Třetí prázdninový týden se na Statku Samsara v Blansku sešli poskytovatelé včasné péče z celého Česka na Letní škole Platformy pro včasnou péči. Cílem setkání bylo prohloubit vzájemnou spolupráci mezi členy Platformy, učení se od sebe navzájem a sdílení přístupů a zkušeností s tématem včasné péče. Nadace OSF je spoluzakladatelem Platformy.

Do malebného prostředí blanenského statku Samsara od 18. – 22. července dorazilo bezmála šest desítek odborníků z řad poskytovatelů sociálních služeb napříč Českem. Všechny je spojuje téma včasné péče a členství v Platformě pro včasnou péči. Včasnou péčí se rozumí práce s dětmi od narození do osmi let a jejich rodinami ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. Jde například o přípravu dětí na docházku do školky či školy v předškolních klubech, podporu rodičů při výchově a rozvoji jejich dětí, pomoc s komunikací se školami a jinými institucemi. Organizátorem akce byla právě Platforma pro včasnou péči, která vznikla v roce 2020. Celým týdnem účastníky Letní školy provázel pedagog a kouč Štěpán Schwarc.

Včasná péče pomáhá snižovat nerovnosti

V současnosti žijí desítky tisíc dětí v podmínkách, které brání jejich zdravému vývoji a vzdělávání. Jde o děti, jež pochází z extrémně chudých rodin, sociálně vyloučených lokalit, ubytoven či azylových domů. Často se jim nedostává základní zdravotní péče a nemají dostatek podnětů, aby se mohly rozvíjet. To se negativně podepisuje na celém jejich dalším životě.

„Nejrůznější studie ukazují, že nejefektivnějším řešením je těmto dětem a jejich rodinám poskytnout včasnou péči. Včasná péče redukuje rizika nezaměstnanosti, kriminality a zlepšuje tak i vyhlídky dětí do budoucna. Navíc za každou jednu korunu investovanou do včasné péče, se státu vrátí 3 až 4 koruny. Proto jsme již podruhé uspořádali Letní školu Platformy pro včasnou péči, abychom společně sdíleli zkušenosti s tím, jak včasnou péči aplikují do praxe poskytovatelé sociálních služeb napříč Českem. Jinak totiž pracují například v Aši a jinak v Ostravě,“ popsala účel setkání Kateřina Sirotková, koordinátorka Platformy pro včasnou péči. 

Mezioborová spolupráce je klíčová

Příklad dobré praxe a mezioborové spolupráce na Mostecku tak do Blanska přijeli představit Tereza Svačinová, manažerka projektu Signály a Karel Straka, koordinátor regionální platformy projektu Signály, který realizuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). V rámci projektu vytvořil expertní tým ve spolupráci s ministerstvy kartu identifikace ohroženého dítěte, tzv. kartu KID. „Ta slouží klíčovým profesionálům, ať už se jedná o policisty, učitele, lékaře nebo sociální pracovníky, k identifikaci ohroženého dítěte,“ vysvětlila na Letní škole Tereza Svačinová.

O praktickém využití karty KID hovořila Šárka Procházková, ředitelka šesti mateřských škol v Mostě, z nichž dvě jsou ve vyloučených lokalitách. „Karta KID nám pomohla v případě ohrožení dítěte sladit postupy napříč obory. Často se nám totiž stávalo, že ani učitelky v mateřské škole nedokázaly rozpoznat, kdy už se jedná o ohrožené dítě. Karta nám vše zpřehlednila a vnímáme ji jako velký počin a pomoc při naší práci v programu včasné péče,“ zaznělo z jejich úst.

Bez zapojení všech stran to nepůjde

Se svými zkušenostmi s inkluzivním vzděláváním účastníky seznámila také ředitelka Mateřské školy Špálova z Ostravy Jarmila Karnovská, kde se jim osvědčila práce s romskými asistenty. Na Letní školu dorazila také Irena Roubalová z České školní inspekce (ČŠI), která ocenila možnost potkat se s pracovníky ze sociální sféry. „Díky tomuto setkání jsem získala vhled a doplnila jsem si informace o zkušenosti lidí z terénu k datům, která ČŠI sbírá a sleduje,“ doplnila Irena Roubalová.

O komunitní práci hovořil Miroslav Klempár z organizace Awen Amenca a kolegové z Khamoro o.p.s. „Když vidíme někde určitou potřebu, je důležité se zastavit a nejít na místo s hotovým řešením a financemi, ale jít přímo za lidmi a zapojit je do řešení. Tím vzniká přirozeně spoluvlastnictví a zájem.“

Během celého týdne Letní školy probíhaly workshopy zaměřené na nejrůznější témata. Za pomoci facilitátorů Lukáše Rumleny z Centra dohody tak účastníci nacházeli inovativní myšlenky a nápady související s tématem včasné péče. Radoslav Pittner z organizace Ashoka zase hovořil o sociálním inovátorství a systémových změnách. I díky těmto workshopům se účastníci mohli navzájem obohatit a zkvalitnit tak svou práci, aby bylo možné v budoucnu dosahovat trvalých změn v systému služeb pro rodiny a děti.

Autorka: Vlasta Holéciová, PR koordinátorka Platformy pro včasnou péči

O Platformě pro včasnou péči:

Platforma pro včasnou péči je neformální spojení organizací z České republiky, které se v různé míře věnují včasné péči. Platforma vznikla v lednu 2020 jako výsledek dlouholetého postupného síťování. Platformu finančně podporují tři nadace: – Nadace Albatros, Nadace České spořitelny a Nadace OSF. Cílem Platformy je propojení těch, kteří se tématu včasné péče věnují a je otevřena i dalším spolupracujícím odborníkům, institucím a donorům. V současnosti má 49 členů.