týmu, mohli jsme s nimi bez jakýchkoliv obav sdílet interní informace a stejný přístup měli i oni k nám. Bez jejich pomoci by naše práce byla mnohem těžší. Moc se mi líbil také pozitivní přístup, který nám pomohl dívat se vpřed, i když situace třeba zrovna příznivá nebyla.

Ing. Anna Bernátková je koordinátorka kampaně Cirkusy bez zvířat organizace Svoboda zvířat. Ochranou volně žijících druhů zvířat se zabývá také v místě jejich přirozeného výskytu v rámci své vědecké práce během doktorského studia na ČZU. 

RNDr. Lucie Hemrová, Ph.D. byla koordinátorkou kampaně Cirkusy bez zvířat organizace Svoboda zvířat do léta 2020. Ve Svobodě zvířat je od jara 2016, kdy pomáhala v závěrečné fázi kampaně za zákaz chovu zvířat pro kožešinu. Kromě toho pracuje jako vědecká pracovnice AV ČR.

Svoboda zvířat je celostátní nezisková organizace pro ochranu práv zvířat (založena r. 1994). Jejím cílem je změnit vztah lidí ke zvířatům k lepšímu. Svoboda zvířat prosadila či napomohla prosadit: konec kožešinových farem v ČR, ukončení testování kosmetiky a jejích složek na zvířatech v ČR, ukončení dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech v EU, ukončení obchodování s výrobky z tuleňů v EU, ukončení dovozu a prodeje psích a kočičích kožešin v EU, v r. 2004 konec drezury jedinců vybraných divokých druhů zvířat v cirkusech a v současnosti rozšíření na konec drezury všech nově narozených divokých druhů zvířat. Kočičí sekce Svobody zvířat každoročně zachrání desítky opuštěných koček a najde jim nové domovy.