V důsledku války na Ukrajině se české knihovny téměř okamžitě staly pulzujícími body podpory – a nově příchozím nabídly prostor pro vzdělávání a příležitosti k zapojení do místních komunit. Jakou roli sehrávají knihovny přímo na Ukrajině? A jaké grantové příležitosti mohou využít tuzemské knihovny pro další rozvoj svých služeb veřejnosti?
Knihovny na západě Ukrajiny se v letošním roce staly jednou ze základen podpory pro lidi prchající před válkou. Poskytují jim dočasný prostor pro adaptaci, jsou centry dobrovolnické a humanitární pomoci. Pro uprchlíky z východu Ukrajiny otevřely knihovny lekce ukrajinštiny a přednášky o ukrajinské kultuře. Rovněž české knihovny zareagovaly na válečnou situaci v Evropě téměř okamžitě, s velkým osobním nasazením mnoha knihovnic a knihovníků. Své služby, knižní fondy, vzdělávací a komunitní aktivity obratem přizpůsobily potřebám příchozích z Ukrajiny. Řada z nich nabídla například kurzy českého jazyka nebo uspořádala humanitární sbírky.
Jak Nadace OSF podpoří českou síť knihoven?
Grantová výzva Neformální vzdělávání v knihovnách, vyhlášená 9. září 2022, reaguje právě na tuto vlnu solidarity a společenské zodpovědnosti, která se v tuzemských knihovnách vzedmula.
Nadace OSF chce touto cestou podpořit knihovny při dalším pořádání aktivit pro veřejnost v oblasti neformálního vzdělávání, posilování soudržnosti místních komunit a zmírňování sociálního napětí, právě s důrazem na zapojování příchozích z Ukrajiny. „Knihovna 21. století je tvůrčím prostorem pro neformální vzdělávání, dialog a mezikulturní výměnu. V knihovně můžeme společně kultivovat a utužovat vztah k informacím i dalším lidem. Takové vztahy se rozvíjí za spoluúčasti nás všech,“ vysvětluje zaměření výzvy Tereza Lišková z Nadace OSF.
Jak vypadá síť knihoven na Ukrajině?
Přestože v Ukrajině existuje poměrně rozsáhlá síť knihoven, ne všechny jsou přístupné veřejnosti. Ale řada z nich se podobně jako knihovny v Česku vyvíjí ve skutečná komunitní centra. Rozvoj knihoven se v Ukrajině řídí strategií rozvoje knihovnictví do roku 2025 s názvem Kvalitativní změny v knihovnách k zajištění udržitelného rozvoje Ukrajiny. „Jde o sdílenou vizi, kterou společně realizují orgány veřejné správy, samosprávy, knihovny, vzdělávací, vědecké a kulturní instituce i odborná veřejná sdružení. V souladu s ní místní samosprávy zpracovaly směr rozvoje knihoven do svých rozpočtů,“ vysvětluje Khrystyna Verbytska z Nadace OSF.
Verbytska podotýká, že se v rámci těchto změn část ukrajinských knihoven transformovala na mediatéky. Knihovny v Ukrajině se ale především staly otevřenou sociální a komunikační sítí. Jako takové se podílejí na pedagogické a vzdělávací činnosti, mezikulturní a meziknihovní výměně i na spolupráci s neziskovými organizacemi. Jako platforma pro komunikaci, neformální vzdělávání, budování komunity či prostředí pro realizaci nápadů funguje například Persha Lvivska Mediatéka a Sensoteca. Do činnosti ukrajinských knihoven spadají různé vzdělávací programy, pořádání workshopů a seminářů, umělecké akce a otevřené lekce jazykových škol. Veřejnost má v ukrajinských knihovnách přístup do coworkingových prostor s internetem a samozřejmě ke knihám, časopisům či CD.
V období míru knihovny v Ukrajině fungují jako přívětivý a moderní veřejný prostor pro komunikaci, učení, realizaci nápadů a kvalitní využití volného času. Stejný směr rozvoje knihoven probíhá i u východoukrajinského Kramatorska (Strategie rozvoje centrální knihovny Kramatorska) či jihoukrajinského města Melitopol (Strategie rozvoje veřejných knihoven města Melitopol v roce 2019 – 2023). V těchto oblastech se postupně veřejné knihovny přeměňují v tvůrčí prostor pro neformální vzdělávání, které se rozvíjí díky spoluúčasti komunity, nejen knihovnic a knihovníků.
A právě tento směr rozvoje českých knihoven podporuje i Nadace OSF skrze program Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, který podporuje přerod knihoven ve svébytná centra pro setkávání a vzdělávání nás všech.