Knihovny jsou majáky v moři dezinformací. Jejich unikátnost spočívá v tom, že jsou centry porozumění a vzdělávání a zároveň stmelují komunity i celé generace. Spolupracujeme s knihovníky a knihovnicemi napříč celou Českou republikou a společně rozvíjíme mediální vzdělávání a kritické myšlení u školáků, dospělých i seniorů. Nahlédněte do zákulisí programu na podporu mediální gramotnosti s Ondřejem Hudečkem z Městské knihovny v Praze!
Mediálnímu vzdělávání a podpoře mediální gramotnosti se v Městské knihovně v Praze (MKP) věnuji od roku 2018. Na počátku tohoto roku byl v naší knihovně ustaven pracovní tým zaměstnanců a zaměstnankyň, jehož náplní bylo připravit účinnou a realizovatelnou odpověď knihoven na problémy spojené se šířením dezinformací a tzv. fake news.
První zvažovanou službou bylo vytváření rešerší na aktuální témata a propagaci těchto ověřených informací prostřednictvím sítě knihoven. Brzy se ukázalo, že toto není vhodná cesta, protože jednak by se jednalo o nákladnou službu s velmi nejistým výsledkem, jednak sami knihovníci a knihovnice vyjadřovali velkou nejistotu spojenou s daným tématem. Důraz jsme proto v projektu přesunuli na vzdělávání vybraných cílových skupin. Podporu nám tehdy poskytl inovační inkubátor a akcelerátor projektu Sociální inovace v knihovnách (Katedra informačních studií a knihovnictví FF MU).
Metodiky na míru knihovnám
V této době sice již byla k dispozici řada metodik pro práci s různými cílovými skupinami na posilování mediální gramotnosti, ale ty neodpovídaly očekávání i vstupním znalostem a kompetencím knihovnic a knihovníků. Proto jsme přistoupili k vytvoření vlastních metodických materiálů. Výsledkem naší společné práce byl workshop mediálního vzdělávání pro žáky 2. stupně ZŠ a středoškolské studenty.
Zájem o workshopy ze strany pražských škol a potřeba dále toto téma rozvíjet a propagovat i mimo MKP vedly k tomu, že jsem se v roce 2020 stal metodikem s odpovědností mj. za oblast mediálního a informačního vzdělávání. Na starost jsem též dostal podporu udržitelného rozvoje jako společného komunikačního tématu knihoven v letech 2021/2022. Tématu, které je přeci jen lidem pracujícím v knihovnách bližší a srozumitelnější než mediální vzdělávání. Proto jsem velmi uvítal, když jsem se na sklonku roku 2021 dozvěděl o plánech Nadace OSF podpořit mediální vzdělávání v knihovnách programem Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím.
Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím oporou knihovníků a knihovnic
Program nabízel potřebnou podporu zejména menším knihovnám v podobě cílených grantů, ale též možnost vzdělávat se v tématu při online akcích. Za nejdůležitější však považuji osobní vklad konkrétních lidí z Nadace OSF, kteří byli ochotní naslouchat a projevili citlivost ke specifickému prostředí knihoven. Knihovníci a knihovnice se zájmem o mediální vzdělávání tak měli jistotu, že je tu organizace, která jim pomůže např. zprostředkovat kontakt na ověřeného lektora či lektorku nebo může zafinancovat jejich drobné první kroky v dané oblasti.
Podobně jako knihovníci a knihovnice se totiž mediálního vzdělávání de facto bojí i mnozí učitelé a hledají proto podporu ve „svých“ knihovnách. A je dobře, když je právě tam dokáže někdo podpořit a lekci v knihovně pro jejich žáky připravit.
V neposlední řadě bylo velkým přínosem projektu Nadace OSF síťování aktérů mediálního vzdělávání v knihovnách, ať již knihovníků a knihovnic z celé ČR mezi sebou, tak společně s dalšími neziskovými, státními i veřejnými institucemi. Na mnoha setkáních lektorů mediálního vzdělávání tak knihovníci a knihovnice již dnes tvoří neopominutelnou skupinu.
Zásluhou programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím je, že tento proces uvedl do pohybu, a protože silnou stránkou knihovnického prostředí je, že si know-how mezi sebou sdílíme a sdílení podporujeme prostřednictvím formálních institucí (např. SKIP, SDRUK) i systémem řízení knihoven (metodické funkce knihoven), lze předpokládat, že tyto zkušenosti i samotné metodické obsahy budou využívány a prohlubovány také v budoucnosti.