Parlamentní volby, menšiny, kauzy “hradní partičky”, nebo vyšetřování Babiše, taková témata dominují mezi příspěvky nominovanými na Novinářskou cenu 2021

| Aktuality | Novinářská cena

Nadace OSF letos pořádá již 12. ročník soutěže Novinářská cena, v níž oceňujeme nejlepší žurnalistické počiny předchozího roku. Cílem akce je vyzdvihnout úlohu poctivé novinařiny v dobře fungující demokracii i popřát zaslouženou pozornost kvalitnímu mediálnímu obsahu, který zachycuje palčivé společenské problémy. Jaká témata nejvíc rezonují v letošním ročníku a kdo usedne v porotách, nám poví Michael Adamec, koordinátor soutěže.

Michale, letošní ročník je již tvůj šestý v roli koordinátora Novinářské ceny. Je něčím specifický?

Neřekl bych, že je něčím specifický. Naopak věřím, že po 2 letech, kdy vše ovlivňovala proticovidová opatření, bude ročníkem naprosto standardním, co se týká podmínek pro přípravu slavnostního vyhlášení. “Standardní” je však i v tom, že se opět sešlo více nominací, než v roce předchozím. Letos bylo v nominačním systému zaznamenáno 757 příspěvků, po formální kontrole a odstranění duplicit jich porotám odesíláme k hodnocení 654. Což je téměř dvojnásobné číslo oproti tomu, když jsem v roce 2016 do Nadace OSF nastupoval. Tehdy poroty hodnotily “pouhých” 380 příspěvků ve všech kategoriích.

Letošní pozitivní novinkou je zapojení více regionálních redakcí (např. Krušnohorský luft, Příbramský bublifuk nebo regionální redakce MF Dnes a Deníků). Své příspěvky přihlašovaly i redakce působící v online prostředí jako JÁDU – online magazín Goethe institutu, Sedmá generace, několik youtube kanálů nebo Mall.tv.

Jaká témata v přihlášených příspěvcích převládají? Co v roce 2021 v médiích nejvíce rezonovalo?

Když se podívám na celkový přehled přihlášených příspěvků, tematicky dominují podzimní parlamentní volby, ať už prostřednictvím rozhovorů s kandidáty do poslanecké sněmovny, nebo různých analýz a komentářů volebních programů či prognóz šancí jednotlivých politických stran. Stále více se do mainstreamu prosazují témata národnostních a sexuálních menšin, ekologie, nebo poměry v katolické církvi

A samozřejmě v analyticko-investigativních kategoriích i nadále rezonovaly kauzy “hradní partičky” kolem prezidenta Zemana, vyšetřování dnes již bývalého premiéra Andreje Babiše, nebo dopad covidových omezení na celou naši společnost. V zahraničních tématech převládlo ukončení politické kariéry bývalé německé kancléřky Angely Merkel. U regionální žurnalistiky nelze vypíchnout jedno převažující téma, nicméně řada přihlášených příspěvků se věnuje lokálním historickým tématům.

Co se s přihlášenými příspěvky děje teď? Jak probíhá proces hodnocení?

Po úvodní formální kontrole jsme příspěvky předali porotcům jednotlivých kategorií. Ti je nyní posuzují na základě několika rámcových kritérií, jako jsou řemeslná kvalita zpracování, aktuálnost a výjimečnost tématu i společenský přínos díla. Mezi další kritéria může patřit stylistika, poutavost či míra investigace. Přičemž hodnocení zohledňuje pouze aktuálně nominovanou práci autora či autorky za daný rok, nikoliv dlouhodobý přínos a dílo.

Proces výběru je dvoukolový. V prvním kole každý jednotlivý porotce vytvoří seznam maximálně 10 nejlepších příspěvků (tzv. short-list). Ve druhém kole se porotce zúčastní setkání celé poroty, kde jsou na základě konsensu (případně rozhodnutí většiny) ze seznamu nejlepších příspěvků vybrány tři finalisté a z nich jeden vítěz.

Jinak probíhá výběr laureátů Ceny Karla Havlíčka Borovského a Novinářské křepelky. Ty nenominuje veřejnost, ale členové Rady Novinářské ceny a odborné rady Nadace Český literární fond, ale i samotní šéfredaktoři. Z nominantů pak výše zmíněné rady na základě konsenzu vyberou laureáty v obou kategoriích – tedy novináře či novinářky oceněné za významný novinářský počin, resp. mladé nadějné autory do 33 let.

Výsledky budou představeny veřejnosti během slavnostního večera, který letos proběhne 23. června v divadelním prostoru Jatka78. Kapacita sálu je omezená, proto budeme pro širokou veřejnost celou akci také živě přenášet na sociálních sítích. 

Jak hodnotíš současnou situaci na mediální scéně? Proměnila se nějak za poslední rok?

Vnímám, že novináři, kteří poukazují na lži a rozkrývají kauzy s negativním vyzněním, bývají kritizováni za to, že kazí atmosféru ve společnosti. Také jsme stále častěji svědky toho, že pravda bývá určitými osobnostmi, vystupujícími ve veřejném prostoru, neskutečně relativizována. To se ukázalo především v druhém roce koronavirové krize. Její hloubka a problémy s ní spojené by nejspíš nedosáhly takových rozměrů, pokud bychom se v minulých letech jednoznačně vymezili proti trendu všechno relativizovat, a kladli důraz na to, že základní hodnoty existují.

Jak si dnes stojí média z hlediska důvěryhodnosti?

Dle výzkumu, který každoročně realizuje Reuters Institute, 60 % konzumentů mediálního obsahu důvěřuje České televizi, resp. 58 % Českému rozhlasu, tedy dvěma ze tří veřejnoprávních médií. Což považuji za pozitivní výsledek.

I my jsme si mezi nominujícími udělali malý průzkum a ptali se, která média považují za důvěryhodná. Z odpovědí vyplývá, že téměř polovina z nich věří veřejnoprávním médiím (45% respondentů). – kopíruje to tedy výsledky výzkumu Reuters Institute. Ze soukromé sféry vede Deník N, následují shodně Seznam zprávy a Respekt, hned za nimi Hospodářské noviny. Mezi důvěryhodnými zdroji se objevilo i několik zahraničních titulů, jak NY Times, Guardian nebo El Pais, což dokládá, že konzumenti mediálního obsahu čerpají informace i ze zahraničních zdrojů.

Které pozitivní trendy podle tebe stojí za zmínku?

Už od roku 2020 pozoruji, že víc a víc roste význam podcastů. Lidé konzumaci informací z lineárního vysílání veřejnoprávních a soukromých televizních i rozhlasových stanic doplňují informacemi on demand. Líbí se mi i propojování redakcí a čtenářů, tak jako to během loňského léta zkoušela redakce Pražské drbny, kdy čtenáři určovali podobu obsahu i témat, o kterých redakce psala. Jako další pozitivní trend vidím to, že čtenáři jsou čím dál víc ochotni platit za mediální obsah. Zde však narážíme na socio-ekonomické aspekty, které stále brání v masovém využívání těchto služeb.

Nadace OSF letos oslaví své třicátiny. Novinářská cena je jeden ze způsobů, jak českou žurnalistiku pozvednout. Jakými dalšími aktivitami Nadace OSF za dobu své existence novináře podporovala?

Od mé kolegyně, která v Nadaci OSF působí od jejího založení, jsem se dozvěděl, že jsme v minulosti podporovali středoškolské studenty se zájmem o novinařinu. Jednak jsme poskytovali finanční podporu na jejich studentské noviny, dále jsme pak ve spolupráci s někdejším Centrem nezávislé žurnalistiky pořádali Letní školu žurnalistiky, kde své první zkušenosti s profesionální novinařinou získali např. nynější zahraniční zpravodaj ČT ve Velké Británii Bohumil Vostal, jeho kolega z domácí redakce Milan Brunclík, nebo Pavel Nikodem, který nyní šéfuje slovenské redakci Euractivu. Dále během let Nadace OSF podpořila různými individuálními granty např. Pavlu Hobstovou, Josefa Pazderku, Sabinu Slonkovou nebo Jana Punčocháře.