Od začátku války na Ukrajině přišlo do Česka přes 400 tisíc lidí, kteří se postupně začleňují do společnosti; na trh práce, do vzdělávacího, zdravotního a sociálního systému. Podporuje je v tom síť veřejných knihoven, kterých je v ČR přes 6 tisíc. Knihovny nabízí tolik potřebný rozvoj jazykových znalostí, ale také volnočasové, vzdělávací a komunitní aktivity důležité pro budování vzájemného respektu a porozumění. Rozšiřování nabídky s sebou však nese finanční a personální nároky, nutnost dalšího vzdělávání nebo navazování nových partnerství. Komunitní a vzdělávací roli knihoven podpořila v roce 2022 Nadace OSF částkou 902 000 Kč.
Knihovny zareagovaly bezprostředně po vypuknutí konfliktu a s příchodem lidí prchajících před válkou na Ukrajině veřejně deklarovaly, že jejich informační, vzdělávací a komunitní služby jsou k dispozici i nově příchozím. Podporu poskytly v prohlubování potřebných jazykových dovedností, bez kterých je podle PAQ research integrace cizinců takřka nemožná. Nabídly elektronické slovníky, učebnice českého jazyka, kurzy češtiny a angličtiny. Dětem a mládeži daly možnost neformálního vzdělávání a volnočasových aktivit, poskytly jim psychologickou podporu, společně s místními pomohly ukrajinským uprchlíkům poznat místo, kde dnes žijí – organizovaly výlety, společné návštěvy divadel, promítání českých filmů apod. Mezi účastníky měla rozšířená nabídka služeb pozitivní odezvu. Řadu pracovních kolektivů knihoven dokonce obohatili noví ukrajinští kolegové či kolegyně. Aktivita knihoven byla a je založena na osobní motivaci, zodpovědnosti i dobrovolnické práci.
„Ze zkušenosti víme, že v knihovnách pracuje spousta inspirativních osobností, které mají velmi úzký vztah k místní komunitě a dokážou jí nabídnout potřebné služby. Významný je i fakt, že knihovny mají potenciál oslovit lidi různých věkových skupin. V průběhu minulého roku knihovny akčně prokázaly, že v celonárodním měřítku umí oslovit i skupiny různých národností a poskytnout oporu v době krize. V Nadaci OSF knihovny podporujeme, protože právě bez důvěryhodných institucí, které vytvářejí bezpečné útočiště pro setkávání lidí, vzdělávání, rozvoj kultury a růst komunit, se v přítomnosti ani budoucnosti jako společnost neobejdeme,“ doplňuje Tereza Lišková, koordinátorka programu na podporu knihoven v Nadaci OSF.
Knihovníci a knihovnice i po roce svého úsílí uvádějí, že by uvítali další podporu v rozvoji služeb pro příchozí z Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníku, který zpracovala Národní knihovna České republiky ve spolupráci s Nadací OSF. Poptávka je po knihách a dalších dokumentech v ukrajinštině, rozvoji jazykových dovedností knihovnic a knihovníků, ukrajinsky mluvících lektorech. Knihovny by ocenily možnost dalšího vzdělávání v oblasti interkulturního knihovnictví nebo mediální gramotnosti knihovníků (zejména v oblasti boje s dezinformacemi), sdílení dobrých i horších zkušeností z knihoven s poskytováním služeb ukrajinským uprchlíkům a efektivnější spolupráci s dalšími organizacemi, které se integraci cizinců věnují. Velkým tématem zůstává finanční podpora a možnost získat na komunitní aktivity knihoven prostředky. Podle Markéty Skálové z Knihovny města Plzně by si komunitní práce v knihovnách zasloužila navýšení úvazků i rozpočtu, doplňuje totiž výpůjční, vzdělávací a kulturní aktivity, které jsou samy o sobě časově a finančně náročné. A to si uvědomují i dárci.
Jak říká Tereza Lišková z Nadace OSF: „Aktivizaci knihoven, která nastala bezprostředně po vypuknutí ruské agrese loni v únoru, jsme sledovali od samého začátku. Bylo nám jasné, že knihovny a lidé kteří v nich pracují, bude časem potřeba podpořit v tom, aby v těchto aktivitách mohli pokračovat i v následujícím roce. Proto jsme díky flexibilně reagujícím donorům vyhlásili grantovou výzvu Neformální vzdělávání v knihovnách – projekty, které jsme podpořili, probíhají právě v těchto měsících. Na podzim minulého roku jsme díky pracovní skupině organizací, kde byl například Nadační fond Eduzměna nebo META, do této grantové výzvy přidali i důraz na práci s ukrajinskou mládeží, která stojí mimo vzdělávací systém. Z dostupných informací je zřejmé, že systematická práce s ní je napříč republikou nedostatečná. Spolu s knihovnami jsme se rozhodli aktivně prošlapávat cestu, kde knihovny figurují jako aktivní hráčky, které spolu s dalšími organizacemi vykrývají kritická a aktuální společenská témata a podílejí se tak na podobě světa, ve kterém společně žijeme.“
Program Nadace OSF, Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, přispívá k naplnění vize uvedené v Koncepci rozvoje knihoven do roku 2030. Napříč společností pomáhá knihovnám upevňovat principy vzájemného respektu a významu občanské diskuse, rozvíjet principy participace, aktivně propojovat různé skupiny obyvatel v rámci místa či regionu a podporovat rozmach komunitního života. Nadace OSF společně s Českou spořitelnou zároveň už druhým rokem oceňuje a zviditelňuje příklady dobré praxe knihoven oceněním Bibliotheca inspirans. Letošní ročník se zaměří na inspirativní příklady z oblasti neformálního vzdělávání a upevňování místních komunit.
Podle Martiny Košanové, ředitelky odboru komunikace Národní knihovny ČR, knihovny svou komunitní roli dlouhodobě naplňují. „Kromě svých základních činností knihovny vyvíjejí také aktivity, které jsou užitečné nejen jejich registrovaným uživatelům, ale kterými oslovují i širší veřejnost. Cíleně se zapojují do života místa, plní roli kulturního společenského centra, pomáhají rozvoji místních komunit. Knihovny si vedou velmi úspěšně v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, jejich úsilí je korunováno právě spoluprací se školami, sociálními a vzdělávacími institucemi v regionu. S počátkem války na Ukrajině například okamžitě vznikla sdílená platforma materiálů pro práci s ukrajinskými dětmi ukrajina.knihovny.cz.“
