10 let s otevřenými daty: Česká republika za evropským průměrem zaostává o 7 %

| Tiskové zprávy | Náš stát

V dubnu 2012 byl vládou schválen první Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí, který zemi zavázal k transformaci státních institucí na otevřenější, efektivnější a odpovědnější. Více než 10 let poté se zástupci veřejných, akademických, neziskových a privátních institucí sešli na 7. ročníku největšího veletrhu otevřených dat Open Data Expo, aby posun v oblasti otevřených dat zhodnotili. Inspirací českým řečníkům byl Stefaan G. Verhulst, spoluzakladatel výzkumného centra The Gov Lab na New York University a propagátor tzv. Třetí vlny otevřených dat. Open Data Expo pořádá Nadace OSF, která se tématu věnuje od roku 2012.  

Od pár nadšenců k cílevědomé opendatové komunitě 

Přestože se podle Open Data Maturity Report z roku 2021 Česká republika pohybuje za evropským průměrem, došlo v poslední dekádě k zásadnímu pokroku. Díky novelizaci zákona o svobodném přístupu k informacím se open data stala legislativně ukotvenou agendou veřejné správy. Mezi hlavní milníky patří zřízení Odboru Hlavního architekta eGovernmentu, Národního katalogu otevřených dat a funkce Národního koordinátora pro otevřená data. V červenci 2021 navíc došlo z pohledu české legislativy k zásadní změně – formou otevřených dat musí být publikovány úřední desky a veřejné registry. I to vedlo podle Radky Domanské, Národní koordinátorky otevřených dat, k výraznému vzestupu poskytovatelů dat. V posledním roce publikovalo svá data 270 institucí, přitom pouhý rok předtím, v roce 2021, to bylo jen 53. V Národním katalogu otevřených dat je nyní publikováno 143 tisíc datových sad. 

Za pokroky v oblasti otevřených dat stojí mimo jiné aktivní opendatová komunita, která byla schopna téma popularizovat a zasadit se o konkrétní změny. Podle bývalého projektového koordinátora Nadace OSF a experta na data a digitalizaci Josefa Šmídy byla podpora opendatové komunity klíčová:  

Za největší úspěch považuji vznik a kultivaci opendatové komunity a cílené posilování jejího dopadu Nadací OSF, včetně posilování její legitimity. Nadace za deset let nejen zformovala a propojila dohromady aktivní lidi, kteří se o danou problematiku zajímají, ale pomohla prostřednictvím svých aktivit s komunitou dosáhnout některých klíčových milníků a změn. Ať už jde o legislativu a vítězné litigace, vybudování a konsolidace Národního katalogu otevřených dat nebo o cílené advokační a další rozvojové aktivity, které přispěly k větší transparentnosti a otevírání dat v českém prostředí.“ – Josef Šmída.  

Vliv nestátních aktérů, jako je právě Nadace OSF, oceňuje i výše zmiňovaný Open Data Maturity Report. Dle Reportu bylo Open Data Expo zařazeno na seznam akcí, které zvyšují zájem o otevřená data a jejich dopad. V roce 2020 se na Expu povedlo zavázat k otevření nových datových sad Český rozhlas, Technologickou agenturu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo financí ČR a přechod na open source zde avizoval Operátor ICT s datovou platformou Golemio. Závazek k otevření datových sad deklaroval na Expu též Český hydrometeorologický ústav. K popularizaci dle Reportu přispělo také devět ročníků soutěže Společně otevíráme data, v rámci které Nadace OSF finančně podpořila přes 40 projektů postavených nad otevřenými daty.

Další výzvy pro otevřená data 

V hodnocení kvality otevřených dat byla Česká republika v roce 2021 mezi evropskými zeměmi na 23. místě, což je pokles oproti minulému roku. Výzev je v českém prostředí dle Domanské hned několik. Řadí se mezi ně nedostatek personálních kapacit a finančních zdrojů nebo nesystematická práce s daty i jejich sdílení. To potvrzuje i bývalá projektová koordinátorka Nadace OSF a specialistka na otevřená data na Ministerstvu vnitra ČR Lenka Kováčová: 

 

Zásadním problémem je nedostatek kapacit – na straně státu chybí personální i finanční kapacity sdílet data v požadované kvalitě a rozsahu, na straně odborné i širší veřejnosti digitální kapacity pro práci s daty.“ 

Dle Oldřicha Vágnera, který je současným vedoucím datového projektu v Nadaci OSF, chybí data o datech. 

Chybí nám statistiky, například kolik úřadů začalo s publikováním dat a kdy, kolik peněz a kapacit se v nějaké konkrétní oblasti (doprava, zdravotnictví) ušetřilo tím, že se začalo pracovat s otevřenými daty. Máme přes 140 tisíc publikovaných datasetů, to nám ale bez kontextu nic neříká, protože nevíme, kolik by jich mohlo být publikováno a využíváno a zda-li to alespoň částečně pokrývá poptávku. Přestože stoupl počet institucí publikujících otevřená data, není jasné, v jaké kvalitě úřady data publikují a jestli uživatelé jejich datům rozumí, v jakém rozsahu je potom využívají a jaký konkrétně to využití má dopad na kvalitu života občanů, na rozpočty veřejné správy, zisky firem, práci neziskových organizací atd.“ – Oldřich Vágner  

Jízda na Třetí vlně otevřených dat 

„Většina datasetů potřebných k řešení dnešních problémů už existuje. Jsou jen uzamčené a není možné je využít pro zlepšení života ve městech a komunitách. Proto potřebujeme tzv. Třetí vlnu otevřených dat (The Third Wave of Open Data).” – Stefaan G. Verhulst, spoluzakladatel The Gov Lab.  

Mít data o datech považuje za důležité také hlavní zahraniční host letošního Open Data Expo Stefaan G. Verhulst, propagátor tzv. Třetí vlny otevřených dat, která je dle Verhulsta mnohem více o sledování dopadu a využití otevřených dat. Oproti První vlně otevřených dat, kterou Verhulst definuje svobodným přístupem k informacím, a Druhé vlně, kdy stát dává k dispozici svá data, je Třetí vlna otevřených dat zaměřena na partnerství. Věnuje poptávce po datech přinejmenším stejnou pozornost jako jejich nabídce. Nezabývá se pouze daty samotnými, ale širším technickým, sociálním, politickým a ekonomickým kontextem, ve kterém jsou data produkována a spotřebována.

Pokud státy vážně chtějí vidět v oblasti otevřených dat pokrok, musí se dle Verhulsta do Třetí vlny otevřených dat zapojit. Pro Českou republiku je důležité identifikovat, kde se v současnosti nachází, ohlédnout se za poslední dekádou a začít přemýšlet o publikování a využití (otevřených) dat jinak. Dobrým startem může být například správná definice otázek, které je nutné si před publikací dat položit, aby byl odemčen jejich pravý potenciál. Jak jinak můžeme poskytnout odpovědi, na kterých záleží?

Hlavními partnery Open Data Expo 2022 jsou CZ.NIC a MojeID. Partnery Open Data Expo 2022 jsou Magistrát hlavního města Prahy, Český statistický úřad, Magistrát města Brna, Ministerstvo vnitra ČR, Technologická inkubace CzechInvest. Generálním partnerem projektu Náš stát, naše data je společnost YSoft.

Na Open Data Expu 2022 vystavovali svá data: CZ.NIC, MojeID, Magistrát města Brna, CENIA – Česká informační agentura životního prostředí, Technologická inkubace CzechInvest, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Hlídač státu, IuRe, Královéhradecký kraj, Magistrát hlavního města Prahy + Institut plánování a rozvoje hl.m. + Operátor ICT, Ministerstvo vnitra ČR, Národní knihovna ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, Otevřená města, Plzeňský kraj – Hackathon, Wikimedia.

Fotografie: Anna Šolcová