Nadace OSF vyhlásila na podzim roku 2021 grantovou výzvu pro veřejné knihovny určenou na pořádání aktivit v oblasti mediálního vzdělávání pro veřejnost i pracovníky knihoven. Celkem jsme rozdělili 760 029 Kč mezi 17 knihoven po celé republice. Podporu získaly knihovny krajské i městské. Ty budou v průběhu roku za peníze z grantu pořádat vzdělávací akce v oblasti neformálního mediálního vzdělávání, zejména pomáhat lidem rozlišovat ověřené a relevantní informace od lží a manipulací.

Terezo, ty jsi v programu zaměřeném na podporu veřejných knihoven od samého počátku. Jaké úvahy vedly k tomu, že se Nadace OSF rozhodla takový program rozjet? 

Program Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím navazuje na předchozí aktivity, kterými nadace podporovala rozvoj veřejných knihoven –⁠ v minulých letech konkrétně v oblasti mediálního vzdělávání a komunitní role knihoven. Dnešní podoba programu vychází z důkladného mapování potřeb veřejných knihoven. Ukázalo se, že se tyto potřeby potkávají a propojují s tématy a zájmy neziskového sektoru a školství. Cílení programu v neposlední řadě souvisí také s dlouhodobým zájmem nadace podporovat v Česku existenci nezávislé mediální scény a rozvoj mediální gramotnosti napříč společností.

Dalo by se to říci také tak, že chceme podpořit knihovnice a knihovníky v jejich úsilí budovat veřejné kulturní instituce, které mohou mimo jiné poskytovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání – všem bez rozdílu, bezplatně a po celé republice. To určení „komu a jak“ je dost podstatné, protože v tomto směru je síť knihoven jedinečným hráčem. A vzhledem k tomu, že současná koncepce rozvoje knihoven vidí knihovny jako pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury, jsem přesvědčená, že jsme se vydali po správné stopě. Ostatně naše směřování posiluje fakt, že v programovém prohlášení nové vlády je explicitně uvedeno, že vláda chce podpořit rozvoj knihoven i jejich roli lokálních kulturních a komunitních center jako klíčovou veřejnou službu. 

Když jste první grantovou výzvu v programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím připravovali, co se vám u toho honilo hlavou?

Chtěli jsme, aby se přihlásily i menší knihovny, což se podařilo. V nějaké širší perspektivě jsme výzvu připravovali tak, aby se v prostředí knihoven rozvířil větší zájem o mediální a informační vzdělávání. A aby se tam tyto oblasti postupně etablovaly a zdomácněly. Spolu s řadou lidí z knihovnické obce totiž věříme, že jde o oblasti, které do knihoven patří –⁠ dalo by se říct až bytostně. Zároveň si uvědomujeme, že není vůbec snadné se otázkám kolem médií věnovat, například veřejná diskuze kolem dezinformací může být dost ožehavá. 

Já osobně budu ráda, když si díky podpořeným projektům knihovnice a knihovníci pro sebe objeví prostor, kde si budou moct vyzkoušet nové věci, přístupy, osahat zajímavá témata nebo objevit nové lidi, organizace, partnery v neziskovém, sociálním, kulturním sektoru nebo ve školství. 

Kolik knihoven se o grant přihlásilo a jak jste vybírali ty, které nakonec uspěly?

Grantovou žádost podalo 21 knihoven. Dvě z nich nebyly podpořeny, komise jim ale poslala zpětnou vazbu s tipy na vylepšení záměru a popisu projektu. Doufám, že je prvotní neúspěch neodradí a že využijí další výzvy, kterou se chystáme vyhlásit v průběhu roku 2022. Komise k podpoře doporučila 19 žádostí, jež měly srozumitelně popsaný záměr a obsahově ladily se samotnou výzvou. Dvě knihovny se rozhodly vzhledem k trvající pandemii i personální nejistotě grant nepřijmout.

Jakou částkou úspěšné žadatele podpoříte? A na co přesně jsou peníze určené?

Nadační příspěvky se pohybují v rozmezí od 14 000 do 75 000 Kč. Maximálně bylo možné žádat o 100 tisíc. Při vyhlašování výzvy jsme dali příležitost i menším projektům a knihovnám, které si chtějí oblast mediálního vzdělávání teprve osahat. Zároveň nás potěšilo, že se zapojily také větší krajské knihovny, které mají širší dosah a mohou své projekty plánovat ve větším měřítku. Vedle toho mají také kapacity se věnovat i vzdělávání knihovníků. Knihovny plánují peníze využít zejména na lektorné pro odborníky v oblasti mediálního vzdělávání, některé si naplánovaly i spolupráci s dalšími kulturními organizacemi nebo neziskovami.

Chystáte vedle finanční podpory ještě jinou formu partnerské pomoci? 

V prosinci jsme uspořádali základní vstupní PR webinář s názvem Knihovny a komunikace 21: Jak bořit mýty o knihovnách a jak oslovovat publikum. Setkání, které vedla Lucie Nemešová ze Storyhunters, mělo dobrý ohlas a hojnou účast. Na tento webinář budeme navazovat dalšími akcemi, kde se otázkám komunikace pověnujeme ještě více do hloubky. Cíl je jasný – poskytnout knihovnám podporu při komunikaci pozvánek na jejich akce, programy a celkově podpořit jejich image aktivních atraktivních institucí, kde se potkávají lidé a informace a kde se daří kultuře, vzdělanosti i společenskému životu.

Na co dalšího se můžeme v programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím těšit?

Na zmíněnou grantovou výzvu, kterou zveřejníme v průběhu roku 2022. A já se těším také na nápady na aktivity v oblasti mediálního vzdělávání, se kterými v závěru Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny mají přijít účastnice a účastníci. Do cyklu, jenž připravujeme spolu s Pavlínou Mazáčovou z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU a Ondřejem Hudečkem z Městské knihovny v Praze, se zapojilo 14 inspirativních osobností, tak jsem zvědavá, co z toho vzejde.

Grantovou výzvu v programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím podpořila také Nadace BLÍŽKSOBĚ.