Jak se neztratit v záplavě informací? Světem mediálního vzdělávání vás provede série článků, která ve spolupráci s Nadací OSF vyšla v magazínu Čtenář, celostátním měsíčníku pro knihovny s více než sedmdesátiletou tradicí. 

I. část: Jak se dnes vyznat v médiích?

O tom, co si představit pod pojmem „mediální gramotnost“ a jak ji co nejefektivněji zlepšovat, se dočtete v rozhovoru s Jaroslavem Valůchem, vedoucím programu ověřování informací a mediálního vzdělávání v organizaci Transitions, která mimo jiné učí seniory rozpoznávat, kde dezinformace vznikají nebo jak si vyhledat ověřené zdroje. Je důležité oprostit se od paniky a místo vyvracení dezinformací na sociálních sítích organizovat místní akce, které starší lidi přivedou dohromady, říká Valůch, jenž s nadací spolupracuje jako jeden z lektorů Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny. Čtěte zde!

II. část: Posilovat odolnost vůči dezinformacím

Cílem mnoha dezinformací je, aby lidé nevěděli, co je pravda, nebo získali pocit, že žádná pravda ani neexistuje. Aby věřili předsudkům, říká Alexandra Alvarová, novinářka žijící v Kanadě. Je autorkou knih Krmit démony a Průmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka. Přečtěte si celý rozhovor. 

III. část: Vzdělávat děti ve světě, který mají rády

Jak propojit technologii a vzdělávání? A jak co všechno se dětí mohou naučit hraním Minecraftu? Inspiraci najdete v rozhovoru s výtvarnicí a designérkou Evou Nečasovou.

IV. část: Nepropadnout se do králičí nory internetu

Zodpovědnost za obsahy a interakce v online prostředí, kam směrujeme podstatnou část své pozornosti, nemůžeme přehodit na nějaký hypotetický a všemocný Počítač nebo neosobní Mechanismus. Za algoritmy jsou stále lidé, jejich tvůrci a tvůrkyně. Jaké otázky bychom si měli klást v souvislosti s digitálními technologiemi a algoritmy? Odpovědi najdete zde. 

V. část: Konflikt může být užitečný

My lidé máme v zásadě stejné potřeby a lišíme se především v tom, jakým způsobem je naplňujeme. Platí přitom, že člověk chce být slyšen, pochopen a brán vážně. Lektor a vysokoškolský pedagog Petr Sucháček ze spolku NVC Brno popisuje principy nenásilné komunikace, které jsou užitečné i v kontextu mediálního vzdělávání, kde se pracuje i s výbušnými tématy: Konflikt není nic špatného, ba naopak, je užitečný. Jde jen o to, jakým způsobem ho zvládneme. Dodává: Je dobré vědět, že si mohu zvolit, jak zareaguji. Pozoruhodný rozhovor najdete zde. 

VI. část: Knihovny jako majáky v moři dezinformací

Nejen válka na Ukrajině aktualizovala potřebu vědět, kam sáhnout pro relevantní informace, a umět je kriticky vyhodnotit. Při vzdělávání je vedle používání rozumu zapotřebí zapojit i zájem o lidi a empatii – to tvrdí Kateřina Jiřinová. Je potřeba se shodnout – a to minimálně na tom, že nám na sobě navzájem záleží a že chceme slyšet pohled toho druhého, říká Jiřinová, která se tématům kritického myšlení, spolupráce nebo udržitelnosti věnuje v rámci think tanku České priority, sítě Red Button či Centra pro přenos poznatků a technologií UK. Celý rozhovor si můžete přečíst zde. 

VII. část: Můžeme se inspirovat: Hravě i mezigeneračně

Jak začlenit mediální vzdělávání do programu knihovny? Inspirujte se tipy ze zahraničních organizací a knihoven –⁠ každá se toho ujala po svém. V Itálii pracují na rozšiřování digitální solidarity, ve slovinské knihovně vsadili na diskuze s osobnostmi z redakcí – více zde. 

Ocenění Bibliotheca inspirans

Ocenění Bibliotheca inspirans –⁠ za originální způsoby mediálního vzdělávání –⁠ letos získalo sedm knihoven napříč Českem: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Knihovna Matěje Josefa Sychry Žďár nad Sázavou, Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna Hodonín, Městská knihovna Tišnov, Městská knihovna v Praze a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Knihovny, které svým návštěvníkům pomáhají s lepší orientací ve spleti informací, získaly od Nadace OSF a České spořitelny finanční příspěvek a mediální podporu. Podívejte se na vítězné projekty!