Nadace OSF zahájila druhý běh Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny. Vzdělávací program, který obsahuje expertní přednášky z oblasti teorie i praxe médií a didaktické lekce, vzniká opět ve spolupráci s Ondřejem Hudečkem z Městské knihovny v Praze a Pavlínou Mazáčovou z Katedry informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Úvodního setkání se zúčastnil David Klimeš, novinář a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
„V Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny se zaměřujeme na rozvoj a posílení lektorských kompetencí knihovnic a knihovníků veřejných knihoven. Letos máme i účastnice z malých obcí, což nás těší. V pracovní skupině máme skvělé lidi z knihoven, jako je Obecní knihovna Doubravčice, Městská knihovna Litomyšl, Městská knihovna Benešov, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Městská knihovna Havířov, Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice, Knihovna města Plzně, Knihovna Dr. E. Bořického v Milíně, Městská knihovna v Praze, Knihovna a spolkové centrum IGI Vratislavice, Městská knihovna Kamenice nad Lipou, Knihovna Fanka Jilíka v moravských Kunovicích, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Krajská knihovna Karlovy Vary a Knihovna Ústeckého kraje,“ vypočítává Tereza Lišková, která knihovnický program Nadace OSF koordinuje.
Program je sestaven z 9 tematických modulů, kam se svými lekcemi vstupují vybrané lektorky a lektoři. Mezi přednášejícími je Bedřich Musil, Pavel Bednařík, Pavlína Tassanyi, Markéta Homolková, Tomáš Marek, Jaroslav Valůch, Dominika Knoblochová ad. V jednotlivých lekcích se bude skupina účastnic a účastníků zamýšlet nad využitím Wikipedie, zastaví se u ověřování zdrojů nebo digitálního wellbeingu, probere edukační cíle. Na programu je kritický pohled na grafy a vizualizace nebo na roli AI a algoritmů v mediální krajině.
První setkání se uskutečnilo 17. října v Klubovně Městské knihovny v Praze. Síťovacího setkání se zúčastnilo 15 knihovnic a knihovníků z obecních, městských i krajských knihoven napříč regiony. Úvodní přednášku přinesl David Klimeš, dlouholetý novinář a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. „V mediální gramotnosti je zásadní rozumět tomu, jaké médium má jaký styl informování a kdo za ním stojí. Klíčová je taky práce s titulky, které se v online médiích během dne mění, aby k článku přitáhly pozornost, při tom ale často mění jeho vyznění a posouvají chápání dané zprávy. Problém představují tzv. mediální pouště, kdy některé regiony nejsou pokryté nezávislým zpravodajstvím a tamní lidé musí být velice ostražití, co je zpráva, co reklama a co tendenční obsah,“ upozornil na nástrahy mediální krajiny Klimeš. Co se týká formy vzdělávání, doporučil: „Mediální vzdělávání musí být zábavné a hravé. Nejde o informační hutnost, ale o to vytipovat klíčová témata a poutavě je předat. Nové mediální vzdělávání vzniká v praxi zkoušením toho, co funguje. A je třeba to mezi knihovnami sdílet, ať už je to Minecraft, dětské volby, nebo třeba virtuální realita.“
Ondřej Hudeček z Městské knihovny v Praze přinesl během svého vstupu argumenty, které ukazují na význam rozvoje mediálních kompetencí prostřednictvím neformálního vzdělávání. Mimo jiné odkazoval na kvantitativní výzkum Stav mediálního vzdělávání na základních a středních školách, který letos ve spolupráci s agenturou STEM přinesl Jeden svět na školách. Hudeček na základě výzkumu poukázal na to, že i když považuje vedení základních (88 %) i středních škol (86 %) výuku mediální výchovy za důležitou (mezi vyučujícími je vnímání její důležitosti ještě o něco vyšší), tak se 18 % ZŠ a 11 % SŠ mediální výchově nevěnuje. Zároveň výzkum upozornil, že na školách panuje nejistota samotných vyučujících, protože mají nedostatek dovedností a znalostí. Ke zlepšení celkové situace napříč regiony mohou dle Hudečkových slov přispět, a mnohde již přispívají, také knihovny a jejich učící knihovnice a knihovníci, kteří se mediálními tématy zabývají.
Následující lekce budou probíhat online v třítýdenním intervalu. Na duben příštího roku jsme pak naplánovali závěrečné setkání, které proběhne v Praze nebo v Brně. „V prvním běhu cyklu jsme velmi důsledně sbírali zpětnou vazbu účastníků a účastnic. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že by lidé ocenili na úvod celého cyklu jedno setkání naživo, tak jsme ho uspořádali. Atmosféra na místě byla skvělá, tuto zkušenost ještě společně zúročíme. Skupina, kterou jsme vybrali z téměř čtyř desítek přihlášek, je rozmanitá a velmi barvitá. Moc se na další společnou práci těším,“ vysvětluje Lišková.
Koncepce cyklu je rámovaná příručkou Mediální gramotnost v knihovně: Průvodce pro knihovnickou praxi, kterou v roce 2019 zpracovala Americká knihovnická asociace (ALA) ve spolupráci s Institutem muzejních a knihovních služeb. Jedním ze záměrů cyklu je přispět k vytvoření interní expertní skupiny lidí, kteří mají potenciální zájem věnovat se oblasti mediálního vzdělávání dlouhodobě a koncepčně a budou případně schopni sdílet své zkušenosti a vědomosti s kolegyněmi, kolegy a veřejností.
Předpokladem úspěšného zvládnutí cyklu je vedle aktivní účasti na jednotlivých lekcích také samostatná práce a evaluace didaktických přístupů a dílčích výstupů cyklu v prostředí knihovny. Na realizaci aktivit vycházejících ze sylabu kurzu obdrží každá účastnice a účastník cyklu od Nadace OSF nadační příspěvek, tzv. „stipendium“ ve výši 5 až 10 tisíc Kč.
Foto: Nadace OSF
