V Česku máme síť 6 000 knihoven, které jsou centry vzdělanosti, hnízdy inovací a inspirace a místem pro setkávání všech generací i kultur. Disponují vysokou důvěrou ve společnosti a zároveň i dobrým technickým zázemím. Splňují všechny předpoklady pro to, aby se staly silnými hráčkami v rozvoji digitalizace. Spolu s knihovnickou obcí a předními expertkami a experty na digitalizaci jsme vytvořili pracovní skupinu a vydali publikaci, která mapuje zásadní výstupy a kroky.
Knihovny jsou místem, kam se mohou lidé s důvěrou obrátit, aby rozvíjeli potřebné znalosti a dovednosti. Mají velký potenciál stát se strategickým partnerem státu, stěžejním bodem v orientaci v digitální agendě státní správy a konzultačním místem k užívání digitálních služeb. Tyto služby pak mohou poskytovat vyškolené knihovnice a knihovníci v prostoru s odpovídajícím technickým vybavením a přístupem k internetu.
Cyklus pěti pracovních setkání, která facilitovala Radoslava Krylová a Štěpán Drahokoupil z Advokačního fóra Nadace OSF, propojil klíčové hráče v oblasti digitalizace – z organizací občanské společnosti, veřejné správy i byznysu. Zároveň přinesl klíčové podněty pro zapojení knihoven do digitální transformace, definoval jejich možnosti a identifikoval potřeby směrem ke státu a zřizovatelům.
Líbí se mi, že ukazujete knihovníkům, jak „jinak“ se dá nad věcmi přemýšlet a vymýšlet je. Za mě mají facilitovaná setkání doplněná vstupy odborníků obrovský smysl. A díky vám jsme si to mohli „prožít“.
– účastník*ice cyklu pracovních setkání
Od digitálního začleňování přes partnerství a potřeby až po jasně definovanou roli knihoven – pracovní skupina složená z knihovnic a knihovníků z malých i velkých knihoven napříč celým Českem vytvořila strategický dokument. Ten mapuje výzvy, které digitalizace přináší, a popisuje nutné kroky k efektivnímu zapojení knihoven do digitální transformace Česka.
Jako knihovna nabídneme veřejnosti pomoc svépomocí. Projedeme Portál, připravíme instruktážní individuální lekce, podpoříme komunikaci tématu, osvětu v našem regionu. Zcela zásadní jsou systémové změny, koordinace všech zainteresovaných hráčů od vlády po knihovnické spolky.
– Martina Wolna, ředitelka, Knihovna Třinec
Důležitou součástí strategie je boj proti digitálnímu vyloučení. Knihovny mohou pomoci se začleňováním lidí, kteří jsou ohroženi digitálním vyloučením nebo jím již trpí. Pro úspěšnou digitalizaci je potřeba zaměřit se na práci právě s takto ohroženými skupinami. „Pokud jste nebyli vyloučeni včera, neznamená to, že nebudete vyloučeni dnes,“ vysvětluje Adriana Dergam, členka Rady vlády pro lidská práva.
V Česku neexistují téměř žádná data zabývající se digitálně vyloučenými a digitálně ohroženými osobami. Existuje jediná studie, podle které je dnes v ČR asi 20 % osob digitálně vyloučených nebo digitálním vyloučením ohrožených. Jejich charakteristiky jsou do určité míry známé, patří mezi ně například vyšší věk, nižší vzdělání, nižší příjmy, menší osobní spokojenost nebo menší otevřenost světu a další. Nicméně poměrně málo toho víme o jejich zkušenostech a potřebách, o tom, jak tyto osoby oslovovat a jaké digitální nástroje jim nabízet, co pro ně představuje překážky či co by je motivovalo.
Naučíme‑li více lidí pracovat s digitálními zařízeními, musíme je zároveň připravit na nástrahy, které je v online světě mohou potkat. Tak jako jsme před více než dvaceti lety pomáhali lidem s ovládáním počítačové myši a založením e‑mailové schránky, je nyní třeba ukazovat a vysvětlovat výhody moderního eGovernmentu, tedy elektronické komunikace s úřady.
– Ondřej Hudeček, metodik Městské knihovny v Praze
Foto: Ondřej Besperát
Chcete vědět více? Zjistěte, jak podporujeme knihovny a na čem s nimi spolupracujeme.